Země EU se v předvoji summitu se státy západního Balkánu neshodují na jejich členství v bloku

Předsedkyně Evropské komise na návštěvě v Bosně a Hercegovině. Zleva: Andrej Plenković, Ursula von der Leyenová, Zoran Tegetija. © European Union 2021

Evropská unie hledá nový společný přístup k šestici zemí západního Balkánu, v nichž rostou pochybnosti o reálnosti unijního členství. Krátce před summitem EU se během dnes končící třídenní cesty pokusila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přesvědčit lídry balkánských států, že s nimi Brusel stále počítá jako s budoucími členy bloku. Unie však není v pohledu na své rozšíření jednotná a mezi politiky rostou obavy, aby se kvůli neshodám členských zemí, které dlouhodobě blokují postup rozšíření, Balkán nedostával pod stále větší vliv Ruska nebo Číny.

Velkou roli v tom může hrát i české předsednictví EU, které začíná za tři čtvrtě roku a mezi jehož priority bude právě posun hranic unie jihovýchodním směrem patřit.

Von der Leyenová od úterka do dneška s drobnými rozdíly opakovala téměř totožné poselství lídrům Albánie, Severní Makedonie, Černé Hory, Kosova, Srbska i Bosny a Hercegoviny. Šéfka Komise tamní politické vůdce ujistila, že jednoznačně podporuje unijní členství jejich zemí a vyzvala je, aby pokračovali v reformách nutných k přijetí do EU.

„Jsem velkou zastánkyní vstupu Srbska do EU,“ prohlásila dnes německá politička v Bělehradě podobně jako při návštěvách v ostatních zemích.

Srbsko a Černá Hora jsou v rozhovorech o vstupu nejdále a Komise hovoří o jejich možném přijetí ve druhé polovině tohoto desetiletí. Albánie a Severní Makedonie dostaly od EU loni souhlas k zahájení přístupových jednání, oficiální termín však stále nemají. Bosna a Hercegovina a Kosovo pak mají k začátku mnohaletého přístupového procesu nejdále.

Před rozšířením EU o západní Balkán navrhuje premiér Babiš rozšíření Schengenu

Rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu je složitý proces, který potrvá dlouhou dobu. Brusel by měl do té doby nabídnout regionu perspektivu členství v schengenském prostoru volného pohybu.

Vedle objektivních problémů, jako jsou spory Srbska s Kosovem o jeho existenci či nestabilní poměry v Bosně, přitom pokrok v rozšíření oddalují výhrady některých unijních zemí. Bulharsko blokuje kvůli kulturně-jazykovým sporům začátek rozhovorů se Severní Makedonií, s níž chce EU vyjednávat ve dvojici s Albánií. Západoevropské země jako Francie či Nizozemsko pak zase zpochybňují důkladnost celého přijímacího procesu a chtějí pro rozhovory přísnější podmínky.

Značná část obyvatel balkánských zemí je podle průzkumů i výsledků voleb stagnací rozšíření zklamaná, což podle diplomatů ohrožuje obraz Unie v regionu.

„Pokud se Evropa nebude na Balkáně více angažovat, tak se toho chopí jiní,“ řekl tento týden novinářům jeden ze slovinských diplomatů v narážce zejména na rostoucí aktivity Moskvy či Pekingu v oblasti. Slovinsko jako předsednická země Unie chystá na příští středu neformální jednání prezidentů a premiérů členských zemí s balkánskými vůdci.

Michal Vít: Rozšiřování skončilo, do roku 2030 se celá EU změní

Zákaz cestování do EU pro občany západobalkánských zemí kvůli pandemii byl symbolickou „fackou“, která ukázala skutečný přístup Unie k regionu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na politiku rozšiřování EU Michal Vít.

Podle diplomatických zdrojů ČTK však zatím mezi unijními státy není bezvýhradná shoda na společném prohlášení, jehož navrhovaný text se shoduje na „podpoře evropské perspektivy balkánských zemí“. Téměř dvě desítky let poté, co se EU shodla na cíli pokračovat v rozšiřování směrem na jihovýchod, se tak některé výše zmíněné země nechtějí k tomuto závazku nově přihlásit.

Znalci poměrů se však shodují, že pokud Unie v nejbližší době neukáže Balkánu větší otevřenost, může zde výrazně ztratit podporu. „Obyvatelé a politici šesti zemí… čekají na jasný signál, který by vytyčil jejich cestu k blízké spolupráci s EU,“ citovala dnes agentura Reuters mírového vyslance mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině Christiana Schmidta. Za vstřícné kroky může podle něj být považováno třeba posílení ekonomických vazeb, budování infrastruktury či zlevnění telefonního spojení do EU a z ní.

Mnozí diplomaté se přitom obávají, že během slovinského předsednictví do konce roku výrazný pokrok nenastane. Poté v čele EU stane Francie, která z výše uvedených důvodů na sbližování s balkánskými státy tlačit nebude. Zásadní role pro další osud rozšíření pak může podle diplomatů čekat na Česko, které se vedení sedmadvacítky chopí v polovině příštího roku.

Přípravám na české předsednictví zatím chybí jasné politické vedení, změna může přijít po volbách

Česká republika může v rámci svého předsednictví EU v roce 2022 přispět k dokončení několika velice důležitých legislativních balíčků. Posílený sbor úředníků a diplomatů však podle opozice nestačí, zapotřebí je i politická vůle vlády.