Tři balkánské země se dohodly na vytvoření mini-Schengenu

© Shutterstock

Tři země aspirující na členství v EU – Srbsko, Severní Makedonie a Albánie – se rozhodly prohloubit regionální spolupráci vytvořením „mini-Schengenu“. Cílem je zlepšení života a hospodářství v regionu do té doby, než jim EU otevře své dveře.

Poprvé se myšlenka sbližování zemí západního Balkánu objevila na regionálním summitu v Terstu v roce 2017, kdy se vůdci dohodli na akčním plánu pro regionální ekonomickou zónu (REA).

Předsedové vlád Albánie Edi Rama a Severní Makedonie Zoran Zaev se společně se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem setkali ve čtvrtek 11. října ve městě Novi Sad v severním Srbsku, kde podepsali prohlášení o plánu zajistit mezi svými zeměmi volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.

„Mini-Schengen“ by měl být začít fungovat v roce 2021. Občané zmíněných zemí pak budou podle Vučiće mít možnost cestovat napříč zónou  pouze s průkazem totožnosti.

Iniciativa je podle lídrů otevřena i zbývajícím státům „západobalkánské šestky“. Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu a Kosovo vyzvali, aby se zapojily.

Pozvánka do  „mini-Schengenu“ platí dle Vučićových slov bez ohledu na to, jak se země dívají na nezávislost Kosova. Cílem Srbska je prý v regionu rozvinout dobré vztahy a odstranit administrativní překážky, a rozdílné názory na Kosovo podle něj nemají nic společného s volným obchodem a pohybem zboží a osob.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku před jedenácti lety. K dnešnímu dni jej ale neuznává Srbsko, Bosna a Hercegovina, pět z osmadvacítky členských států EU a téměř polovina členů OSN.

České září v EU: Jourová opět míří do Komise, Zeman naštval Kosovo a zase ty zbraně

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

Všechny země západního Balkánu směřují do EU, i když fáze jejich cesty se liší. Černá Hora a Srbsko zatím jako jediné zahájily přístupové rozhovory.

Evropská komise v květnu doporučila spustit rozhovory také s Albánií a Severní Makedonií. Summitu Evropské rady ze 17.–18. října však rozhodnutí nepodpořil a a rozhovory se tak v nejbližší době zahajovat nebudou.

Regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy jsou podmínkami členství,  stejně jako přijetí právních předpisů EU (acquis) a posílení ekonomického postavení země.

Zaev se nechal slyšet, že komunikace se zeměmi EU byla vždy bezproblémová, zdůraznil ale, že je nejvyšší čas, aby země v regionu západního Balkánu udělaly také něco pro své vlastní zájmy.

Rama vysvětlil, že projekt vznik bez jakéhokoliv zásahu z Bruselu. Důvodem je  potřeba zrychlit tempo a dynamiku rozvoje v celém regionu.

„Naším cílem je být součástí větší evropské rodiny, ale dokud ona sama řeší vlastní problémy, my nemůžeme zůstat v zajetí minulosti a rozporů… Nejsme pro EU prioritou. Musíme se zaměřit na vlastní priority, a to nejen my tři, ale všech šest zemí západního Balkánu,“ řekl Rama.

Příští setkání tří zemí je naplánováno na 10. listopadu u Ochridského jezera v Severní Makedonii, kde by se mělo řešit konkrétní nastavení projektu.

Zklamanou Severní Makedonii čekají volby. Jazýčkem na vahách mohou být albánské strany

Severní Makedonie společně s Albánií s nadějí čekala na zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, stopku jí však vystavila Francie. Makedonci kvůli tomu půjdou předčasně k volbám.

O novou Jugoslávii nejde

Srbská místopředsedkyně vlády Zorana Mihajlovićová zdůraznila, že „mini-Schengen“ nenahrazuje členství v EU, ani nejde o vytvoření nové Jugoslávie, a neslouží ani jako nástroj k realizaci nacionalistických projektů na Balkáně.

Deklarace o „mini-Schengenu“ je podle ní důkazem toho, že Albánie, Severní Makedonie a Srbsko jsou neoddiskutovatelnou součástí sjednocené Evropy, která je cílem všech zemí západního Balkánu.

Generální tajemnice Evropského hnutí v Srbsku (EMinS) Suzana Grubješićová  projekt uvítala, protože vytvoří prostor pro implementaci čtyř evropských svobod v jedné části západního Balkánu.

„V situaci, kdy EU řeší své vlastní problémy a odkládá zahájení jednání s Albánií a Severní Makedonií, je důležité takové iniciativy podporovat, protože pomáhají vytvářet svobodnější a stabilnější západní Balkán,“ řekla Grubješićová pro EURACTIV Srbsko.

Jediná kritika přišla ze strany předsedkyně severomakedonské obchodní komory Daniely Arsovské, která řekla, že pro vstup do EU její země potřebuje spíše strukturální reformy, než „mini-schengenský prostor“ se Srbskem a Albánií. Daný projekt by podle ní mohl vést k další izolaci.

„V době, kdy se chystáme na vstup do NATO a možná taky zahájit přístupové jednání s EU, je poněkud zvláštní nápad vstoupit do ,nelegální ekonomické struktury‘ se Srbskem, které v zahraniční politice zastává jiné pozice než Makedonie, zejména pokud jde o přistoupení k euroatlantické alianci,“ uvedla Arsovská.

Poukázala na úzké vztahy Srbska s Moskvou a rozhodnutí Bělehradu zůstat mimo NATO, které v roce 1999 zemi bombardovalo, aby zastavilo zásah proti etnickým Albáncům v Kosovu.

Nad dalším postupem EU vůči západnímu Balkánu visí otazník

Jednou ze základních neznámých ohledně budoucnosti Evropské unie je i její další rozšiřování na západní Balkán a přístup k tomuto regionu obecně. Výsledek evropských voleb zatím ovšem odpovědi nepřináší, spíše naopak.