Pozvánka Ukrajiny do EU je silným symbolem. Západní Balkán žádný takový nedostal

© Pixabay

Zatímco Ukrajina čelí ruské invazi, její prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal žádost o okamžité přijetí země do Evropské unie. Něco takového je nereálné, i když k posunu v evropské integraci by dojít mohlo, například z hlediska ukrajinské pracovní síly.

„Obracíme se na Evropskou unii kvůli bezodkladnému připojení Ukrajiny podle nové speciální procedury,“ prohlásil v pondělí (28. února) prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsem přesvědčen, že jsme si to zasloužili. Jsem přesvědčen, že vše je možné,“ doplnil ukrajinský lídr.

Ukrajina, člen tzv. Východního partnerství, má zatím s EU podepsanou pouze asociační dohodu, která stála u počátků tzv. Euromajdanu v roce 2014 a následného rusko-ukrajinského napětí. „Jejím hlavním instrumentem je bezvízový styk mezi EU a Ukrajinou, a také částečné uvolnění některých evropských finančních mechanismů na podporu podnikání a udržení finanční stability země v osm let trvajícím konfliktu,“ vysvětlil dosavadní vztah expert na rozšiřování EU Michal Vít z Metropolitní univerzity Praha.

Nedá se nicméně hovořit o tom, že by byla země v posledních letech či desetiletích „na cestě do EU“. To se však mění, alespoň rétoricky, a to i ze strany Evropské komise. Podporu nové Zelenského žádosti téměř okamžitě vyslovilo několik členských států EU. V pondělí večer prezidenti Bulharska, Česka, Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Slovenska a Slovinska vyzvali unijní země, aby umožnily okamžitě udělit Ukrajině status kandidáta EU.

„Musíme v tuto chvíli dát jasně najevo, že Ukrajina je vítána v evropském společenství demokratických zemí. (…) Jsem sice příznivcem standardních procedur, ale my nyní nejsme ve standardní situaci,“ uvedl český premiér Petr Fiala (ODS).

Ukrajina žádá o okamžité přijetí do EU. Zasloužili jsme si to, říká Zelenskyj

Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury, uvedl v dnešním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Prezident je přesvědčen, že Ukrajina by si to zasloužila a že je to možné,“ napsala agentura Unian.

Náročný a únavný proces

Je důležité si uvědomit, co současná podoba členství v Evropské unii skutečně obnáší a jaká je jeho podstata. Jde mimo jiné o přijetí tisíců nových nebo upravených zákonů tak, aby odpovídaly evropským pravidlům. Vyjednávání o více než třech desítkách „kapitol“ evropských podmínek je dlouhé, náročné a může se kdykoliv zaseknout či zpomalit, protože každý členský stát disponuje vetem.

I když se někomu může zdát současná procedura přistoupení k EU zkostnatělá, což dokazuje i stagnace v přístupových rozhovorech západobalkánských zemí, podle dosavadních pravidel je zkrátka nutné propojit kandidující zemi s novým blokem pečlivě a opatrně, aby svazek skutečně fungoval. A to trvá dlouho.

Předpokladem toho všeho je navíc shoda všech zemí už na začátku. „Potom, co stát podá žádost o vstup, musí Komise doporučit Radě, jestli je zemi teoreticky možno považovat za potenciálního člena. Rada musí jednomyslně říct, že daná země přichází do úvahy jako kandidát. To se u Ukrajiny ještě nestalo. Poláci za to bojují už roky, ale většina států v EU neměla moc zájem,“ popsal na Twitteru současný stav politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK Tomáš Weiss.

Jak navíc na Twitteru připomněl proevropský aktivista Adam Trunečka, „pomineme-li přijímání evropského práva, vstup do EU je podmíněn reformami – lidská práva, vymýcení korupce a oligarchie, to nebude za jeden den. Zelenskému by mohl pomoci silný mandát od veřejnosti (pokud vyhraje válku), ale i tak to bude strašně těžké,“ poznamenal. „A teď k té válce – vstup do EU je podmíněn i vyřešením územních sporů. To znamená, že Ukrajina by se musela nejen ubránit, ale i získat Donbas a Krym. Nebo je uznat,“ dodal Trunečka.

Podle dosavadních měřítek by se tedy nedalo očekávat, že by se Ukrajině podařilo splnit podmínky v dohledné době. Stačilo by navíc jedno veto, například od Maďarska, a proces by se zastavil.

„Takže čekejte prohlášení, že Ukrajina má ,evropskou budoucnost‘, což znamená, že možná časem může teoreticky začít vyjednávat. Ale určitě nic víc,“ odhaduje Weiss.

Tento scénář naznačují i výroky německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové, že Ukrajina „je součástí naší evropské rodiny“ a dveře jsou jí vždy otevřené, ale změna přístupové procedury by si žádala dalekosáhlý transformační proces. Její rakouský protějšek Alexander Schallenberg zase mluví o tom, že jeho země je pro „bližší vazby, podporu, ale ne nutně pro členství, protože neřeší současnou krizi“.

Vůle dělat věci jinak a rychleji

Michal Vít se na situaci dívá z jiného úhlu. Podle něj nyní „žijeme historii“, protože země EU nikdy nedemonstrovaly tak jasnou politickou vůli posunout přístupový proces nějakého státu dál. Podle Víta nezáleží na tom, že se pro členství Ukrajiny v EU explicitně nevyjádřily všechny země, protože společné dodávky bojových letounů jsou samy o sobě mnohem větší posun v chápání evropské integrace než politická prohlášení.

„Politika je o symbolech a přístupový proces, tak jak je nastavený teď, je mrtvý z hlediska symbolů. Na západním Balkáně není žádný symbol, který by dokázal někoho přesvědčit ke strukturálním změnám. Tato podpora Ukrajiny je game-changerem celého přístupového procesu,“ nechal se slyšet Vít. A nemusí to platit jen pro Ukrajinu, ale i pro současné kandidátské země. Ty, co se v sankcích připojily na stranu EU možná čeká urychlení cesty do EU, naopak proruské Srbsko se může dočkat úplného konce svých evropských nadějí.

Změny, které se dají ve vztahu k Ukrajině udělat rychle, podle Víta zahrnují například přístup na unijní trh, a to z hlediska pracovní síly a ve zjednodušené formě také u čtyř základních svobod – pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Teprve později by se mohlo vyřešit, jak tento vztah formálně nazvat.

Michal Vít: Rozšiřování skončilo, do roku 2030 se celá EU změní

Zákaz cestování do EU pro občany západobalkánských zemí kvůli pandemii byl symbolickou „fackou“, která ukázala skutečný přístup Unie k regionu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na politiku rozšiřování EU Michal Vít.

Existují však i takové názory, že tlak na přijetí Ukrajiny do EU od skupiny států by mohl oslabit současnou evropskou jednotu.

„Ať už jsou motivy jakékoli (a popravdě nevěřím v upřímnost tohoto obratu u mnohých signatářů a podporovatelů), již nyní nahlodáváme obtížně se rodící a křehoučkou evropskou jednotu, kterou nyní potřebujeme nadevše. Nyní je potřeba vynaložit veškeré úsilí na zastavení bojů na Ukrajině,“ napsal na Twitteru odborník na mezinárodní vztahy Michal Kořan z Global Arena Research Institute v Praze.