Unijní podpora demokracie zemí Východního partnerství je důležitá. Do budoucna se má zaměřit na justici

[© Shutterstock/Alexandros Michailidis]

Tento článek je součástí Special reportu: Budoucnost Východního partnerství: výzvy a příležitosti

EU podporuje rozvoj demokracie a vlády práva v šesti zemích Východního partnerství prostřednictvím několika finančních nástrojů a podpůrných aktivit. Největší pokrok je znát na Ukrajině. Konkrétně Česko je lídrem v rozvoji místních samospráv.

Cílem Východního partnerství (VP) byla od jeho počátku v roce 2009, u něhož Česká republika stála coby předsedající země Radě EU, podpora demokracie, prosperity, stability a posílení spolupráce tří východoevropských zemí (Ukrajiny, Moldavska a Běloruska) a tří kavkazských států (Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán) s Evropskou unií.

EU je totiž na hodnotách demokracie a lidských práv založená a je tak v jejím zájmu, aby i okolní státy tyto hodnoty neopomíjely. Snaží se je proto podporovat řadou nástrojů, ať už se jedná o Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), z něhož čerpají státy po celém světě, nebo Nástroj pro evropské sousedství (ENI), Nástroj stability, Nástroj sousedství pro občanskou společnost a zejména Evropský nástroj pro posílení demokracie (European Endowment for Democracy – EED), které jsou zaměřené na sousední země Unie.

Doplněny jsou Fórem občanské společnosti Východního partnerství, programem pro komplexní budování institucí, programem pro integraci a spolupráci Východního partnerství nebo Programem people-to-people včetně programu pro mládež nebo kulturu. Všechny tyto nástroje podporují prostřednictvím transformačních projektů rozvoj občanské společnosti, mezilidské kontakty, lidskoprávní aktivisty, nezávislá média a další, které přispívají k rozvoji pluralitního pro-demokratického politického systému.

The Capitals: Visegrád a země Východního partnerství diskutovaly o „odvážných nápadech”

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Podpora občanské společnosti, boj s korupcí, reforma veřejné správy a justice jsou také součástí akčních plánů pro země VP. Některé z nich jsou nyní rovněž zahrnuté mezi 20 prioritami („deliverables“) ustavenými na posledním summitu VP v Bruselu v roce 2017, které mají zmíněné státy splnit do konce tohoto desetiletí.

Jak upozornil ve svém novém policy paperu (analýze) Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), mezi těmito prioritami však chybí explicitní cíle pro lidská práva a demokracii. Jsou zde ale takové oblasti, které se jich úzce týkají. Příkladem může být rovnost pohlaví, která byla policy paperem institutu IDEA z roku 2016 identifikována jako oblast vyžadující v zemích VP zvláštní pozornost.

Kroky EU jsou úspěšné

Podle studie IDEA jsou jinak aktivity EU na podporu demokracie a budování veřejné správy „obecně dobře zacílené“ podle potřeb jednotlivých zemí a vhodně doplňují programy dalších donorů. Vyžadují ale posílení koherence, vyjasnění priorit nebo zvýšení transparentnosti poskytované podpory.

Za rozvoj demokracie a další pokroky v hospodářské, politické a bezpečnostní dimenzi spolupráce včetně podpory mobility prostřednictvím liberalizace vízového styku navíc sousední partnerské země Unie mohou získat další finanční prostředky či jiné výhody na základě systému „more for more“.

Právě ekonomické výhody vyplývající z partnerství s EU oceňují východoevropské země podle Michala Lebdušky z AMO nejvíce. Demokratický rozvoj je až na druhém či třetím místě, ale je neoddělitelný od ekonomiky.

„Bez nastartování ekonomického růstu nebudou země VP nikdy ‚success stories‘ a výrazně to omezí i potenciál podpory demokracie a lidských práv,“ uvedl serveru EURACTIV.cz Lebduška. Podle něj je dnes nejefektivnějším nástrojem právě systém „more for more“, který by ale měl být doplněn nabídkou členství v EU.

Markéta Gregorová: Práce v europarlamentu mě baví, ale od slepého nadšení si držím odstup

Evropský boj proti nelegálnímu exportu zbraní, ambicióznější klimatické závazky nebo větší informování občanů. To jsou některé z hlavních témat, kterým se chce pirátská europoslankyně Gregorová v příštích pěti letech věnovat.

Za efektivní sám považuje rovněž podporu občanské společnosti a práci se státním aparátem, který kvůli sovětskému dědictví vyžaduje transformaci. Každá země si ale zároveň žádá individuální přístup podle svých specifik, politické situace a zájmů.

„Minimálně v případě autoritativních režimů v Bělorusku, které je navíc úzce napojené na Rusko, a Ázerbájdžánu se svými velmi specifickými zájmy, jsou pochopitelně na místě zcela jiné nástroje,“ upřesnil Lebduška. Za současného premianta Východního partnerství naopak považuje Ukrajinu, což potvrzují i čísla.

Podle posledního Indexu Východního partnerství z roku 2017, který sleduje postup partnerských zemí v evropské integraci, demokratických reformách a udržitelném rozvoji, je na prvním místě v implementaci lidskoprávních a demokratických principů (vyplývajících z Evropské úmluvy o lidských právech Rady Evropy, obchodní, bezpečnostní, migrační, energetické normy EU, a cíle udržitelného rozvoje OSN) Ukrajina, následovaná Arménií, Moldavskem a Gruzií. Naopak Moldavsko a Gruzie vedou ve druhé sledované oblasti – propojování podniků, občanské společnosti, občanů a vlád napříč zeměmi Východního partnerství a státy EU, kde se Ukrajina umístila až na třetím místě. Ázerbájdžán je na pátém místě v obou sledovaných oblastech. Za ním už je jen nejhorší Bělorusko.

Úspěch Ukrajiny podle Lebdušky souvisí „s hlubokou mentální proměnou Ukrajinců po tzv. revoluci důstojnosti z roku 2014 a především následné ruské agresi. Díky tomu došlo k jednoznačné politické reorientaci země, která je podpořena i proměnou veřejného mínění, které je třeba v sousedním Moldavsku velmi ambivalentní,“ upřesnil odborník s tím, že další směřování země určí nová ukrajinská garnitura vzešlá z letošních voleb.

Podle něj se ale zdá, že by vláda navržená prezidentem Volodymyrem Zelenskym a schválená parlamentem na konci srpna mohla přistoupit k nepopulárním reformám požadovaným mezinárodními partnery, které neměla předchozí vláda za prezidenta Petra Porošenka vůli prosadit. Jednou z nich je zrušení moratoria na prodej zemědělské půdy.

Za dosavadní největší demokratizační postup na Ukrajině pak Lebduška považuje decentralizační reformu, díky níž se posunulo rozhodování na nižší úrovně místních samospráv. „To pochopitelně potenciálně přináší možnost ,učit se‘ demokracii v praxi na konkrétních problémech obyvatel,“ dodal analytik.

Ukrajina novelizuje ústavu, přidá do ní své směřování do NATO a EU

Ukrajinský parlament dnes schválil návrh prezidenta Porošenka na ústavní zakotvení směřování země do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Pro návrh hlasovala drtivá většina přítomných poslanců, uvedla agentura Unian.

ČR lídrem decentralizace sousedních zemí

V demokratizačních procesech východních partnerů hraje významnou roli také Česká republika. Jejím hlavním záměrem je právě oblast decentralizace a reforma místních a lokálních samospráv v rámci Panelu Východního partnerství k dobrému vládnutí a reformě veřejné správy. Díky tomu totiž ČR může předávat své transformační zkušenosti z 90. let.

„Historicky je ČR vnímána v zemích Východního partnerství velmi pozitivně, a proto je v našem zájmu toto dobré jméno pěstovat a udržovat. Tato přirozená expertíza, na které spolupracují spolu s ministerstvem zahraničí i další resorty jako je ministerstvo vnitra, ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí nebo Ústav mezinárodních vztahů včetně nevládního sektoru, je přidanou hodnotou i pro EU,“ upřesnil redakci Robert Řehák, zástupce ředitele tiskového odboru ministerstva zahraničí.

Dodal, že ČR může touto aktivitou, která je spolufinancována z prostředků EU, nejen podpořit reformní aktivity předmětných zemí, ale také asistovat v naplňování jejich závazků v rámci dohod, které dotyčné země s EU podepsaly.

V4+Ukrajina, nebo V5? Kyjev se dívá s nadějemi na slovenské visegrádské předsednictví

Spolupráce V4+Ukrajina v posledních letech ztratila na důležitosti. Kyjev přesto věří, že slovenské předsednictví V4 přinese změnu. Ukrajina by ale měla lépe pochopit, jak Visegrád jedná. Měla by si také uvědomit, jaký potenciál tito spojenci mají, píše Hennadij Maksak.

Ministerstvo zahraničí proto například loni pořádalo Panel VP pro vládnutí a veřejnou správu. Zástupci šesti partnerských zemí, členských států EU, diplomatické služby EU (Evropská služba pro vnější činnost, EEAS), a občanské společnosti si zde vyměňovali zkušenosti se zlepšováním veřejných služeb pro občany a podniky v sousedních zemích prostřednictvím zjednodušování administrativních procedur a racionalizace veřejné správy, a to zejména v Arménii, Moldavsku a na Ukrajině. Česko se však soustředí i na Gruzii a Bělorusko.

„Konkrétní poznatky, které si odváží účastníci těchto akcí, jsou i ze zprostředkovaných setkání v regionech ČR na ryze praktická a konkrétní témata, jako jsou placení městské policie, odpadní systém, využití financí mimo euro fondy a podobně,“ upřesnil Řehák. Do budoucna se ČR plánuje podle jeho slov zaměřit na lepší využitelnost poznatků a zkušeností z workshopů zejména na místní a regionální úrovni, a také na navázání spolupráci s partnery, kteří v oblasti reforem veřejné správy rovněž působí. Příkladem může být Estonsko, které je lídrem v oblasti e-governmentu.

Spolupráce EU s Afrikou – od investic až po boj proti teroristům

Afrika je pro Evropu obchodním partnerem s výrazným potenciálem, ale také velká výzva. Do Evropy z ní míří tisíce migrantů, řada z nich nelegálně. Unie se proto snaží pracovat v Africe tak, aby místní neměli důvod svůj rodný kontinent opouštět.

Kam dál?

Přestože je aktivita EU v zemích Východního partnerství po deseti letech existence projektu rozmanitá, odborníci se shodují, že další pokrok vyžaduje zejména oblast soudnictví, právního státu a boj proti korupci, zvláště v Moldavsku, Arménii nebo na Ukrajině. Podle Indexu VP je situace kritická hlavně v Moldavsku, kde kvůli problémům s nezávislostí justičního systému bylo pozastaveno financování projektů ze strany EU. V řešení situace by mohla podle studie AMO pomoci i ČR.

Slabý justiční systém totiž oslabuje celý demokratický proces zemí a přispívá ke korupci. Nerozvinutost demokratických institucí následně brání i ekonomickému rozvoji a toku zahraničních investic.

Kromě toho by podle indexu Východního partnerství měla nadále pokračovat podpora EU pro občanskou společnost a nezávislost médií ve všech šesti zemích včetně Běloruska a Ázerbájdžánu. To potvrzuje i policy paper AMO, podle nějž by v tom měl hrát klíčovou roli nástroj EED.

Na pokračování podpory demokratických reforem ze strany EU se shodli také účastníci debaty „Střední Evropa a budoucnost Východního partnerství“, kterou minulý týden uspořádal Spolek pro evropskou politiku ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich Böll Stiftung, European Security Journal a serverem EURACTIV.cz.

Nová Komise se o Východní partnerství nezajímá. Není ale všem dnům konec

Projekt Východního partnerství letos slaví deset let od svého založení. Otázkou je, jak velký prostor dostane v agendě Evropské unie do budoucna. Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něj zatím ve svých plánech zapomíná.

Článek vznikl v rámci spolupráce pražské kanceláře Heinrich Böll StiftungEuropean Security Journal  a EURACTIV.cz při příležitosti zářijové debaty „Central Europe and future of the EU´s Eastern Partnership policy“. Heinrich-Böll-Stiftung nenese odpovědnost za názory autora. 

EIDHR je finanční nástroj EU, který podporuje projekty v oblasti lidských práv, základních svobod a demokracie v nečlenských zemích EU. Přispívá zejména ke spolupráci občanské společnosti a lidskoprávních aktivistů a využívají ho také volební pozorovatelské mise EU. V současném programovém období 2014-2020 je na něj vyčleněno 1,33 miliard eur, což je o 21 procentních bodů více než v předchozím období.

ENI nahradil v roce 2011 Nástroj evropského sousedství a partnerství (ENPI) a v současném programovém období 2014-2020 operuje s rozpočtem ve výši necelých 15,5 miliard eur, které prostřednictvím bilaterálních, multilaterálních i přeshraničních projektů podporují cíle 16 partnerských zemí v jižním a východním sousedství EU dohodnutých v akčních plánech. Mj. nabízí pobídky pro země, které pokročily v reformním procesu (na základě principu more-for-more). Finance směřují na podporu lidských práv, demokracie, dobrého vládnutí, ekonomický a sociální rozvoj, výměny studentů, programy pro mládež nebo rozvoj občanské společnosti.

EED je nezávislá instituce, která doplňuje nástroje EU. Rozpočet EED se skládá z příspěvků 23 evropských zemí, tedy ne všech členských států EU (nástroje se z unijních členů neúčastní např. Francie, Itálie, Malta, Portugalsko, Řecko, Chorvatsko), ale zároveň se ho účastní i nečlenové jako Norska. Kromě toho, prostřednictvím grantů je nástroj dotován i ze strany Evropské komise nebo Kanady (speciálně pro občanskou společnost na Ukrajině).