Přístupové rozhovory s Chorvatskem vrcholí, uzavřeny by mohly být do dvou týdnů

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Petr Hubík.

Chorvatsko, které má ze všech kandidátských zemí nejblíže tomu stát se 28. členským státem EU, na začátku týdne uzavřelo další vyjednávací kapitolu – tentokrát o rybolovu. Přístupové rozhovory by tak mohly dospět do zdárného konce ještě tento měsíc.

„S výsledky jsme spokojeni a jsem si jistý, že toto nebyla poslední kapitola, kterou se podaří ještě tento měsíc uzavřít,“ citovala agentura HINA chorvatského hlavního vyjednavače Vladimira Drobnjaka. Dokončení přístupových rozhovorů je tak podle něj již „na dohled“.

Péter Györkös, velvyslanec předsednické země Maďarska při EU, oznámil, že Evropská komise představí stanoviska ke zbývajícím čtyřem kapitolám v nadcházejících dnech.

Přístupové rozhovory s Chorvatskem začaly v roce 2006 a od té doby se podařilo úspěšné završit 31 kapitol (včetně nejnovější o rybolovu) z celkových 35 (více v Links Dossier). Nyní budou jednání pokračovat ještě v kapitolách, které se věnují soudnictví a lidským právům, hospodářské soutěži, rozpočtové politice a dalším otázkám, které jsou spíše technické povahy.

Györkös slíbil, že Maďarsko udělá vše pro to, aby byly i tyto kapitoly uzavřeny do konce předsednictví jeho země. Maďarsko stojí v čele Rady EU od 1. ledna tohoto roku a přesně za šest měsíců od tohoto data předá předsednickou otěž Polsku.

Stíny minulosti

Kapitola, při níž se Záhřeb asi nejvíce zapotil, je kapitola č. 23, jež se týká soudnictví a základních lidských práv. Její důležitou součástí je spolupráce země s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

A ta není podle hlavního vyjednavače tribunálu Sergeho Brammertze úplně bezproblémová. Jak Brammertz na začátku týdne informoval Radu bezpečnosti OSN, vrcholní představitelé Chorvatska nereagovali na nedávno vynesené rozsudky nad chorvatskými generály Antem Gotovinou a Mladenem Markačem „objektivně“.

Hlavní vyjednavač také dodal, že chorvatská strana ještě nedodala úplnou dokumentaci k operaci Bouře, která proběhla v roce 1995 a při níž chorvatské ozbrojené síly vedené zmiňovanými generály násilně vysídlily Srby z obsazeného území. Podle jeho slov panuje ohledně této události stále „několik nesrovnalostí“.

Drobnohled až do okamžiku vstupu do EU?

Další výraznou komplikací, která by ve výsledku mohla chorvatské členství v Evropské unii (v této souvislosti se nejčastěji spekuluje o polovině roku 2013), oddálit, je návrh některých členských zemí na dodatečné zavedení mechanismu na monitorování plnění závazků Chorvatska.

Mezi země, kterým by se takové opatření, jež by plnilo svou funkci od dokončení přístupových rozhovorů až po samotný vstup Chorvatska do EU, zamlouvalo, patří Francie a také Nizozemsko.

Otázkou se budou zabývat i unijní ministři zahraničí, kteří se 20. června sejdou v Lucemburku, a také summit EU, který proběhne 24. – 25. června v Bruselu.