Ukrajina dostala status, západní Balkán vstřícné gesto

Francouzský prezident Macron, předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznamují rozhodnutí udělit Ukrajině a Moldavsku status kandidátů na vstup do EU, 23. června 2022 © EPA-EFE/OLIVIER HOSLET

Prezidenti a premiéři států EU podle očekávání odsouhlasili kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko, Unii se přiblížila také Gruzie. Země západního Balkánu, frustrované nedostatkem pokroku na své cestě do EU, dostaly náznak naděje.

„Dnešní den představuje zásadní krok na vaší cestě do EU. Gratuluji Volodymyru Zelenskému a Maie Sanduové, stejně jako lidem Ukrajiny a Moldavska. Naše budoucnost je společná,“ napsal na Twitter předseda Evropské rady Charles Michel chvíli poté, co se lídři členských států EU ve čtvrtek večer oficiálně dohodli na tom, že těmto dvěma zemím udělí kandidátský status.

Sám ukrajinský prezident Zelenskyj toto rozhodnutí okamžitě ocenil, když se k summitu připojil online.

O překvapení se nejedná, už od úterý bylo v podstatě jasné, že se i ty nejskeptičtější státy, kam patřilo třeba Nizozemsko, nechaly přesvědčit a Ukrajinu s Moldavskem podpoří. Také český premiér Petr Fiala při příchodu na odpolední jednání Evropské rady řekl, že žádné komplikace neočekává.

Ukrajině a Moldavsku se pootevírají evropské dveře, zásluhu na tom má i Česko

Lídři zemí EU dnes pravděpodobně odsouhlasí kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko. Neměli by u toho ale zapomenout na západní Balkán, který klepe na evropské dveře už mnoho let.

To ale neznamená, že jednání nebylo náročné. Evropská rada totiž otázku Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, která také dostala příslib budoucí evropské integrace, zabalila do jednoho balíku nazvaného „rozšiřování EU“. Řešila se tedy také budoucnost západního Balkánu.

Podle informací od zdroje blízkého vyjednávání tlačily některé členské státy sousedící nebo ležící na balkánském poloostrově na to, aby EU udělala vstřícné a hmatatelné gesto také vůči tomuto regionu. Konkrétně se vyjednávalo především o Bosně a Hercegovině, která stále čeká na svůj kandidátský status a příslib členství by mohl uklidnit tamní napjatou vnitropolitickou situaci.

Rozšiřování Evropské unie je zdlouhavý a citlivý proces, ve kterém velmi záleží také na domácím vývoji v dotčených zemích. Unie navíc v posledních letech neukazovala právě přívětivou tvář, proces byl v podstatě zaseklý.

Dá se tedy pochopit, že ve chvíli, kdy se umetá cesta do EU Ukrajině, Moldavsku a Gruzii, ale to samé neprobíhá v případě zemí západního Balkánu, může to být frustrující.

Český premiér Fiala ve čtvrtek ráno uvedl, že země tohoto regionu nesmí mít pocit, že se jim něco slíbilo, a EU to potom nedodržela.

„Měli bychom se soustředit na odblokování napětí mezi Severní Makedonií a Bulharskem, protože bez toho se otázka západního Balkánu nedá vyřešit,“ dodal Fiala s odkazem na bulharské veto, které blokuje makedonský přístupový proces, a kvůli nastavení pravidel rozšiřování tím pádem také ten albánský.

V tomto konkrétním ohledu se EU neposunula, Evropská rada pouze vyzvala Bulhary a Makedonce, aby svůj spor co nejrychleji vyřešili.

Menší pokrok ale přece jen nastal. Evropská rada je podle závěrů summitu „připravena udělit Bosně a Hercegovině status kandidátské země“. Za tímto účelem vyzývá Komisi, aby jí co nejdříve referovala o pokrocích, které tato západobalkánská země udělala, především v oblasti reforem. Až se tak stane, bude o této věci Evropská rada znovu rozhodovat.

Region západního Balkánu se tak dočkal alespoň menšího vstřícného gesta. V příštích měsících se uvidí, jestli EU své sliby opravdu naplní.

Integrace západního Balkánu do EU je v zájmu Česka i Rakouska, shodli se lídři zemí

České předsednictví v Radě EU ve druhé polovině letošního roku by se mělo podle premiéra Petra Fialy (ODS) i rakouského kancléře Karla Nehammera věnovat otázce západního Balkánu a jeho integrace do Evropské unie.