Srbsko-kosovské rozhovory odstartují pod drobnohledem baronky Ashton

Dnešním dnem (8. března) odstartují historicky první přímé rozhovory mezi Srbskem a jeho bývalou provincií Kosovem, které v roce 2008 vyhlásilo nezávislost. Jednání budou probíhat v Bruselu a bude na ně dohlížet „evropská ministryně zahraničí“ Catherine Ashton. Ke vzniku článku přispěl srbský EurActiv.

Jak novinářům sdělil vysoce postavený úředník Evropské komise, který si přál zůstat v utajení, dialog mezi Srbskem a Kosovem se bude točit kolem tří oblastí: právního řádu, svobody pohybu a regionální spolupráce.

Úředník zdůraznil, že hlavním cílem vůbec prvních přímých rozhovorů mezi Bělehradem a Prištinou v historii je zkvalitnit celkovou spolupráci na Západním Balkáně a přiblížit celý region k Evropské unii. První kolo jednání bude rozděleno do dvou částí a proběhne dnes a zítra odpoledne.

Zástupce obou zemí, Borislava Stefanoviće ze srbského ministerstva zahraničí a Editu Tahiri, místopředsedkyni kosovské vlády, uvítá ve své kanceláři Robert Cooper, zvláštní poradce evropské diplomatické služby (EEAS), v jejímž čele stojí vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton. Coooper bude tím, kdo rozhovory povede a bude stanovovat program jednání.

Telefonní předvolby a poznávací značky

A o čem budou vlastně obě strany hovořit? Stefanović prozradil, že první témata, která přijdou na řadu, budou záležitosti spojené s telekomunikací, katastrální mapou a leteckou dopravou. Zcela jistě dojde i na kosovská celní razítka, které Srbsko neuznává.

Kosovo, bývalá jihosrbská provincie, se od Bělehradu odtrhlo v roce 2008 a od té doby ho uznalo jen něco málo přes dvacet členských států EU (mezi nimi i Česká republika). Srbsko se k vyhlášení kosovské nezávislosti staví odmítavě, a to i přesto, že podle rozsudku Mezinárodního soudního dvora z léta loňského roku byla kosovská deklarace nezávislosti v souladu s mezinárodním právem (EurActiv 23.7.2010).

Tím, že není mezinárodní status Kosova dořešen, Kosované denně řeší řadu praktických obtíží – například jejich země nemá telefonní předvolbu a pro mobilní komunikaci se používají předvolby Monaka a Slovinska.

Ani letecká doprava není úplně bez těžkostí. Letadla, která chtějí přistát na letišti v Prištině, nemohou letět přes srbský vzdušný prostor a musí Srbsko oblétávat přes Makedonii.

Problémy potkávají kosovské občany i na hranicích – Srbsko neuznává kosovské cestovní doklady a poznávací značky. Kosovští řidiči nákladních automobilů proto ve většině případů řeší sitauci tím, že těsně před vstupem do Srbska mění poznávací značky a své doklady za jiné.

Podle srbského vyjednavače Borislava Stefanoviče „rozhovory poběží tak dlouho, jak to bude potřeba,“ a obě strany prý jednací stoly neopustí do té doby, než nebudou vyřešeny ty nejpalčivější otázky, které mají bezprostřední vliv a dopad na životy běžných obyvatel v Srbsku i Kosovu. O statusu Kosova se ale jednat nebude, dodal.