Turecko hledá britskou pomoc pro vstup do EU

Abdullah Gül; zdroj: Evropská komise

Prezident Abdullah Gül včera (20. listopadu) prohlásil, že Turecko je předurčeno ke vstupu do Evropské unie. Stalo se tak těsně před jeho oficiální návštěvou Velké Británie, která začíná v úterý. Jejím cílem je upevnit hospodářská a politická pouta mezi oběma státy.

Návštěva tureckého prezidenta Abdullaha Güla ve Velké Británii, která zahrnuje i audienci u královny Alžběty II., jen potvrzuje úsilí Londýna posílit vztahy s rozvíjejícími se trhy, jako je například právě Turecko. Británie totiž doufá, že zvýšené investice a pokračující obchod s podobně se rychle rozvíjejícími ekonomikami pomohou překonat tamní hospodářský úpadek, a to obzvlášť v době, kdy se nejvýznamnější obchodní partneři země topí v hospodářské krizi.

Gülova státní návštěva Británie odstartuje zítra jednáním s britským premiérem Davidem Cameronem, který navštívil Turecko před rokem. Cameronův cíl je zdvojnásobit britský obchod s Tureckem v příštích pěti letech na 9 miliard dolarů (6,7 miliard eur) ročně

Před první tureckou státní návštěvou Británie po 23 letech Gül pro britský tisk prohlásil, že přes současnou krizi eurozóny je Turecko předurčeno ke vstupu do EU a může se dokonce stát jejím ekonomickým motorem. Názor, že současné problémy eurozóny udělí stopku dalšímu rozšiřování evropské sedmadvacítky, prezident odmítl.

„Někteří lidé, kteří uvažují krátkodobě a nestrategicky, mohou turecké členství v EU považovat za přítěž,“ citoval tureckého prezidenta britský list Sunday Telegraph. „Ale ti, kdo myslí třicet šedesát let dopředu a uvědomují si měnící se trendy v ekonomice a přesouvající se mocenské centrum, chápou, jak moc může Turecko přispět k posílení Evropské unie.“

Přestože byl začátek rozhovorů s Tureckem o vstupu do EU v roce 2005 Evropskou unií jednohlasně schválen, proti jeho plnohodnotnému členství se v současné době staví francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkel se přiklání k „privilegovanému partnerství“.

Turecký prezident těmto názorům ale oponuje: „Zvažte, jaký potenciál Turecko má: (geografickou) polohu, bohatství, možnosti týkající se zdrojů energie, obyvatelstvo, dynamiku, kterou může Evropě přinést, a v neposlední řadě růst, díky němuž se může Turecko stát hospodářským motorem Unie.“

Stejný pohled na Asáda

Obě země si rozumí i v politice vůči Sýrii, kde tamní režim prezidenta Bašára Asáda krvavě potlačuje demonstrace opozice.

„Pevně věřím, že zde (na africkém břehu Středozemního moře) není místo pro žádné autoritářské režimy – politické systémy jedné strany, kterým chybí zodpovědnost a průhlednost,“ nechal se slyšet turecký prezident.

Jeho země se stala hlavním útočištěm přeběhlých syrských vojáků a žijí zde i hlavní představitelé syrské opozice. Jednáním se syrskou opozicí se bude dnes v Londýně věnovat i William Hague, britský ministr zahraničí.

Zatímco Spojené státy americké a Evropská unie schválily sankce proti Damašku velmi rychle, Turecko je v tomto ohledu opatrnější (EurActiv 15.11.2011). Nicméně tento měsíc by měl Istanbul schválit seznam sankcí proti Sýrii, jímž by Turecko doplnilo již platné zbrojní embargo.

(EurActiv/Reuters).