Rumunsko se rozčiluje nad oddálením vstupu do Schengenu

Rumunský prezident Traian Basescu neskrývá své rozhořčení nad zprávou, která přišla včera (21. prosince) z Francie a Německa. Tamní politici se totiž dohodli, že Rumunsku odsunou členství v schengenské bezhraniční zóně. Basescu nešel pro kritiku daleko a nazval tento postup aktem „diskriminace“. O události informuje EurActiv ze Sofie a z Bukurešti.

Rumunského prezidenta Traiana Basescu vzkaz, že jeho země si na vstup do schengenského prostoru ještě musí počkat, velice popudil. Společné prohlášení vyšlo oficiálně z úst ministrů vnitra obou zemí, ohlásili jí Thomas de Maizière a Brice Hortefeux.

Při projevu v prezidentském paláci v Bukurešti Basescu sdělil, že Rumunsko se nenechá od nikoho diskriminovat, a to ani od nejmocnějších států v Evropské unii.

Francie a Německo však nenechaly nit suchou ani na rumunském sousedovi, Bulharsku. Svorně prohlásili, že ani jedna z těchto zemí zatím dostatečně neplní podmínky, které jsou pro vstup do Schengenu nutné (EurActiv 12.11.2010).

Podle původních plánů se měli oba nováčci Unie připojit k bezhraniční zóně v březnu příštího roku.

„Přehlížet zjištěné nedostatky by nebylo ani reálné ani zodpovědné,“cituje rumunský EurActiv dopis ministrů vnitra. Ministři v textu dále specifikují, co měli konkrétně na mysli pod slovem nedostatky: „neexistence uspokojivého soudního a administrativního prostředí v oblasti bezpečnosti a soudnictví, přetrvávající korupce na různých úrovních a znepokojující míra organizovaného zločinu“.

Ve francouzsko-německém dopise oběma východoevropským zemím dále stojí: „Domníváme se, že rozhodnutí (o vstupu do Schengenu) by mělo být přijato ve chvíli, kdy všechny příčiny našich obav budou zažehnány a obě země zahájí nezvratný proces směrem k boji proti korupci, organizovanému zločinu a také reformě soudního systému.“

Objeví se nové podmínky?

O všem, co ministři vnitra Rumunsku a Bulharsku ve svém prohlášení vytýkali, však Evropská unie dávno ví. Již krátce po vstupu těchto sousedských zemí do Unie, v roce 2007, je Brusel, vědom si všech zmíněných problémů, nechal monitorovat účelně vytvořeným Mechanismem spolupráce a verifikace (CVM). Letos v srpnu se dokonce evropští lídři rozhodli, že jeho působnost prodlouží o další rok.

V případě Sofie je pokrok v boji proti korupcí mimořádně zdlouhavý. Podle dosavadních hodnotících zpráv EU se dal v této věci zaznamenat sotva patrný, omezený pokrok.

Na druhou stranu však sama Evropská komise přiznává, že po právní stránce neexistuje žádná přímá a podmíněná souvislost mezi úspěchem těchto dvou států v Mechanismu a jejich vstupem do Schengenu.

Prezident Traian Basescu ve svém prohlášení zdůraznil, že Rumunsko již naplnilo veškeré technické požadavky a žádné dodatečné podmínky již přijmout nehodlá.

S podobnou zkušeností se EurActivu svěřil i jeden nejmenovaný polský diplomat. Ten řekl, že i jeho země byla nedávno znepokojena snahou starých členských států „měnit pravidla uprostřed hry“ a přijímat „pohyblivé cíle“, které jsou pro nováčky stěží splnitelné. Případ rumunského a bulharského úsilí o připojení k Schengenu označil za ukázkový případ takového jednání.

Obavy z návratu Romů?

Chování Paříže si v tomto kontextu můžeme vysvětlovat i její obavou z dalšího masivního přílivu přistěhovalců, především romského původu. Nedávná nekompromisní francouzská politika, která měla za následek deportaci nelegálních cizinců z Francie zpátky do jejich rodné vlasti, zejména do Rumunska, se však stala terčem kritiky ze strany Evropské komise (EurActiv 8.11.2010).

Francouzský ministr pro evropské záležitosti se nedávno k této záležitosti vyjádřil ve smyslu, že Rumunsko ani Bulharsko nemají dveře do Schengenu zavřené, ale na druhou stranu zkrátka nejsou schopny zajistit bezpečnost svých hranic.

Mlčící Bulharsko

Na rozdíl od svého rumunského souseda si prozatím drží Bulharsko určitý odstup. Bulharský premiér Bojko Borisov zvolil stejný přístup i před pár měsíci, kdy vrcholilo vyhošťování bulharských Romů z Francie. Domníval se, že na oplátku za svůj tichý a nekritický postoj, dostane od Paříže zelenou pro členství v schengenském prostoru.

Jediné oficiální vyjádření zatím přišlo od mluvčího bulharského ministerstva zahraničí. Jeho smířlivý tón jen potvrzuje, že Bulharsko zatím ze své pozice pasivního hráče vyjít nechce. V prohlášení totiž Sofie slibuje, že zdvojnásobí své reformní úsilí, hlavně v oblasti soudnictví, a přesvědčí všechny pochybovače, že pokrok udělala.

Zdá se ale, že bulharská veřejnost k aktuálnímu vývoji vůbec mlčet nechce. Poté, co zprávu o posunutí data vstupu uveřejnil Dnevnik, partner EurActivu v Bulharsku, jali se jí komentovat stovky místních čtenářů. Množství příspěvků poukazovalo, že je to především neúspěch jejich předsedy vlády, který přitom vstup do schengenské zóny označuje za svou největší evropskou prioritu.