Olli Rehn radí: Žádné úlevy pro další rozšiřování

V Evropském parlamentu se včera (25. listopadu) rozhořela debata o budoucím rozšiřování EU. Kromě toho ale europoslanci blahopřáli dosluhujícímu eurokomisaři pro rozšíření Ollimu Rehnovi k jeho dosavadní práci. Finsko Rehna nominovalo i do nové Barrosovy Komise, kde se ale bude nejspíše věnovat jinému portfoliu, než dosud.

Souvislosti:

Evropská komise každoročně vydává obsáhlou zprávu o pokroku kandidátských zemí pro vstup do EU. Letošní zprávu Komise zveřejnila v půlce listopadu (EurActiv 15.10.2009). O Chorvatsku, Turecku a Makedonii se v textu mluví jako o „kandidátských státech“, zatímco o Srbsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, Kosovu a Islandu zpráva mluví jako o „potencionálních kandidátech“. Za pozornost stojí, že Makedonie je v textu označována jako F.Y.R.O.M., tedy bývalá jugoslávská republika Makedonie. Toto označení zpráva používá kvůli sporům s Řeckem, ve kterém existuje stejnojmenná provincie. Kosovo je další zemí, která má ve zprávě jiný název, než jaký se běžně užívá – „Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99“. To je způsobeno tím, že kosovskou nezávislost dosud neuznaly čtyři státy EU: Španělsko, Rumunsko, Slovensko a Kypr.

Ve své „Strategii rozšíření 2009“ Komise jmenuje jako hlavní výzvu pro západní Balkán a Turecko boj proti korupci a organizovanému zločinu. Také zmiňuje, že tato témata někdy až příliš negativně ovlivňují, jak evropská veřejnost rozšíření Unie vnímá.

Témata:

Nenápadný finský eurokomisař Olli Rehn zrekapituloval svůj pětiletý mandát vyjmenováním hlavních cílů, kterých chtěl do konce roku 2009 dosáhnout. Rehn si před pěti lety přál EU o 27 členech, ukotvení zemí západního Balkánu v EU pomocí stabilizačních a asociačních dohod a vyřešený status Kosova. Mezi Rehnovy cíle patřila i snaha, aby přístupová jednání s Chorvatskem dosáhla finální fáze a aby se Turecko jasně přibližovalo k EU. Poslední výzvou pro Rehna bylo sjednocení Kypru. Eurokomisař pro rozšíření je přesvědčen, že téměř všechny cíle, s výjimkou kyperského problému, byly splněny.

Tříhodinová debata ve Štrasburku se ale spíše než minulým úspěchům věnovala nedokončené práci a budoucím výzvám. Evropský parlament připravil na základě návrhu italské europoslankyně Gabrielle Albretini (EPP) rezoluci navazující na „Strategii rozšíření 2009“.

Žádné úlevy“ v dalším rozšiřování

Hlavním sdělením dokumentu (v angličtině k dispozici zde, dodatky k rezoluci v angličtině zde), o kterém bude Parlament dnes hlasovat, je pokračující úsilí EU o rozšíření ovšem s tím, že kandidátské státy nedostanou od Unie „žádné úlevy“. Stručně řečeno mají tyto země své spory řešit bilaterálně a mimo rámec EU, mají posilovat regionální integraci, zlepšit situaci menšin (zvláště Romů) a státy bývalé Jugoslávie by měly spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

Nejkritičtější je rezoluce vůči Bosně a Hercegovině. Poslanci vyjádřili svou „nespokojenost“ s vývojem země a s nedostatečnou soudržností tří tamních etnických skupin.

Turecko se podle rezoluce přiblížilo ke splnění některých kodaňských kritérií (podmínky, které musí splňovat všechny kandidátské země při vstupu do EU), ale je mu vytýkán nevýrazný pokrok v oblasti svobody projevu a náboženského vyznání. Dále rezoluce konstatuje nesplnění závazků plynoucích z Dodatečného protokolu k asociační smlouvě mezi EU a Tureckem, podle kterého má Turecko otevřít Kypru své přístavy a letiště. Turecko by také podle rezoluce mělo zlepšit koordinaci své zahraniční politiky (hlavně v přístupu k Íránu) s Unií. Dokument navíc kritizuje pokulhávající strategickou spoluprací NATO a EU, kterou blokuje konflikt mezi Tureckem a Kyprem.

Europoslanci oceňují pokrok

Rezoluce se ale věnuje i pozitivním krokům, které žadatelé o členství učinili. Dokument vítá nedávné turecké snahy řešit otázku Kurdů a podporuje konkrétní přijetí kroků pro zlepšení postavení této menšiny v Turecku. Další oblastí, kterou Parlament hodnotí kladně, jsou snahy o normalizaci vztahů Turecka s Arménií.

Pochvalu dostalo též Srbsko, a proto rezoluce pobízí Radu, aby „bez odkladů“ rozhodla o ratifikaci Prozatímní dohody o obchodě a obchodních otázkách mezi EU a Srbskem (Interim Agreement). Olli Rehn na EU důrazně naléhá, aby v jednáních se Srbskem pokročila. „Je nejvyšší čas,“ řekl Rehn. Konkrétně jmenoval Nizozemsko, které dlouho blokovalo, aby vstoupila v platnost stabilizační a asociační smlouva s Bělehradem. Důvodem podle Nizozemců byla nedostatečná spolupráce Srbska s ICTY.

Europoslanci oceňují pokrok Makedonie a doporučují Radě, aby určila datum otevření přístupových rozhovorů. Řečtí europoslanci ale upozornili, že takový krok bude Řecko v Radě vetovat, dokud se nevyřeší spor s Makedonií o její státní název. Rehn ale vyjádřil naději, že se blíží rozuzlení. Podle něj mezi oběma státy nyní probíhá „nová debata přinášející nové možnosti“. Před zítřejší (27. listopadu) schůzkou premiérů Makedonie a Řecka vyjádřil Rehn opatrný optimismus.

Chorvatsko, „premiant“ mezi sledovanými zeměmi, by podle europoslanců mohlo dokončit svá přístupová jednání do poloviny roku 2010. Podmínkou je ale omezení míry korupce a organizovaného zločinu. V neposlední řadě pak poslanci očekávají, že Chorvatsko haagskému tribunálu pro bývalou Jugoslávii poskytne požadované dokumenty.