Jak omezit vliv salafismu na západním Balkáně

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Shutterstock

Tento článek je součástí Special reportu: Zahraniční vliv v zemích západního Balkánu

Státy Perského zálivu dlouhodobě napomáhají šíření salafismu na západním Balkáně. Právě z tohoto regionu pocházelo poměrně velké množství zahraničních bojovníků v syrské občanské válce. Nejvíce bojovníků ISIS bylo z Kosova, avšak problém existuje i v sousedních státech. Způsob, jakým se Kosovo s radikály vypořádalo, může sloužit jako model pro ostatní státy v regionu i jinde v Evropě, které se potýkají s obdobnými problémy.

Státy Perského zálivu pracují na šíření salafistické větve islámu v zemích západního Balkánu již od jugoslávských válek v devadesátých letech. V minulosti jejich vliv zprostředkovávaly zejména charity, nevládní organizace a vzdělávací výměny. S postupným stahováním USA a EU z regionu sílí pravděpodobnost, že budou státy Zálivu v nastaveném kurzu pokračovat i nadále. Tento trend představuje hrozbu pro celý balkánský region, jelikož radikalismus se může snadno šířit i přes nepříliš pečlivě chráněné hranice.

Neblahé účinky sílícího vlivu radikálního islámu jsou patrné zejména z vysokého počtu balkánských muslimů, kteří odešli do Sýrie bojovat pod vlajkou Islámského státu. Od roku 2012 odešlo z Kosova, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Makedonie a Černé Hory do Sýrie na tisíc mužů, žen i dětí. Mnoho z nich se nyní vrací zpět do vlasti a v souvislosti s tímto vývojem sílí na Balkáně strach z rostoucí hrozby teroristických útoků.

Islamistům vysychají zdroje, blíží se jejich návrat do Evropy. EU se zaměří na podezřelé toky peněz

Islamisté přišli o finanční zdroje z prodeje ropy a ukradených artefaktů a hledají nové. Navíc se blíží návrat bojovníků IS do Evropy. Europarlament tak řeší, jak co nejvíce omezit financování džihádistů.

Západ na ústupu

Západní vliv v regionu, který zprostředkovává zejména EU a Spojené státy, začíná v posledních letech povážlivě slábnout. V devadesátých letech, kdy byla Jugoslávie rozpolcena etnickými konflikty, působila EU jako klíčový zprostředkovatel diplomatických jednání mezi jednotlivými zeměmi. Od konce jugoslávské války až do počátku nultých let převládal mezi vrcholnými představiteli EU názor, že nejlepším způsobem, jak zajistit mír v regionu, je napomoci balkánským státům k rychlému začlenění do unijních struktur.

Ačkoliv je dle průzkumů veřejného mínění většina obyvatel v regionu členství v EU příznivě nakloněna, ze strany EU byla v posledních letech pozorovatelná jen velmi omezená iniciativa a připojení západního Balkánu k Unii se tedy zdá vzdálenější než kdy dřív. Summity v Berlíně (2014) a Sofii (2018) poukázaly na to, že EU preferuje hlubší vzájemné propojení jednotlivých států v rámci regionu než jejich přičlenění k Unii. Na vině může být vnitřní rozpolcenost EU ohledně migrační krize či komplikace způsobené Brexitem. Ať už je tomu jakkoliv, zdrženlivost EU otevřela cestu dalším zahraničním aktérům, jako jsou například státy Zálivu, aby v oblasti rozšířili svůj vliv.

Když Evropa váhá, Rusko sílí: Kdo těží z chyb EU na západním Balkáně

Je jasné, že stagnaci rozšiřování EU nelze připsat pouze balkánským státům nebo ruskému vlivu. Váhavý přístup EU narušil politickou vůli obou stran, co se procesu rozšiřování EU týče. Mimoděk se tak otevřely příležitosti i pro novou světovou mocnost – Čínu

Kosovo a vliv států Zálivu

Vliv států Zálivu v porovnání s působením jiných mocností, jako například Ruska, Turecka nebo Číny, bledne co se týče rozsahu, jeho jedinečnost mu však přisuzuje disproporční význam. Státy Zálivu totiž šíří svůj vliv skrze ideologii salafismu, která je vysoce konzervativní a úzce provázaná s politickou agendou. Ve velkém se k ní hlásí zejména ti, kteří odešli z Balkánu, aby bojovali na straně Islámského státu. Na Balkáně panují obavy, že zahraniční bojovníci navracející  se do domovských zemí po pádu Islámského státu mohou ve jménu salafistické ideologie spáchat teroristické útoky na domácí půdě. Kosovo je v rámci regionu ukázkovým příkladem vlivu salafistické ideologie – podíl bojovníků ISIS na obyvatele je zde jeden z nejvyšších na světě. Na příkladu Kosova je rovněž zřejmé, že vliv salafismu na země západního Balkánu je v prvé řadě externí. Ačkoliv je obyvatelstvo Kosova většinově muslimské, země je striktně sekulární a zachovává princip náboženské rovnoprávnosti. Navzdory tomu zde působí mnoho nevládních organizací a islámských charit, které úmyslně podporují šíření salafismu.

Státy Zálivu svůj vliv na Balkáně šíří pomocí své soft power a pod zástěrkou humanitární pomoci. Od konce války v Kosovu v roce 1999 investovala Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty zhruba 800 milionů dolarů do budování mešit v Kosovu. Státy Zálivu rovněž podporují budování koránských škol na kosovském venkově a sponzorují stipendia, která kosovským muslimům umožňují studovat v náboženských institucích na Blízkém východě. Jeden z profesorů Přištinské univerzity sdělil deníku Telegrafi, že instituce, kam pobyty směřují, často vyznávají radikální odnože islámu a víru přenáší i na studenty. V roce 2016 The New York Times reportovaly, že státy Zálivu financují tištěné publikace a videa, jejichž cílem je indoktrinace a radikalizace mladých obyvatel Kosova.

Nová Hedvábná stezka na západním Balkáně a role čínských investic

Čína působí v regionu západního Balkánu výrazněji od roku 2012, kdy byla založena platforma 16+1, která slibuje významné investice. Jsou to však čínské půjčky, které Evropskou komisi znepokojují. Evropská unie musí na novou situaci rychle reagovat.

Jak čelit vlivu salafismu?

Přístup Kosova k potlačování vlivu salafismu se ukázal jako vysoce efektivní a mnozí tvrdí, že hrozba extremismu na půdě balkánské republiky se znatelně snížila. Ve spolupráci s EU a USA zahájila kosovská vláda mnohaúrovňový proces zaměřený na prevenci radikalizace domácí populace pomocí kooperace lokálních i mezinárodních aktérů, občanské společnosti, náboženských komunit i expertů. Vláda rovněž cílí přímo na příznivce ISIS – mezi lety 2013 a 2018 bylo zatčeno 120 lidí podezřelých ze zapojení do náboru bojovníků pro ISIS a postihy platí i pro ty, co odmítnou podstoupit rehabilitační program. Ačkoliv pomoc EU a USA byla pro program klíčová, hlavním důvodem jeho úspěchu byl aktivní přístup místní vlády, která plán přizpůsobila lokálnímu kontextu.

Kromě podpory lokálních aktérů může EU proti salafismu rovněž vystoupit na mezinárodní úrovni. EU by například mohla vyvinout tlak na státy Zálivu a přinutit je oficiálně odsoudit násilný extremismus na Balkáně. Mnoho islámských nevládních organizací v regionu má extremisty buď ve svých řadách, či dokonce ve vedení. Potíž však nastává při rozkrývání zdrojů, ze kterých jsou tyto organizace financovány. Jen u velmi málo organizací lze zdroj financí vystopovat až ke státům Zálivu. Kosovská vláda úspěšně ukončila působnost několika organizací, které byly obviněny z financování extremistických aktivit. Příkladem může být Sjednocená saúdská komise pro pomoc Kosovu (Saudi Joint Committee for Relief of Kosovo), která pod sebou sdružovala četné saúdskoarabské agentury operující na kosovské půdě. Komise byla zrušena, jelikož jí kosovská vláda důvodně podezírala z toho, že je zástěrkou pro aktivity Al-Káidy v regionu. Podle kosovského analytika Vesy Bašota bylo jen v roce 2018 zrušeno na jednadvacet podobných organizací. EU by rovněž mohla navázat užší spolupráci s kosovskými zpravodajskými službami. Podpora EU by mohla kosovské vládě napomoci ve snaze rozkrýt finanční pozadí extremistických nevládních organizací. EU by rovněž mohla na mezinárodní scéně zprostředkovat kontakt mezi Kosovem a státy, které zatím odmítají uznat jeho nezávislost. Podobný postup by kosovské vládě propůjčil silnější mezinárodní legitimitu.

Přehledně: Daně, výpalné i těžba ropy. Podívejte se, odkud plynuly peníze k Islámskému státu

Když byl tzv. Islámský stát na vrcholu moci, činil jeho roční obrat téměř dvě miliardy dolarů. Kromě příjmů z daní a těžby ropy a zemního plynu putovaly do pokladny IS také mnohamilionové částky od jeho sympatizantů

EU je rovněž schopna pomoci s řešením dlouhodobých problémů, které napomáhají vlivu extremismu. Kosovo se stalo líhní ISIS zejména kvůli vysoké sociální a ekonomické nestabilitě. Země trpí vysokou mírou nezaměstnanosti, absencí sociálních služeb, nízkou důvěrou v orgány veřejné moci a nízkou kvalitou vzdělání. EU by mohla pomoci k navýšení zaměstnanosti a rozvoji ekonomiky, dotovat vzdělání a podílet se na  protikorupčních programech kosovské vlády. Podobný postup by se dal aplikovat napříč celým balkánským poloostrovem.

Kosovo může Západu posloužit jako ukázkový příklad toho, co je třeba učinit, aby se zamezilo šíření extremismu v regionu. Příklad Kosova jasně ukazuje, že radikalizaci muslimské populace lze zastavit mnohaúrovňovou strategií, která propojuje množství aktérů, od jednotlivců až po širší společenské a mezinárodní celky. Pokud chce Západ v budoucnu šíření extremismu zamezit, studium balkánského příkladu se může ukázat jako neocenitelné.

Článek byl vydán ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung. Heinrich-Böll-Stiftung nenese odpovědnost za názory autora.

Turecký vliv na západním Balkáně? Konexe politiků a islám jako klíč

Region západního Balkánu představuje kolbiště pro různé zahraniční vlivy, včetně toho tureckého. Země prezidenta Erdoğana sem ovšem proniká jinými způsoby než Rusko nebo Čína.