Rumunsko a Bulharsko si vysloužilo od EU kázání

Evropská komise již po osmé vystavila Rumunsku a Bulharsku vysvědčení z toho, jaký pokrok udělaly v reformě soudnictví, v boji proti korupci a organizovanému zločinu. Z hodnocení vyplývá jedno poselství: obě země musí v těchto otázkách vyvinout větší úsilí.

Evropská komise vypracovala pro nejnovější dva členy Unie, Rumunsko a Bulharsko, hodnotící zprávy, které zohledňují výsledky reforem v oblasti soudnictví, korupce a organizovaného zločinu za poslední půlrok. V některých ohledech zaznamenala EU u obou států pokroky, v jiných kritika trvá. Svá hodnocení vydává Komise těmto dvěma zemím jednou za půl roku. Zatímco zimní zprávy jsou vždy spíše technického rázu, letní dokumenty hodnotí státy více z politického hlediska.

V hodnotících zprávách, které Komise během čtyř let, které uplynuly od vstupu Bulharska a Rumunska do EU, vystavila, byla vždy jedna země hodnocena o něco lépe než ta druhá. Tentokrát se ale zdá, že se úředníci evropské exekutivy snažili být diplomatičtější a žádného „vítěze“ půlročního klání neurčili.

Možný důvod lze hledat v nedávných prohlášení Francie a Německa, které prosazovaly odložení členství obou zemí v schengenském prostoru s tím, že státy zaostávají v plnění vstupních kritérií. Reakce Rumunska byla poměrně ostrá. Bukurešť pohrozila, že v takovém případě vystoupí z Mechanismu pro spolupráci a ověřování pokroku (CVM), jenž má pomoci oběma východním zemím uspíšit nutné reformy (EurActiv 4.1.2011).

Jak to vidí Komise…

Jak tedy hodnocení Evropské komise dopadlo? Podívejme se nejprve na Rumunsko a začněme z té lepší stránky. Rumunsko si vysloužilo pochvalu za to, že otevřeně provádí vyšetřování korupčního jednání v nejvyšších patrech politiky. Pro ilustraci, mezi hříšníky patří například europoslanec Gigi (George) Bacali nebo bývalý ministři Tudor Chiuariu, Victor Babiuc a Zsolt Nagy.

Komise zároveň Rumunsku vytkla to, že tamější parlament odmítl vyšetřovatelům povolit prohlídku osobního počítače patřící ex-ministryni Monice Iacob Ridzi. Tato kritika přitom z úst Komise nezazněla zdaleka poprvé. Rumunští zákonodárci totiž v minulých letech opakovaně vetovali veškeré pokusy o zbavení poslanců jejich imunity za účelem vyšetřování.

Evropská komise ve své zprávě také ocenila přijetí úpravy zákona o Národním úřadu pro otázky prověřování bezúhonnosti (ANI), který Bukurešť zřídila na doporučení EU. Loni v dubnu zdejší ústavní soud rozhodl, že většina pravomocí tohoto úřadu odporuje ústavě. Na žádost rumunského prezidenta Traiana Basecua pak parlament na mimořádném zasedání schválil revizi zmiňovaného zákona. Unie však upozorňuje na to, že Bukurešť musí ještě prokázat, že nový právní rámec je efektivní.

A jaké „známky“ dostalo Bulharsko? Evropská komise ocenila jeho úsilí v boji proti organizovanému zločinu. Bulharská policie podnikla četné razie a některé osoby zatkla. Podle údajů ze zprávy Komise však tato činnost vedla rovněž k několika žalobám a podle názoru unijní exekutivy nejsou shromážděné vyšetřovací důkazy dostatečné.

Unii se také nezamlouvá, že bulharské soudy osvobozují korupčníky z vysokých pater politiky. Konkrétně se to týká Ahmeda Dogana, předsedy politické strany Hnutí za práva a svobodu, jež hájí práva etnických Turků. Dogan čelil obvinění z braní úplatků ve výši jednoho milionu eur, minulý týden ho však soud obvinění zprostil. Místní média výrok soudu označují za fiasko.

Pomyslnou jedničku ale Sofie získala za spuštění protikorupčního projektu s názvem BORKOR. Jedná se o čerstvou novinku, oficiálně projekt odstartoval v minulém týdnu. Bulharsko se pravděpodobně snažilo, aby se tato aktivita promítla v hodnotící zprávě, kterou Komise zveřejnila minulý pátek (18. února).

Komise také v dokumentu reaguje na lednovou aféru s odposlechy vysokých politiků (více na EurActiv 17.1.2011). EU proto zemi důrazně doporučuje, aby odposlouchávání telefonních linek využívala pouze v případech těžkých zločinů nebo s předchozím povolením soudu.

Bulharsko trpí v politické sféře ještě jedním neduhem – nezákonným financováním politických stran. I tato činnost je často propojena se sítí organizovaného zločinu. Z tohoto důvodu Komise vyzvala Sofii, aby dodržovala doporučení, které jí v minulém roce ve zvláštním dokumentu (GRECO group report) udělila Rada Evropy. V Bulharsku bohužel není výjimkou ani kupčení s volebními hlasy, cílem uplácení se často stává místní romská komunita.