Nová dohoda mezi Kosovem a Srbskem není tak historická, jak Donald Trump tvrdí

© EPA

Evropskou unii nepříjemně překvapila dohoda, kterou v Bílém domě v rámci „normalizace ekonomických vztahů“ podepsaly Srbsko a Kosovo. Komplikuje totiž unijní snahy posunout tyto dvě balkánské země na jejich cestě do evropského bloku.

Málokteré dvě evropské země mají tak komplikovaný vztah jako Kosovo, usilující o mezinárodní uznání, a Srbsko, které to odmítá a považuje ho za součást svého území. Navíc je více než jasné, že k významnému pokroku ve vzájemných vztazích nemůže dojít bez cizí pomoci.

Jedna taková schůzka se konala minulý pátek (4. září) v Bílém domě, kde s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jednali srbský prezident Aleksandar Vučić a kosovský premiér Avdullah Hoti.

Balkánské státy se zde dohodly na „normalizaci ekonomických vztahů“, a jejich lídři děkovali americkému prezidentovi, že jednání zprostředkoval. Sám Trump dohodu označil za „historickou“.

„Díky zaměření na vytváření pracovních míst a ekonomický růst mohly obě země dospět k zásadnímu průlomu v mnoha otázkách ekonomické spolupráce,“ dodal republikán. Dojít má k uvolnění vzájemného obchodu nebo k otevření silničních, železničních a leteckých spojení.

Vše však nemusí být jen „růžové“, jak by se podle slov americké hlavy státu zdálo. „Když se podíváte na ty dokumenty, tak signatáři ani nepodepsali jednu dohodu v několika vyhotoveních, ale každý svoji verzi, a první dva odstavce se deklarativně zavazují k implementaci toho, co již slíbili svým předchozím podpisem,“ upozornila expertka na politicko-bezpečnostní otázky západního Balkánu Věra Stojarová. Dohoda je podle ní v „trumpovském stylu“, tedy „mnoho povyku pro nic“.

Pompeo přijel Čechy odradit od ruské dostavby Dukovan. Brusel vynechá, vztah s EU za Trumpa ochladl

Návštěva ministra zahraničí USA Mika Pompea v ČR se točila kolem jádra a čínského vlivu, ale i opožděných oslav osvobození ČR před 75 lety. Na své evropské cestě se ministr zastaví i ve Varšavě nebo Vídni, v Bruselu ale ne.

Komu tím prospějete?

Na místě je ptát se nejen co nový dokument obsahuje, ale také komu ve skutečnosti prospěje. Součástí dohody je totiž i přesun srbské ambasády do Jeruzaléma a navázání styků mezi Kosovem a Izraelem, přesněji jejich vzájemné oficiální uznání.

„Co je ,historické‘, jsou možná klauzule týkající se Izraele a Hizballáhu, které prospějí pouze USA, a nikoliv signatářům, a na kterých Trump evidentně trval. Spousta států, které uznávají Kosovo, uznává současně i Palestinu, čímž si Kosovo dost komplikuje zahraniční vztahy s těmito státy,“ podotkla Stojarová.

Šéf unijní diplomacie Borrell odmítl Trumpův plán pro Blízký východ

Šéf diplomacie EU Josep Borrell odmítl mírový plán pro Blízký východ, který minulý týden představil prezident USA Donald Trump. V prohlášení označil za nepřijatelný zejména návrh, aby Izrael v podstatě anektoval židovské osady na okupovaném palestinském území na Západním břehu Jordánu.

Co se týká Hizballáhu, libanonské politické a militantní organizace, Srbsko i Kosovo ji nyní označily za teroristickou. Jak Stojarová připomněla, EU se nedívá na Hizballáh celkově jako na teroristickou organizaci, nýbrž rozlišuje její politické a vojenské křídlo. To by mohlo vytvořit překážky při vstupu do EU, o který Kosovo i Srbsko usilují.

„Jediná důležitá část dokumentu je asi klauzule o Gazivode (nádrž na řece Ibar na severozápadě Kosova, pozn. red.) – nicméně opět velmi vágní formulace – obě strany se zavazují k vypracování studie, která by zahrnovala společné užívání Gazivode jak pro energetické, tak pro vodohospodářské účely,“ řekla redakci Stojarová, která působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Ačkoliv je „normalizace“ vztahů mezi Srbskem a Kosovem podmínkou na jejich cestě do EU, dohoda z Bílého domu Evropany nemile překvapila. Zatímco se Vučić a Hoti v pondělí (7. září) účastnili dalšího kola jednání v Bruselu, mluvčí Evropské komise Peter Stano se nechal slyšet, že EU dopředu věděla pouze o ekonomických aspektech americké schůzky, o plánech okolo Jeruzaléma ale ne. Zdůraznil, že žádný stát EU nemá ambasádu v tomto městě, a jakékoliv diplomatické kroky narušující tuto jednotnou pozici jsou znepokojivé.

Jak informoval deník The New York Times, lídři z Bělehradu a Prištiny se snažili diplomatický dopad nové dohody co nejvíce limitovat. Například srbský ministr zahraničí Ivica Dačić prohlásil, že finální rozhodnutí o přesunu ambasády musí ještě projednat vláda, kosovský prezident Hasim Thaçi zároveň telefonicky ujišťoval tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, že partnerství jejich zemí nebude uznáním Izraele nijak narušeno.

Turecko a Írán kritizují SAE, státy EU ale dohodu s Izraelem přivítaly

Z pokrytectví a ze zrady v otázce Palestiny dnes Turecko obvinilo Spojené arabské emiráty, které ve čtvrtek oznámily, že navazují diplomatické vztahy s Izraelem. Kritikou vůči SAE nešetřil ani Teherán, naopak státy a instituce EU novou dohodu vítají.

Politika zůstává na Unii

Američané dali jasně najevo, že v otázce zlepšování kosovsko-srbského vztahu se budou zabývat pouze ekonomickou agendou. Palčivější politická témata tak zbyla na Evropskou unii. Ta už téměř dekádu zprostředkovává mezi těmito dvěma balkánskými rivaly dialog, jak však připomíná EURACTIV.com, mnoho podepsaných dohod se nedodržuje.

EU je podle Stojarové v dost komplikované situaci – na jednu stranu by ráda viděla na Balkáně liberální demokracie, na druhé straně autoritativní režimy typu Vučićova Srbska přináší alespoň ve střednědobém horizontu stabilitu a jistotu. „Kosovo vždy bylo, je a bude nejvěrnější americký spojenec na Balkáně, Vučić přebral Titovu taktiku a hraje na všechny strany,“ poznamenala expertka.

Rozšiřování EU: Investiční plány, reformy a volby

I když se na květnovém „rozšiřovacím summitu“ EU jaksi zapomnělo na téma rozšíření, západní Balkán zůstává mezi bruselskými prioritami. Na podzim možná dokonce dojde k překročení jednoho nebo dvou zásadních milníků.

Zvýšit šance na průlom v dialogu chce Unie skrze nového „zvláštního zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a pro další regionální otázky týkající se západního Balkánu“. Na toto místo na začátku dubna nastoupil Miroslav Lajčák, dříve šéf slovenské diplomacie. Hned zkraje se ukázalo, že na něj nečeká jednoduchý úkol, když kosovský prezident Thaçi prohlásil, že se odmítá účastnit jednání pod Lajčákovým vedením.

„Miroslav Lajčák je balkánský matador, nicméně ani perfektní znalost reálií a jazyka a to, že se na Balkáně pohybuje již roky, nestačí k tomu, aby se vyřešila kvadratura kruhu. (…) Pokud EU přijde se zajímavými nabídkami, může Lajčák přinést dílčí výsledky, což by obzvláště ocenili obyvatelé Kosova a jižního Srbska, kteří nejvíc současnou situací trpí a musí ji řešit v každodenním životě,“ řekla Stojarová.

Již několik let se podle ní hovoří o možném vyřešení kosovské otázky skrze tzv. korekci hranic. S tou by však prý případně souhlasili pouze srbský a kosovský prezident, nicméně už ne kosovský předseda vlády ze strany LDK, která takovou možnost vylučuje. Prozatím tak podle Stojarové k „otevření Pandořiny skříňky“ nedojde.

Vedle Slováků může ke zlepšení situace přispět i Česko. Rada EU totiž v červenci jmenovala českého diplomata Tomáše Szunyoga do pozice velvyslance EU v Kosovu.

Čech Tomáš Szunyog nastoupí do pozice velvyslance EU v Kosovu

Rada EU dnes jmenovala českého diplomata Tomáše Szunyoga do pozice velvyslance EU v Kosovu. Stal se tak čtvrtým Čechem na pozici velvyslance Evropské služby pro vnější činnost. Szunyog do funkce nastoupí od září.

„Mám z toho radost – Balkán patřil vždy mezi priority zahraniční politiky ČR a obsazení této funkce českým diplomatem je skvělé. Navíc, opět je to člověk, který se dlouhodobě zabývá Balkánem. Nelze očekávat, že by se během jeho mandátu nějak zásadně změnily vztahy mezi Srbskem a Kosovem, nicméně každý mravenčí krok se na Balkáně počítá, již vzhledem k enormnímu vynaloženému úsilí v zásadě v čemkoliv,“ uzavřela Stojarová.