Rumunské občanství pro 17.000 Moldavanů

Rumunský prezident Traian Basescu oznámil, že jeho země chce v průběhu roku 2010 udělit pas 17 tisícům moldavských občanů. Více jak milion a půl Moldavanů již v EU žije, většina z nich mimo oficiální pracovní trh, přiznal prezident. Článek vznikl za přispění rumunské redakce EurActivu.

V rozhovoru, který poskytl společně se svým moldavským protějškem Míhajem Ghimpuem, Traian Basescu uvedl, že se Rumunsko nebojí kritiky Bruselu za „stěhování“ moldavských imigrantů do EU zadními vrátky. Podle Basesca Rumunsko dodržuje Evropskou úmluvu o státním občanství z roku 1997, žádosti o občanství jsou udělovány případ od případu a nikdo nebyl k rumunskému státnímu občanství nucen násilím.

„Není to občan Dumitrescu z města Cahulu (Kahulu), kdo se rozhodl přijít o svoji rumunskou národnost, byl to Stalin, kdo o tom rozhodl za něho,“ zdůraznil Basescu s odkazem na sovětské obsazení a následné odtržení Moldavska od Rumunska po roce 1944.

Podle Ghimpua „nepředstavuje hlavní problém udělování rumunského občanství, ale chudoba, se kterou se potýká současné Moldavsko,“ a připomíná, že podobným vývojem prošly v minulosti i jiné chudší státy západní Evropy jako Portugalsko a Španělsko.

Chybná vízová politika?

V současné době se ale zdá, že hlavní problém nepředstavuje způsob, jakým Rumunsko udílí občanství, ale nastavení jeho vízové politiky. V Evropské unii pracuje zhruba 600 tisíc občanů 4 milionového Moldavska, většina z nich v šedé ekonomice, odhaduje Basescu.

Na otázku, zda není Rumunsko částečně odpovědné za takto vysoké číslo, odpovídá: „Tito lidé do Rumunska přicházejí s vízem a s vízem také odcházejí do Španělska a Itálie a tam se usazují. Bez víz by do těchto zemí nikdy nemohlo odejít 600 tisíc Moldavanů.“

Rumunsko společně s Bulharskem a Maďarskem patří mezi nové členské státy EU, které se rozhodly pro široké udělování občanství, a to na základě zjednodušené procedury. Ta usnadňuje získání občanství především občanům sousedních států, jejichž území v minulosti patřilo k Rumunsku, Bulharsku či Maďarsku, a kteří se stále hlásí k národnosti těchto států.

Bulharsko tímto způsobem například uděluje občanství státním příslušníkům Makedonie (bývalá jugoslávská republika Makedonie, FYROM), kteří se hlásí k bulharskému původu. Bulharský ministr bez portfeje (odpovědný za bulharskou diasporu v zahraničí) Božidar Dimitrov v této souvislosti minulý měsíc informoval, že jeho země udělila od začátku roku občanství devíti tisícům Makedonců.

Španělsko již dříve oznámilo svůj plán udělit občanství cizím státním příslušníkům, kteří prokážou, že jejich španělští rodiče či prarodiče uprchli ze Španělska v důsledku občanské války a následného režimu generála Franka. Do této chvíle této nabídky využilo a o občanství požádalo zhruba 225 tisíc lidí z Kuby, Střední a Latinské Ameriky a 117 tisíc žadatelů již uspělo.

Časopis Time odhaduje, že zjednodušená procedura udělování občanství v Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku a Španělsku může pro Evropskou unii znamenat až 5 milionů nových občanů.

Otázkou rumunské snahy o zavedení zjednodušené procedury se zabývala česká vláda v rámci svého předsednictví EU již v roce 2009. Tehdejší vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra vyjádřil znepokojení nad snahou Bukurešti. „Pokud to vezmeme vyhroceně, tak Rumuni dají občanství milionu a půl Moldavanů a Rusové ostatním a Moldavsko přestane existovat,“ řekl Vondra tehdy pro Aktuálně.cz.

„Přiznání občanství a vydání pasů umožní Moldavanům cestování po Evropě, obvykle ale směřují do Francie nebo Itálie, nicméně i v ČR lze očekávat Moldavany migrující za prací (vzhledem k rostoucímu počtu žádostí Moldavanů o povolení k pobytu),“ uvedl pro EurActiv.cz zdroj z Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra.