Referendum o vstupu Chorvatska do EU provází napětí

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Petr Hubík.

I přesto, že vše nasvědčuje tomu, že v nedělním referendu o vstupu Chorvatska do EU zvítězí příznivci členství, odpůrci využívají každé minuty a snaží se ještě na poslední chvílí přesvědčit nerozhodné voliče. Ke vzniku článku přispěl webový portál Lider, partner EurActivu v Chorvatsku.

Odpůrci chorvatského vstupu do EU v posledních dnech brojí, co to jde, a vytrvale svolávají masové protesty, kde se snaží Chorvaty přesvědčit o nevýhodách tohoto kroku. K nejčastějším argumentům, které tu zaznívají, patří, že Chorvatsko vstupem do EU odevzdá národní svrchovanost do rukou evropské byrokracie, a také to, že EU představuje „úřednickou pevnost“, v níž ministři členských zemí poslušně podepisují to, co jim servíruje Evropská komise.  

V neposlední řadě se také snaží v Chorvatech vyvolat obavy z toho, že země bude muset po vstoupení do EU omezit svou zemědělskou výrobu a že pozemky a domy na Jadranském pobřeží skončí v rukou cizinců. 

Vláda se proto jen několik dnů před referendem (bude se konat v neděli) snaží situaci zachránit a upozorňuje na negativní důsledky, které by odmítnutí členství mělo především pro hospodářství země. 

„Pokud se občané v referendu rozhodnou, že do Evropské unie nechtějí, pak všichni poneseme ekonomické následky této volby,“ uvedla chorvatská ministryně pro evropské záležitosti Vesna Pusić, která je přesvědčená o tom, že hned v prvním týdnu po vyslovení „ne“ by Chorvatsku spadl rating a propad by zaznamenala i chorvatská aktiva. Ze země by navíc odcházeli investoři a to by se projevilo na úbytku pracovních míst, dodala. 

Napětí je o to větší, protože průzkumy veřejného mínění v poslední době poukazují na to, že  jen mírná většina Chorvatů členství v EU podporuje (56 %), zatímco proti se staví 33 %. K tomu, aby příznivci vstupu v referendu zvítězili, je potřeba, aby pro hlasovala nadpoloviční většina zúčastněných. 

Pokud se tak stane, Chorvatsko se k EU připojí 1. července 2013.  

Povzbuzení ze severu 

To je i důvod, proč zastánce chorvatského členství v EU přijel do hlavního města Záhřebu podpořit i švédský ministr zahraničí Carl Bildt. Stávající situaci v Chorvatsku přirovnal ke Švédsku devadesátých let, kdy jeho země byla zasažena tehdy probíhající hospodářskou krizí. Vstup do EU švédskému hospodářství prospěl, řekl. 

Tím, že bude Chorvatsko součástí unijního bloku, bude mít k řešení hospodářských potíží, které otřásají celou Evropou, mnohem blíž, argumentoval Bildt. Členstvím v EU si Chorvaté také zajistí významný hlas v rámci evropských institucí, a to zejména v regionálních otázkách. 

O tom, že zrovna teď je ta nejlepší doba, aby se Chorvatsko stalo 28. členem EU, je přesvědčen i Vladimir Drobnjak, hlavní chorvatský vyjednavač s EU.  

Přijetí Chorvatska do EU patřilo mezi priority i českého předsednictví EU, které probíhalo v první polovině roku 2009. Vyjednávání ale dlouhou dobu komplikovaly nedořešené hraniční spory mezi Záhřebem a jinou bývalou jugoslávskou republikou, která se stala členem EU v roce 2004, Slovinskem (EurActiv 21. 6. 2010).