Rada Evropy: Západ toleroval kosovskou mafii

Hashim Thaçi, předseda kosovské vlády, vyznává mafiánský styl politiky, píše se ve vyšetřující zprávě Rady Evropy. Dokument tak hraje do noty tomu, o čem se už v diplomatických kuloárech nějakou dobu šeptalo: Západ upřednostňuje stabilitu před spravedlností.

Zločin a korupce byly v případě Kosova do jisté míry západními zeměmi dlouhodobě přehlíženy a odrazovaly tak zahraniční investory. Kosovo proto patří mezi nejvíce strádající a nejméně rozvinuté regiony Evropy, uvádí vyšetřovací zpráva Dicka Martyna, zástupce švýcarských liberálních demokratů (FDP.The Liberals) a zpravodaje výboru pro právní záležitosti při Parlamentním shromáždění Rady Evropy, který proslul už jako zpravodaj této organizace v záležitosti tajných věznic spravovaných americkou CIA v Evropě.

Podle dokumentu západní státy upřednostnily v Kosovu pragmatickou politiku, jejímž cílem bylo udržení krátkodobé stability – i za cenu nedodržování základních principů právního státu.

Diplomaté jsou přesvědčeni, že tato skutečnost brzdí Kosovo, jehož nezávislost neuznává několik států EU, v jeho dalším rozvoji. „Musíte jednat s lidmi, kteří si uzurpovali moc,“ prohlásil zkušený diplomat EU. Strategií mezinárodního společenství v Kosovu je tak „nejdříve stabilita, a až pak další aspekty vytváření nové společnosti.“

Od vypuknutí války v roce 1999 obdrželo Kosovo mezinárodní pomoc ve výši čtyř miliard eur. Spolu se zisky z privatizace a zisky plynoucími z pašování drog a jiných nelegálních aktivit jsou tyto peníze úrodnou půdou pro růst zločinu a korupce. Obzvlášť pak v zemi, která postrádá funkční právní systém.

„Všude kolem je velké množství zlodějů a případů kriminality,“ řekl William Walker, bývalý americký diplomat, který byl vedoucím mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v Kosovu na konci devadesátých let.

Podle Walkera je vina jak na straně mezinárodního společenství, tak na straně Albánců, kteří považují Thaçiho Demokratickou stranu Kosova (PDK) za stabilizační faktor kosovského systému. PDK v nedělních volbách (EurActiv 12.12.2010), které byly prvními v dějinách samostatného Kosova, získala zhruba třetinu hlasů. 

„Mafián“ Thaçi

A co se dále říká v Martyho zprávě? Premiér Thaçi je zde popisován jako mafiánský boss, který se během války podílel na únosech, vraždách, přepadeních, pašováních a jiných kriminálních deliktech. Je rovněž obviněn z to, že se v Albánii podílel na obchodování s lidskými orgány.

Thaçi a další členové tzv. drenické skupiny jsou ve zprávě označováni za klíčové hráče kosovského organizovaného zločinu. Drenica je údolí, které představovalo jedno z hlavních center kosovského odporu proti Srbům pod vedením Slobodana Miloševiće. Je to také oblast, kde vznikla Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK).

„Hashima Thaçiho, který je nejznámějším představitelem UÇK, je skutečně možné považovat za bývalého velitele (dle kriminální terminologie – bosse) Drenické skupiny,“ konstatuje dále Martyho zpráva.  

Informace v ní zneklidňují Srby, kteří pochybují o tom, zda může Thaçi tato závažná obvinění ustát. Pro srbského ministra zahraničí Vuka Jeremiće je nepředstavitelné, aby byl Thaçi i nadále jedním z hlavních politických hráčů Kosova. Jeremić to prohlásil na jednání v Moskvě.

EU vyzývá Martyho, aby předložil důkazy

Podle Maji Kocijancic, mluvčí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci Catheriene Ashton, považuje Evropská unie obvinění Thaçiho z válečných zločinů a organizovaného zločinu, uváděné v Martyho zprávě, za velmi závažná.

„Vyzýváme pana Martyho, aby svá obvinění podložil náležitými důkazy,“ prohlásila mluvčí Kocijancic a dodala, že toto je mj. hlavním úkolem mise EU známé jako EULEX.

Kocijancic také uvedla, že Thaçi nebyl tak „nedotknutelnou“ osobou, jak jeho okolí naznačovalo. Mluvčí tím narážela na Spojené státy, které bývalého velitele UÇK podporovaly.

Vláda zlodějů? 

Policejní složce EULEX (civilní mise EU v Kosovu) se v létě podařilo zadržet guvernéra kosovské centrální banky na základě obvinění z praní špinavých peněz, daňových úniků a přijímání úplatků. Hlavní vyšetřovatel EU uvedl sedm podezřelých osob, které se měly podílet na obchodování s lidskými orgány (EurActiv 30.7.2010). Podle médií bude jedním z obviněných i vysoce postavený úředník kosovského ministerstva zdravotnictví.  

Podle uniklých tajných zpráv zveřejněných na serveru WikiLeaks vyzýval americký velvyslanec Christopher Dell misi EULEX k tomu, aby zvýšila svou činnost a zatkla důležité kosovské politiky, kteří byli usvědčeni z korupce. Jinak by podle velvyslance hrozilo, že u veřejnosti zavládne pocit, že současná vláda není ničím jiným než pouhou vládou zlodějů – a slibované reformy by přišly vniveč.

Andy Sparkes, zástupce vedoucího mise EULEX, uvedl, že vedoucí činitelé si jsou této kritiky vědomi, avšak celá mise je v daných oblastech určitým způsobem limitována (i přes to, že se na tomto programu podílí až 1.800 spolupracovníků). Podle Sparkese by si tato civilní mise EU přála mít větší vliv a zaznamenat více úspěchů, které by stvrdily její důležitost a odpověděly by na pochybovačná slova kritiků.

Přehlížení veřejné korupce a zločinů tak zanechalo tuto malou zemi na jižním Balkáně ve špatném stavu, kde je až polovina obyvatel nezaměstnána.

Poslancem jedné menší opoziční strany je ekonom Muhamet Mustafa. Podle něho je situace v zemi kritická. Dramaticky oslabily přímé zahraniční investice a poklesl rozvoj soukromého sektoru. „Je nutné, aby hospodářský růst byl alespoň sedmiprocentní a podařilo se tak nastartovat ekonomiku, což ale znemožňuje úbytek zahraničních investic a ochabení soukromého sektoru,“ řekl poslanec.

Podle diplomatů, jež nechtějí být jmenováni, je největším problémem skutečnost, že existuje velké množství obvinění z páchání zločinů a korupce na vyšších státních úrovních, ale daleko méně jich je pak odsouzeno a potrestáno. „Kosovo má tristní mezinárodní reputaci a to odrazuje zahraniční investory,“ řekl jeden bývalý diplomat.

Tak například premiér Thaçi způsobil veřejné pozdvižení, když se zjistilo, že si hned poblíž hlavního města Prištiny staví dům o rozměrech 800m2. Na začátku roku agentuře Reuters oznámil, že si na tento projekt vzal bankovní půjčku.  

Podobně jako ostatní balkánské státy, které vznikly po rozpadu Jugoslávie, i Kosovo usiluje o vstup do Evropské unie. Podle současného vývoje to však vypadá, že se Kosovu podaří vstoupit do EU až jako poslední z balkánských zemí. Ve zprávě o vývoji Kosova, která vyšla v listopadu (EurActiv 10.11.2010), Evropská komise k otázce korupce a zločinu přiznává následující:

„Dostupné informace hovoří o značných nesrovnalostech mezi oficiálními příjmy vysokých státních politiků a jejich skutečným bohatstvím. To naznačuje možnost korupčního jednání těchto vysoce postavených politických činitelů Kosova. Bohužel stále není tento fakt brán v potaz a jsme tak nadále svědky nedostatečného boje proti korupci.“