Srbsko má nakročeno do EU, obdrželo kandidátský status

Traian Basescu, rumunský prezident; zdroj: Rada EU.

Srbsko se dočkalo. Poté, co se zaručilo Rumunsku, že bude dodržovat práva rumunských Valachů žijících na jeho území, Evropská rada mu na včerejším (1. března) zasedání v Bruselu udělila oficiální status kandidátské země na vstup do EU.

Nositeli oficiálního kandidátského statusu na členství v EU je v současné době již pětice států. Vrcholní představitelé členských zemí EU a unijních institucí totiž včera na svém zasedání v Bruselu rozhodli o tom, že k Turecku, Makedonii, Islandu a Černé Hoře nově přiřadí i Srbsko. 

I přesto, že se za kandidaturu Bělehradu minulý týden postavily země jako například Francie, Německo, Itálie nebo Rakousko, ještě včera ráno se očekávaly možné komplikace. Na Radě pro obecné záležitosti, která se konala uprostřed týdne, se proti udělení statusu Srbsku ohradilo Rumunsko (více EurActiv 29.2.2012). 

Důvodem byla obava rumunské vlády ze špatného zacházení s rumunsky mluvícími Valachy, kteří žijí na území Srbska. 

Rumunsko ale své námitky stáhlo poté, co se obě země dohodly na tom, že tato zhruba 30tisícová skupina bude užívat práv národnostní menšiny. 

Při příjezdu rumunského prezidenta Traiana Basescua na bruselský summit tak již bylo jasné, že bývalé jugoslávské republice už nic nestojí v cestě. „Zelená pro Srbsko,“ řekl Basescu novinářům. 

I přesto, že titul „kandidátská země“ nezaručuje 100% vstup do EU, znamená, že jeho nositel je na členství připraven a může s Unií zahájit přístupové rozhovory. Pro Srbsko je status kromě toho důležitý i z vnitropolitického hlediska: na jaře zde proběhnou parlamentní volby. 

Zločinci, demokracie a Kosovo 

EU se rozhodla udělit Srbsku kandidátský status poté, co se ukázalo, že Bělehrad splnil požadované podmínky – provedl důležité demokratické reformy a spolupracoval s mezinárodním soudním tribunálem OSN, který vyšetřuje zločiny spáchané za jugoslávské války v devadesátých letech minulého století. 

Srbům se na jaře podařilo zabodovat, když dopadli a spravedlnosti předali bývalého vrchního velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče, kterého Haag viní ze spáchání nejvážnějších zločinů proti lidskosti (EurActiv 27.5.2011). O dva měsíce později následovalo zatčení dalšího hledaného zločince – někdejšího vůdce chorvatských Srbů Gorana Hadžiče (EurActiv 22.7.2011). 

V neposlední řadě k udělení kandidátského statusu přispělo i nedávné urovnání vztahů s bývalou srbskou provincií Kosovem, která v roce 2008 jednostranně vyhlásila nezávislost. Vedle Srbska ji odmítá uznat i Španělsko, Řecko, Slovensko nebo Rumunsko. 

Bělehrad a Priština se ale minulý týden dohodly na správě vzájemné hranice, na níž od loňského léta docházelo k násilným střetům, a na účasti kosovských zástupců na regionálních fórech.