Rozšiřování bude velkým tématem belgického předsednictví, byť není jeho prioritou

Ač nadcházející belgické předsednictví nezařadilo rozšiřování EU mezi své hlavní priority, očekává se, že během následujícího půl roku se některým kandidátským zemím (především Chorvatsku a Islandu) podaří v přístupových rozhovorech významně pokročit.

Bude to právě Chorvatsko, které v průběhu belgického předsednictví s největší pravděpodobností dokončí přístupová jednání s EU, a Island, jenž rozhovory naopak otevře. Přesvědčeni jsou o tom minimálně analytici z bruselského think-tanku Centre for European Policy Studies (CEPS), které EurActiv oslovil.

Na svém tvrzení trvají i přesto, že Belgie, jež bude následujících šest měsíců předsedat Radě EU, rozšiřování nezařadila na seznam hlavních prioritních oblastí, kterým se bude chtít během svého předsednictví věnovat.

Jak se můžeme dočíst na stránkách prozatímního předsedy belgické vlády Yvese Leterma, Belgie se hodlá soustředit především na podporu trvale udržitelného rozvoje, sociální koheze, přechodu k nízkouhlíkové ekonomice, azylové politiky a migrace a globální role EU.

Chorvatsko si může být téměř jisto, že přístupové rozhovory budou ukončeny za belgického předsednictví, které odstartuje již za několik dní (1. července), říká Piotr Maciej Kaczyński  z CEPS.

A není divu. Chorvatsko si v přistupování vede dobře, v nedávné době parlament dokonce rozhodl o úpravě chorvatské ústavy tak, aby proces probíhal ještě hladčeji (EurActiv 17.6.2010). Vážnější komplikaci může způsobit snad už jen sousední Slovinsko, které po chorvatské vládě požaduje, aby umožnila největší slovinské bance poskytovat služby i chorvatským občanům. Šéf slovinské diplomacie se dokonce nechal slyšet, že v opačném případě Slovinsko zablokuje přístupovou kapitolu o volném pohybu kapitálu (EurActiv 21.6.2010).

Případ Islandu bude, zdá se, mnohem jednodušší. Je to jen několik dní, co tento severoevropský ostrov formálně odstartoval přístupové rozhovory (stalo se tak na posledním summitu Evropské rady v Bruselu 17. června) a vzhledem k islandskému členství v Evropském hospodářském prostoru a schengenském prostoru o jejich rychlém průběhu pochybuje málokdo. I tak se ale mohou objevit určité průtahy zejména v oblasti finančních služeb a společné rybolovné politice (EurActiv 16.6.2010).

Bližší informace o průběhu přístupových jednání s oběma zeměmi najdete v Link Dossier (Vztahy EU a Chorvatska; Vztahy EU a Islandu).

Výsledky, výsledky, výsledky

O tom, že rozšiřování EU bude nakonec často skloňovaným slovem, potvrdil i belgický premiér Leterme, který prohlásil, že tato politika bude (navzdory její nepřítomnosti v oficiálním výčtu priorit) „jednou z prioritních oblastí“.

Na setkání s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem 26. května Leterme také uvedl, že „přistoupení (nových členů) bude posuzováno na základě dosažených výsledků“. Unie musí brát ohled na svou „absorpční kapacitu“ a zároveň brát v potaz schopnost kandidátských zemí přijímat evropské acquis.

„Věřím, že jak Evropská unie, tak uvažované země budou brány vážně,“ řekl tehdy belgický premiér.

A co Balkán?

A čeho se v průběhu belgického předsednictví dočkáme v otázce přistupování západobalkánských zemí? Analytik Kaczyński se domnívá, že kromě možného odstranění vízového režimu při cestování do zemí Schengenu pro Bosnu a Albánii (EurActiv 28.5.2010) a otázky statutu Kosova, o které bude v červenci rozhodovat Mezinárodní soudní dvůr, nic závratného.