Ukrajině a Moldavsku se pootevírají evropské dveře, zásluhu na tom má i Česko

Premiéři Ukrajiny a Česka po březnovém jednání v Kyjevě © EPA-EFE/ANDRZEJ LANGE

Lídři zemí EU dnes pravděpodobně odsouhlasí kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko. Neměli by u toho ale zapomenout na západní Balkán, který klepe na evropské dveře už mnoho let. Summit bude řešit například i potravinovou bezpečnost.

Premiéři a prezidenti zemí EU se dnes potkávají v Bruselu na dvoudenním summitu Evropské rady. Hlavní téma je jasnější než kdy jindy – kandidátský status pro Ukrajinu a také Moldavsko. Vypadá to, že se evropské dveře těmto dvěma zemím opravdu otevřou, ačkoliv ještě před několika týdny se něco takového zdálo nereálné.

„Evropská rada se rozhodla udělit Ukrajině a Moldavské republice status kandidátské země,“ stojí v předběžných závěrech summitu, které získal EURACTIV.com.

Plní se tak přání České republiky, jedné z prvních zemí,  které začaly o důležitosti rychlejšího propojení Ukrajiny a zbytku Evropy přesvědčovat ostatní.

„Věřím, a ukazují to všechna jednání před summitem, že je tu velká naděje, že se velmi rychle dohodneme na kandidátském statusu pro Ukrajinu a Moldavsko,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) novinářům před čtvrtečním ranním odletem do Bruselu.

Česko, jehož hlas zesílil díky silným politickým gestům podpory i faktu, že se už za pár dní postaví do čela Rady EU, má na tomto výsledku rozhodně svůj podíl.

Vnímá to tak i sama Ukrajina. Její prezident Volodymyr Zelenskyj ve středečním hovoru poděkoval českému premiérovi Fialovi za „důslednou“ českou podporu toho, aby Ukrajina získala postavení kandidáta na členství v EU.

Proces rozšiřování Evropské unie, a tedy i udělování kandidátského statusu, stojí na dohledu Evropské komise nad tím, jestli země s ambicemi připojit se splňují potřebná kritéria. V souvislosti s ruskou agresí doputovaly Komisi na stůl celkem tři žádosti, společně s Ukrajinou chtěly využít historickou příležitost přiblížit se EU také Moldavsko a Gruzie.

Komise nakonec vyslyšela pouze ukrajinskou a moldavskou žádost, a doporučila udělit jim status kandidáta. Hlavní slovo ale mají státy, které se na tomto kroku musí jednomyslně shodnout. Jasnou podporu dávala od začátku války najevo jen menší skupinka zemí především ze střední a východní Evropy, další státy byly zdrženlivější nebo navrhovaly alternativní způsoby evropské integrace.

Zcela zásadní je pochopitelně pohled největších a nejsilnějších zemí. Velký obrat v tomto ohledu nastal minulý týden, kdy při návštěvě Kyjeva podpořili ukrajinskou kandidaturu francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz, kteří dosud dávali najevo pochybnosti. V ukrajinské metropoli se k nim přidali také italský premiér Mario Draghi a rumunský prezident Klaus Iohannis.

Jeden z největších skeptiků, Nizozemsko, svoji pozici také minulý týden přehodnotilo, jednomyslný souhlas se tedy zřejmě opravdu podaří najít. Státy mají v tomto ohledu zajištěnou silnou podporu také od Evropského parlamentu, což při své návštěvě Prahy 16. června potvrdila jeho předsedkyně Roberta Metsolaová.

Ruská agrese zvyšuje očekávání od českého předsednictví, řekl Fiala po jednání s představiteli EP

Výzvy vyplývající z ruské agrese na Ukrajině zvyšují očekávání vkládaná do českého předsednictví v Radě EU, řekl po dnešním jednání s vedením Evropského parlamentu v Praze premiér Petr Fiala (ODS).

„Uznání Ukrajiny jako kandidátské země by nezaručilo její budoucí členství v EU. Zemí s takovým statusem je celá řada. Přesto by to pro Kyjev znamenalo významný průlom v době, kdy Ukrajinci brání svou zemi před ruskou invazí. Tento konflikt je z velké části vyvolán odporem Kremlu vůči evropským ambicím Ukrajiny,“ vysvětluje Peter Dickinson z think-tanku Atlantic Council.

Symboly jsou ale důležité, a to nejen vůči Kyjevu. Zrychlený proces evropské integrace Ukrajiny a Moldavska evidentně frustruje západobalkánské země, které na jakýkoliv posun směrem k EU čekají mnoho let.

Bývalá chorvatská premiérka Jadranka Kosorová si myslí, že zatímco Ukrajině se při cestě do EU dostává z Bruselu podpory, západní Balkán čelí zanedbávání a ponižování.

The Capitals: EU ponižuje Bosnu a Hercegovinu, říká bývalá chorvatská premiérka

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.

Ze šesti čekajících zemí formálně zahájily přístupová jednání pouze Černá Hora a Srbsko, zatímco Albánie a Severní Makedonie jsou již několik let „v čekárně“, a to i kvůli bulharskému vetu.

Jak upozorňuje EURACTIV.com, Srbsko spolu s Albánií a Severní Makedonií pohrozily, že se na čtvrteční summit EU se západním Balkánem, který předchází „velkému“ summitu, nedostaví. Své výhružky ale nakonec nesplnily.

I když prezidenti a premiéři zemí EU ve čtvrtek dopoledne pravděpodobně podpoří „urychlení přístupového procesu“ států západního Balkánu, žádné pevnější závazky jim nenabídnou.

Nabízí se otázka, jestli je něco takového nemůže mrzet a nepřispěje k dalšímu ochlazení vzájemných vztahů s regionem, kde EU soupeří o vliv s Ruskem, Čínou nebo arabskými zeměmi.

Vstřícným krokem vůči tomuto regionu by se mohlo stát udělení kandidátského statusu Bosně a Hercegovině, což prosazovaly například Slovinsko a Rakousko, podle diplomatů je ale něco takového „velmi nepravděpodobné“.

„Abych vyjádřil pozici české vlády, my nepatříme k těm zemím, které by bránily Bosně (a Hercegovině) v cestě do Evropy, ale nejsme ani zemí, která je v tomto iniciativní,“ řekl Fiala na dotaz redakce EURACTIV.cz a odkázal na komplikovanou situaci v zemi, kde hrozí občanská válka.

Premiér nicméně doplnil, že země západního Balkánu nesmí mít pocit, že se jim něco slíbilo, a EU to potom nedodržela. „Měli bychom se soustředit na odblokování napětí mezi Severní Makedonií a Bulharskem, protože bez toho se otázka západního Balkánu nedá vyřešit,“ dodal.