Napětí v Bosně a Hercegovině před summitem západobalkánských zemí stoupá

Jen několik dní před plánovaným summitem zemí západního Balkánu se zástupci EU, kam zavítají i jejich kolegové z USA a Ruska, je situace na vnitropolitické scéně v Bosně a Hercegovině napjatá – tamní politici obvinili mezinárodní společenství z destabilizace země.

Jak informoval balkánský tisk (23. května), situace v Bosně a Hercegovině se vyostřila poté, co předseda Rady ministrů (vlády) Nikola Špirić v dopise adresovaném na sídlo Organizace spojených národů (OSN) obvinil zvláštního představitele mezinárodního společenství Valentina Inzka z destabilizace země a vyzval generálního tajemníka organizace Pan Ki-muna, aby jej zprostil funkce.

„Pokračující zasahování do místních politických záležitostí destabilizuje a podkopává snahy o dosažení konsensu (…) a narušuje reformní úsilí,“ citovala agentura AFP bosenskosrbského lídra Špiriće.

Hlavním úkolem Inzka, původně rakouského diplomata, je dohlížet na implementaci tzv. Daytonské smlouvy z roku 1995, která ukončila několikaletý krvavý konflikt a rozdělila zemi na dvě autonomní části – Republiku srbskou a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosna a Hercegovina. Vysoký představitel proto disponuje rozsáhlými pravomocemi, ke kterým například patří zavádění zákonů v případě, že se to nepodaří místním legislativním orgánům, nebo pravomoc odvolávat úředníky.

V minulosti se již několikrát uvažovalo o transformaci Úřadu vysokého představitele do úřadu zvláštního zmocněnce Evropské unie v Bosně a o rozsáhlé reformě ústavního systému (EurActiv 21.10.2009). Celý proces, který má zemi usnadnit její integraci do Evropské unie, byl ale kvůli trvající politické nestabilitě již několikrát odložen.

Inzko vrací úder

Obvinění Nikoly Špiriće však nezůstala dlouho bez odezvy, když vysoký představitel Valentin Inzko druhý den na zasedání Rady bezpečnosti OSN, kde prezentoval zprávu o vývoji v zemi, zareagoval slovy: „I přesto, že se zvýšily šance na regionální usmíření, jazyk a logičnost vnitřní politiky Bosny a Hercegoviny upadla.“

„Domácí záležitosti Bosny a Hercegoviny i nadále trpí nedostatkem základního konsensu o tom, kam by země měla nebo mohla směřovat,“ narážel Inzko na nerozhodnost země, kdy politici nedokázali dospět k rozhodnutí, zda Bosnu a Hercegovinu centralizovat či nikoliv.

Vysoký představitel zároveň upozornil na fakt, že představitelé Republiky srbské vytrvale podrývají autoritu státních institucí, vysokého představitele a Daytonské dohody a jedním dechem muslimsko-chorvatské federaci vyčetl, že „vede zemi od jedné krize ke druhé.“

Jak v nedávném rozhovoru pro EurActiv uvedl Jan Havránek, bezpečnostní analytik a spolupracovník Prague Security Studies Institute, členství v Evropské unii pro Bosnu představuje nejen „politickou, právní a ekonomickou stabilitu“, ale i „uzavření dlouhé kapitoly, které jsme se naučili říkat ´Bosna po Daytonu´.“ Tu Havránek charakterizuje jako „dobu plnou nejistot, krizí a přetrvávajícího politického i společenského napětí mezi etniky.“

Dá se předpokládat, že celá záležitost bude diskutována na blížícím se summitu západobalkánských zemí v Sarajevu (2. května), které organizuje španělské předsednictví. Zúčastnit se ho mají i zástupci Spojených států a Ruska.