Výsledek noční debaty kandidátský status pro Ukrajinu nepřinesl, Česko prosazovalo vstřícnější přístup

© Pixabay

Čtvrteční část summitu lídrů členských zemí EU, kterého se účastní i český premiér Petr Fiala, se ve večerních hodinách věnoval „pozvánce“ Ukrajiny do EU. I když se prezidenti a premiéři shodli na „prohloubení partnerství“, kandidátský status zemi sužované válkou zatím dát nechtějí.

Když si lídři zemí EU včetně svého hostitele Emmanuela Macrona sedli ve čtvrtek k deváté hodině k večeři, jejich menu obsahovalo kromě francouzských pochoutek také palčivé téma evropské budoucnosti Ukrajiny.

Z večerního jednání se stalo jednání noční, hlavy evropských států a vlád skončily až ke třetí hodině ranní, což ukazuje, že se nejednalo o jednoduchou debatu. Už předem bylo pravděpodobné, že udělení kandidátského statusu všichni lídři nepodpoří, a už vůbec ne urychlený proces samotného přijetí do EU, po kterém Ukrajina volá. A jednomyslnost v názoru všech členských zemí je v tomto ohledu zásadní.

To se potvrdilo, zmínka o kandidátském statusu chybí. „…bezodkladně dále posílíme naše vazby a prohloubíme partnerství, abychom podpořili Ukrajinu na její evropské cestě,“ citoval ze závěrečného prohlášení na Twitteru předseda Evropské rady Charles Michel, který schůzce předsedal.

Co konkrétně tento příslib znamená, ale jasné není. Někteří politici a média ho interpretují jako jasný závazek přijmout Ukrajinu, jiní jsou zklamaní jeho vágností. Jistou šanci na brzké udělení kandidátského statusu dává východoevropské zemi pasáž, která odkazuje na „ustanovení Smluv“, tedy na proceduru přijetí nových členů.

Petr Fiala na ranním briefingu připomněl, že summit byl pouze neformální, a prohlášení tak jsou zejména politická. V tuto chvíli podle něj šlo o to, dát Ukrajincům naději a říct „dveře jsou otevřené a my o vás stojíme“.

„To, co je výsledkem nočního jednání, je silná shoda členských zemí Evropské unie. Některé státy, mezi které patří i Česká republika, by si dovedly představit i vstřícnější formulace směrem k Ukrajině, ale dosáhli jsme shody, a to si myslím, že je důležité,“ řekl Fiala.

Konkrétní kroky ohledně přijímacího procesu se podle českého premiéra budou probírat na dalších jednáních, s návrhem musí přijít Evropská komise. Rychlé přijetí Ukrajiny do Unie podle něj není jednoduché ani právně, ani technicky.

Kromě Česka o jasnější evropskou perspektivu pro Ukrajinu usilovaly i Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Na straně odpůrců stála především Francie, tradiční „blokátor“ dalšího rozšiřování EU, stejně jako Nizozemsko, které se chce raději soustředit na okamžitou pomoc. „Nikdo nevstoupil do EU přes noc,“ řekl například chorvatský premiér Andrej Plenkovič, jehož země byla poslední, kdo se k bloku připojil v roce 2013.

Samotné udělení kandidátského statusu by bylo spíše symbolický krok, protože následné přístupové rozhovory trvají mnoho let. Zářným příkladem je Turecko, které takový status má už dekády, přesto není Evropské unii nijak blízko.

Lídři se však v noci ze čtvrtka na pátek věnovali i dalším otázkám ve vztahu k Ukrajině. Přislíbili mimo jiné dalších 500 milionů euro pro tzv. Evropský mírový nástroj, skrze který EU dodává na Ukrajinu vojenské vybavení.

Zároveň dali najevo svou ochotu pomoc s opravami zničených ukrajinských měst, až válka skončí.

Pokud jde o protiruské sankce, o jejich čtvrtém balíku ještě rozhodnuto není. Podle Fialy je potřeba zasadit se o dodržování již přijatých sankcí a snažit se „zacpat díry, kterými se dají obcházet”. EU podle něj stále má prostor pro další kroky vůči Rusku.