Zklamanou Severní Makedonii čekají volby. Jazýčkem na vahách mohou být albánské strany

© Shutterstock

Severní Makedonie společně s Albánií s nadějí čekala na zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, stopku jí však vystavila Francie. Makedonci kvůli tomu půjdou předčasně k volbám.

Pro dvě země západního Balkánu měl být říjen měsícem, kdy se posunou blíže ke svému budoucímu členství v Evropské unii. Severní Makedonie a Albánie počítaly s unijním slibem, že pokud splní podmínky, budou jim dveře do společenství otevřeny. V polovině října však už bylo jasné, že se tak zatím nestane.

Albánie podle Dánska, Nizozemska a Francie zatím neprovedla potřebné reformy, Francouzi pak jako jediní nechtějí dále pustit ani Severní Makedonii. Především kvůli tomu se na Francii snesla kritika z mnoha stran, například od států Visegrádské čtyřky včetně Česka, které pevně stojí za integrací balkánských zemí. Neschopnosti EU shodnout se na zahájení přístupových rozhovorů s oběma zeměmi ve svém středečním usnesení lituje i český Senát.

Francouzi argumentují tím, že EU se rozšiřuje příliš rychle a některé její státy zůstávají pozadu. Zároveň chtějí proces rozšíření reformovat. Začátek přístupových rozhovorů zablokovali nejprve na úrovni ministrů v rámci Rady EU, a poté také na summitu Evropské rady prostřednictvím svého prezidenta Emmanuela Macrona.

The Capitals: Poškozuje postoj Francie k západnímu Balkánu zájmy EU?

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. Dnešní vydání přináší reakce na veto, které Francie vystavila Albánii a Severní Makedonii. 

Je to chyba, zní z mnoha stran

Sám předseda Evropské rady Donald Tusk považuje neschopnost států shodnout se na otevření přístupových rozhovorů za chybu. „Nyní mohu jen doufat, že Evropská rada svůj postoj změní ještě před summitem v Záhřebu, který se bude konat v květnu 2020,“ uvedl. Stejně krok vidí i dosavadní předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, podle kterého neplnění slibů ze strany EU bude znamenat, že své sliby nebude respektovat nikdo.

Podle ředitele Centra Wilfrieda Martense pro evropská studia Rolanda Freudensteina rozhodnutí Francii izoluje a zároveň poškozuje zájmy EU v regionu západního Balkánu. Jak nedávno řekl pro EURACTIV.com, pokud EU neukáže, že to s rozšířením myslí vážně, žene tím balkánské země do otevřených rukou Ruska, Číny a Turecka.

Právě Rusko, pravděpodobně v nadsázce, Severní Makedonii a Albánii nabídlo členství v Eurasijském ekonomickém svazu s tím, že „se zde dříve než u EU setkají s pochopením“.

Jak uvedl pro EURACTIV.cz Přemysl Rosůlek z Katedry politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, rozhodnutí určitě povede ke zvýšení nedůvěry Makedonců vůči EU, což není žádoucí. „Prvním viditelným dopadem je skutečnost, že se budou konat předčasné parlamentní volby. To také nepřispívá ke stabilitě, tím spíše ne, když se předčasné volby konají poměrně pravidelně,“ poznamenal. Poslední předčasné volby se konaly v prosinci 2016.

Podmínka jednomyslnosti a makedonská oběť

Apely z různých stran ani myšlenka oddělení začátku přístupových rozhovorů Severní Makedonie a Albánie Francii nepřesvědčily. Její podpora ovšem byla klíčová. „Severní Makedonie doplácí na to, že k zahájení přístupových rozhovorů musí být v EU úplný konsensus všech zemí,“ připomněl Rosůlek.

Samotné zahájení přístupových rozhovorů podle Rosůlka příliš neznamená, celý proces pak může trvat dlouhá léta. „Symbolicky by se ale jednalo o významný krok, který by přispěl ke stabilizaci poměrů v Severní Makedonii a nezhoršil by postoj veřejnosti vůči EU,“ poznamenal odborník.

Podmínka jednomyslnosti představuje pro Severní Makedonii překážku dlouhodobě. Řecko cestu země do Evropské unie blokovalo kvůli jejímu ještě do nedávna oficiálnímu názvu „Makedonská republika“, který odkazoval do řecké historie. Nakonec se však státy dokázaly dohodnout na kompromisu. „Změnit název země z Makedonská republika na Severní Makedonie znamenalo velkou oběť pro nemalou část makedonské veřejnosti,“ vysvětlil Rosůlek.

Cesta Makedonie do EU a NATO teď leží v rukou opozice, říkají experti

V Makedonii se v referendu hlasovalo o tom, zda má země přistoupit na dohodu s Řeckem a změnit své jméno. Přes devadesát procent lidí hlasovalo pro, účast ale byla příliš nízká. Co bude dál? EURACTIV.cz se zeptal dvou expertů.

Jistou útěchou pro Severní Makedonii může být NATO, do něhož má cestu vydlážděnou. Země již podepsala protokol o přistoupení, dokument nicméně musí ještě ratifikovat parlamenty všech členských států aliance. Závazek NATO přijmout Makedonce mezi sebe potvrdil jeho generální tajemník Jens Stoltenberg.

Co přinesou volby

Lídři největších severomakedonských politických stran se dohodli, že předčasné parlamentní volby se budou konat v dubnu příštího roku. Schválit je nicméně musí ještě parlament. Důvodem pro jejich vypsání je podle premiéra Zorana Zaeva právě neshoda EU na zahájení přístupových rozhovorů s jeho zemí. Nasměrování Severní Makedonie do Unie bylo hlavním předmětem jeho politického programu už od roku 2017, kdy se stal předsedou vlády.

Přemysl Rosůlek upozornil, že současná politická situace v zemi se mění v tom, že Albánci v Severní Makedonii jsou nyní z EU stejně zklamaní jako zdejší Makedonci. „Albánci totiž nijak nelpěli na názvu Makedonská republika, a měli spíše vyčítavý postoj k makedonským nacionalistům a patriotům, pro které byla změna názvu republiky příliš velkým kompromisem výměnou za zahájení rozhovorů,“ popsal situaci.

První signály podle Rosůlka naznačují, že před volbami nebudou spolupracovat současní koaliční partneři, sociálně-demokratická SDSM volená Makedonci a DUI volená Albánci. Stejně tak nepředpokládá vznik všezahrnující koalice albánských stran, mezi nimiž podle něj tradičně panuje velká nesnášenlivost, stejně jako mezi makedonskou levicí a pravicí.

„Jak volby dopadnou, nevíme, ale je dost dobře možné, že jazýčkem na vahách se stanou právě albánské strany včetně DUI,“ řekl expert. Vládnout by dle jeho slov mohla buď levicová SDSM či pravicová VMRO-DPMNE, ale jen za předpokladu, že se k nim přikloní albánské strany s největšími volebními zisky.

Nad dalším postupem EU vůči západnímu Balkánu visí otazník

Jednou ze základních neznámých ohledně budoucnosti Evropské unie je i její další rozšiřování na západní Balkán a přístup k tomuto regionu obecně. Výsledek evropských voleb zatím ovšem odpovědi nepřináší, spíše naopak.