Pro české i švédské předsednictví v Radě EU je prioritou rozšíření sedmadvacítky o západní Balkán

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek © EPA-EFE/MARTIN DIVISEK

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) dnes jednal se šéfkou švédské diplomacie Ann Lindeovou o předsednictví zemí v Radě EU. Švédsko se ujme předsednictví hned po tom českém, které odstartuje v druhé polovině příštího roku.

Kulhánek se dnes s Lindeovou shodl v otázce předsednictví na tom, že jeho prioritou by mělo být rozšíření evropské sedmadvacítky o země západního Balkánu. Politici to řekli na tiskové konferenci po dnešním jednání v Praze.

„Musíme si uvědomit, že Evropská unie již dlouhou řadu let slibuje těmto státům evropskou perspektivu a těmto slibům není schopna dostát,“ řekl český ministr zahraničí.

Proces rozšiřování podle něj bude trvat roky, je ale potřeba vyslat jasný signál, že se s danými zeměmi počítá. Prospěch z toho budou mít nejen země západního Balkánu, ale i celá EU, pomohlo by to například k efektivnímu čelení nelegální migraci, míní.

Sedmadvacítka: Zbývá rok do českého předsednictví

Česká republika se 1. července 2022 chopí předsednictví Rady EU. Už se na něj připravuje? A jaké by měly být jeho priority? Sledujte první video ze série Sedmadvacítka, kterou pro vás připravuje server EURACTIV.cz.

Česko chce summit EU se západním Balkánem

Jedním z hlavních výstupů českého předsednictví by mohl být summit EU se státy západního Balkánu. Kulhánek opakovaně řekl, že by chtěl, aby během summitu zazněl příslib konkrétního data pro vstup do EU například pro Srbsko, Albánii či Severní Makedonii.

„V tomto kontextu má západní Balkán nejvyšší důležitost,“ řekla Lindeová. Podle ní vše závisí na postupu reforem v daných zemích, které musí směřovat k dodržování evropských hodnot a principů.

Albánie a Severní Makedonie však podmínky potřebné k zahájení vyjednávání již splnily, a proto by rozhovory měly podle švédské ministryně začít okamžitě.

2020: Rozšíření EU a vztahy s nejbližším okolím

Rok 2020 nabídl poměrně zajímavý vývoj také v otázce vztahů EU s jejím nejbližším okolím – se státy západního Balkánu a zeměmi Východního partnerství. Shrnujeme nejdůležitější momenty.

Kulhánek se rovněž vyjádřil k navýšení rozpočtu českého předsednictví. Původně zamýšlenou částku na české šestiměsíční angažmá v čele Rady EU, která činila 1,24 miliardy korun, někteří politici a další osobnosti hodnotili jako nedostatečnou.

Vláda však v srpnu rozpočet předsednictví navýšila o 200 milionů na 1,4 miliardy korun. Podle Kulhánka takový rozpočet odpovídá tomu, že by předsednictví nemělo být zbytečně honosné, nýbrž efektivní. Ocenil, že navýšení směřuje zejména do investic do lidských zdrojů.

Dnes odpoledne Kulhánek pořádá další kulatý stůl k prioritám předsednictví v zahraniční politice, zúčastní se zástupci všech politických stran zastoupených ve Sněmovně.

Potvrzeno. Rozpočet českého předsednictví EU nabobtná o 200 milionů

Vláda dnes navýšila rozpočet předsednictví Česka v EU v druhé polovině příštího roku o 200 milionů na 1,4 miliardy korun. Po zasedání kabinetu o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Sto let česko-švédských vztahů

Kulhánek také připomněl, že Česko a Švédsko slaví 100 let od navázání diplomatických vztahů. Švédsko je podle něj pro české firmy 14. nejvýznamnějším exportním trhem, v ČR funguje 180 švédských firem a podniky se švédskou účastí zajišťují v ČR 12 000 pracovních míst.

Před bilaterálním jednáním se Kulhánek i Lindeová zúčastnili zahájení Ekonomicko-enviromentálního fóra Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které se též koná v sídle české diplomacie. Tématem je podpora bezpečnosti, stability a udržitelného rozvoje v regionu skrze posílení ekonomického postavení žen.

Topolánek: Na české předsednictví nemůžeme rezignovat, chceme pomoci s formulací národních priorit

České předsednictví se blíží a expremiér Mirek Topolánek chce spolu s dalšími osobnostmi pomoci s formulací národních priorit. „Je to takové trochu polotajemství,“ říká v rozhovoru pro server EURACTIV.cz.

V úvodním projevu Kulhánek mimo jiné uvedl, že ženy jsou více vystaveny důsledkům koronavirové pandemie. Veškeré plány obnovy tak podle něj musí nabízet adekvátní a genderově vyvážené podpůrné programy. Česko podle něj podporuje projekty na zapojení žen v politice nebo ve vrcholných pozicích.

„Mezinárodní spolupráce je nejefektivnějším způsobem, jak zvládnout virus a vyjít z krize silnější,“ poznamenal ministr. Podle Kulhánka také existuje mnoho krizí a konfliktů, kde jsou porušovány principy a závazky OBSE. „Potřebujeme zaktualizovat nástroje a mechanismy, které máme,“ řekl.

OBSE vznikla v roce 1995 z Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (též Helsinská konference) a je největší mezinárodní organizací zaměřenou na otázky bezpečnosti. Jejími členy jsou státy z Evropy, Asie a Severní Ameriky. Ekonomické a environmentální fórum je jednou z institucí OBSE.

Evropa je na své cestě k genderové rovnováze příliš pomalá. Komise ji chce popohnat

Ženy na vysokých postech v politice i podnicích stále chybí. Evropská komise chce proto zajistit větší transparentnost v platech mezi muži a ženami a podpořit vyšší počet žen na vedoucích pozicích.