Nevstoupíme-li do Schengenu, vystoupíme z CVM, varoval rumunský ministr

Pokud se Francii a Německu podaří odsunout vstup Rumunska do schengenského prostoru, Bukurešť by mohla vystoupit z mechanismu pro spolupráci a ověřování pokroku (CVM), který v roce 2007 zavedla Evropská unie. Varování ministra zahraničí Rumunska zprostředkoval rumunský EurActiv.

Francie a Německo se na konci prosince rozhodly, že udělají vše pro to, aby Evropská unie odsunula vstup Rumunska a Bulharska do Schengenu. Podle nich obě balkánské země dostatečně neplní podmínky, které jsou ke členství v prostoru, v němž neprobíhají mezi členskými zeměmi hraniční kontroly, zapotřebí. Členy schengenského prostoru se budou moci stát až v momentě, kdy bude jasné, že jsou podmínky z jejich strany uspokojivým způsobem plněny a „veškeré obavy (Francie a Německa) jsou rozptýleny“ (EurActiv 20.12.2010).

Poté, co iniciativu francouzsko-německé osy odsoudil rumunský prezident Traian Basescu, vystoupil proti ní i šéf rumunské diplomacie Teodor Baconschi. Ten pro rumunský deník Adevarul uvedl, že Rumunsko může reagovat dvojím způsobem.

Zaprvé může své nedostatky uznat a vydat se ve stopách Bulharska, které začalo s oběma staršími členskými státy EU vyjednávat, nebo přestane s Evropskou unií spolupracovat.

První možnost ministr zahraničí rázně zamítl, protože podle něj vede k „dvourychlostní Evropě“. Druhá možnost je podle něj reálnější.

A co by přesně znamenala? Podle Baconschiho by Rumunsko opustilo z tzv. mechanismus pro spolupráci a ověřování pokroku (CVM), který v roce 2007, tj. v roce vstupu Rumunsku i Bulharska do EU, zavedla Evropská unie. Mechanismus, který byl vloni v létě prodloužen o další rok, má oběma zemím pomáhat při reformách soudnictví a při boji s korupcí a organizovaným zločinem.

A to vše i přesto, že podle vyjádření Evropské komise mezi úspěšným plněním kritérií mechanismu a jejich vstupem do Schengenu neexistuje po právní stránce žádná přímá a podmíněná souvislost.

Podívejme se na Chorvatsko

Podle ministra zahraničí Baconschiho Rumunsko svůj soudnický systém reformovalo, a CVM je proto nyní staršími členskými zeměmi EU využíván „pro jiné účely“. Pro Rumunsko to představuje značný „handicap“, postěžoval si ministr.

„Jestliže je CVM využíván nikoliv jako prostředek pro spolupráci, ale jako způsob, jak vyvinout tlak v jiných oblastech, nemusíme v něm setrvávat,“ nechal se slyšet Baconschi a upozornil na Chorvatsko, které má do jisté míry rovněž potíže s plněním podmínek pro vstup do EU, ale mechanismus nebyl v jeho případě zaveden (CVM nebyl dosud kromě Rumunska a Bulharska uplatněn v případě žádné jiné kandidátské země).

„Podívejme se na Chorvatsko. Podporujeme rozšíření EU o západobalkánské země, ale nemůžeme se srovnat s tím, že v případě Chorvatska není CVM používán v těch oblastech, v nichž tomu tak bylo u nás.“

Proti zavedení monitorovacího mechanismu pro Chorvatsko se v nedávném rozhovoru pro EurActiv vyslovil i eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.

„Zaměřujeme se na kvalitu přístupových jednání natolik, že spekulace o eventuálním vytvoření monitorovacího mechanismu nejsou na místě a já v tomto ohledu beru svou odpovědnost velice vážně. Vedu přístupový proces tak, aby zavedení podobného mechanismu nevyžadoval,“ uvedl tenkrát Füle. 

Má se všeobecně za to, že Chorvatsko přístupové rozhovory dokončí pod taktovkou maďarského předsednictví, tj. v první polovině letošního roku.