Visegrád má příležitost převzít otěže evropské politiky vůči Východnímu partnerství

© Shutterstock

Tento článek je součástí Special reportu: Budoucnost Východního partnerství: výzvy a příležitosti

Nezájem nové Evropské komise o Východní partnerství dává příležitost Visegrádské čtyřce, aby využila své přirozené pozice a chopila se iniciativy. Problematický vztah Maďarska s Ukrajinou však tyto šance snižuje.

Ačkoliv patří země Visegrádské čtyřky do Evropské unie už 15 let, stále se nevyhnou označení „nové členské státy“. Relativně čerstvá zkušenost s integračním procesem nebo přechodem k demokracii ještě předtím však může být i výhodou, pokud se jedná o spolupráci s blízkým sousedstvím EU. Do toho patří i státy východní Evropy a Kavkazu.

„Visegrádská čtyřka má přirozenou pozici na to, aby nastavovala agendu východní dimenze EU,“ podotkla Maryna Vorotnyuková ze Středoevropské univerzity na nedávné pražské debatě, kterou pořádal Spolek pro evropskou politiku ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung a Evropským bezpečnostním žurnálem. Zároveň ocenila odhodlání Visegrádu v této otázce, které je podle ní velmi důležité. Nezajímat se o Východní partnerství (VP) by v jejích očích bylo pro EU z dlouhodobého hlediska špatné rozhodnutí.

Velkou práci v rozvoji iniciativy odvádí podle zvláštního pověřence ministerstva zahraničí pro VP Jaroslava Kurfürsta tradičně Polsko, které je jedním z jeho „otců zakladatelů“. Celá V4 se pak dle jeho slov shoduje, že země VP leží ve strategicky důležitém regionu. „Když se podíváte na jediný oficiální nástroj Visegrádu, což je Visegrádský fond, tak 30 % financí jde do projektů v zemích Východního partnerství. To dokazuje, že se o region skutečně zajímáme,“ uvedl Kurfürst. V4 se pak prý podílí i na implementaci celé řady dalších projektů, které nefinancuje Visegrádský fond.

Unijní podpora demokracie zemí Východního partnerství je důležitá. Do budoucna se má zaměřit na justici

EU podporuje rozvoj demokracie a vlády práva v šesti zemích Východního partnerství prostřednictvím několika finančních nástrojů a podpůrných aktivit. Největší pokrok je znát na Ukrajině. Konkrétně Česko je lídrem v rozvoji místních samospráv.

Konkrétně Česká republika se v regionu soustředí především na decentralizaci a reformu místních a lokálních samospráv. Vedoucí pražské kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung Nino Lejavaová v debatě zdůraznila, že pokud chce mít EU a střední Evropa na východě úspěch, musí se na občanskou společnost zaměřit ještě více. Většina obyvatel v zemích VP podle ní totiž nepodporuje další integraci evropským směrem. „EU nesmí mluvit pouze s vládní elitou. (…) Do procesu alokace evropských fondů musí zapojit i občanskou společnost,“ vyzvala Lejavaová. Společně s podporou nezávislých médií jde podle ní o klíčový krok pro demokratický vývoj těchto zemí, především pak v časech hybridní války.

Z publika zazněl dotaz, jestli problémy Polska a Maďarska nejen s právním státem nesnižují v očích zemí VP kredibilitu snah Visegrádu. Kurfürst si podle svých slov nevšiml, že by kontroverze kolem přijímání uprchlíků nebo řízení s Maďarskem a Polskem nějak významně ovlivňovaly aktivity V4 na východě.

Vztah Maďarska s Ukrajinou může být problém

Ideálním prostředkem k nastolování agendy Východního partnerství na evropské úrovni je pozice eurokomisaře pro rozšiřování a sousedství, která má nově připadnout právě Maďarsku. Evropský parlament nicméně ještě před zahájením nezbytného slyšení odmítl prvního kandidáta Lászla Trócsányiho. Ten byl z mnoha důvodů kontroverzní, například svými proruskými názory. „Když se zprávy o jeho nominaci objevily v ukrajinských médiích, vypadalo to, že přichází apokalypsa,“ vzpomínala Maryna Vorontyuková, podle které se však o „tragédii“ nebo „drama“ nejednalo. Trócsányi ale nakonec narazil, maďarská vláda tak musela přijít s novým kandidátem, kterým se stal dosavadní velvyslanec při EU Olivér Várhelyi.

Sledujeme živě: Grilování Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové

Geopolitická Komise“. Právě tímto termínem označila zvolená předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová svůj nový tým. Koho členské státy vyslaly do Evropské komise, jaké portfolio dostali jednotliví kandidáti na starost a jak si vedli během tzv. grilování v Evropském parlamentu?

Podle Lejavaové však už obecně přidělení portfolia Maďarsku může znamenat, že Komise a potažmo celá EU se budou o region zajímat méně. Středoevropská země má totiž s Ukrajinou velice problematický vztah. Jak zmínila Vorotnyuková, spory mezi státy překračují bilaterální úroveň vztahů. Maďarsko podle ní poškozuje Ukrajinu sérií gest, jako je například zmrazení členství ve společné bojové skupině (V4 EU Battlegroup). A právě Ukrajina je dle jejích slov testem životaschopnosti celého Východního partnerství.

Maďarsko-ukrajinské spory jsou podle Kurfürsta problém i uvnitř Visegrádu, kde oslabují jednotu středoevropských zemí. Na pověření Maďarska agendou rozšiřování a sousedství se však podle něj dá dívat i pozitivně, má totiž solidní zkušenosti s podporou integrace na Balkáně i ve Východním partnerství. „Maďarský komisař jako někdo zodpovědný za unijní politiku může moderovat diskusi a zatlačit na maďarskou vládu, aby pozměnila svůj postoj [vůči Ukrajině],“ doplnil.

Nová Komise se o Východní partnerství nezajímá. Není ale všem dnům konec

Projekt Východního partnerství letos slaví deset let od svého založení. Otázkou je, jak velký prostor dostane v agendě Evropské unie do budoucna. Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něj zatím ve svých plánech zapomíná.

Co plánují Češi

Byla to právě Praha, kde se před deseti lety zrodil projekt Východního partnerství. Jak řekl Kurfürst, Česko se má ve východních zemích v plánu nadále věnovat občanské společnosti, reformě veřejné správy, právnímu státu, kvalitě demokracie nebo justiční reformě. Soustředit se chce také více na hospodářskou oblast a prosperitu zemí. Na těchto plánech podle něj s ministerstvem zahraničí spolupracují i všechny další rezorty.

Důraz na Východní partnerství klade sám ministr zahraničí Tomáš Petříček, který například v květnu vyzval EU k prohlubování spolupráce se šesticí zemí VP. Na konci září o iniciativě hovořil se svým německým protějškem Heiko Maasem.

Česko, které právě předsedá Visegrádu, podle Kurfürsta plánuje v rámci strukturovaných konzultací EU se zeměmi Východního partnerství zdůrazňovat velkou důležitost iniciativy v očích východních zemí nebo také potřebu reflektovat náklady nástrojů ve víceletém finančním rámci. EU dle jeho slov musí začít přemýšlet o novém dokumentu o VP, který by měl vzniknout příští rok a měl by tentokrát obsahovat strategii na více let dopředu.

Konkrétně ČR pak v rámci předsednictví Rady EU v roce 2022 podle něj plánuje zorganizovat summit Východního partnerství. „Možná to bude jediný [summit] s externími partnery, což jen potvrzuje, že jde pro ČR o prioritu,“ uzavřel zástupce MZV.

Debata „Central Europe and future of the EU´s Eastern Partnership policy“ © EURACTIV.cz

Článek vznikl v rámci spolupráce pražské kanceláře Heinrich Böll StiftungEuropean Security Journal  a EURACTIV.cz při příležitosti zářijové debaty „Central Europe and future of the EU´s Eastern Partnership policy“. Heinrich-Böll-Stiftung nenese odpovědnost za názory autora.