Nad brzkým vstupem Chorvatska do EU se možná stahují mraky

Zdroj: Evropská komise.

Ani po bruselské schůzce ministrů zahraničí evropské sedmadvacítky, která proběhla na začátku týdne, není jasné, kdy Chorvatsko, nejvážnější kandidát na vstup do Evropské unie, se jejím členem skutečně stane.

Tisková konference po skončení ministerského jednání nevyzněla pro Chorvatsko, kandidátskou zemi na vstup do EU, příliš povzbudivě. Ze schůzky totiž ani nevzešel žádný závěrečný dokument, který by obsahoval společné stanovisko ministrů.

Jedním z účastníků setkání s novináři byl i šéf slovenské diplomacie, Mikuláš Dzurinda, který nedokázal odpovědět na otázku, jak velké jsou šance Záhřebu na úspěšné uzavření přístupových jednání do konce maďarského předsednictví (30. června).

Jemu samotnému by „se to líbilo“, ale eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle prý obdržel od chorvatské vlády spoustu nových informací, které si vyžádají hloubkovou analýzu, informoval tisk Dzurinda. Přístupový proces Chorvatska se tak s největší pravděpodobností ještě o něco protáhne.

„Jsem celkem spokojen, diskuse byla otevřená a konstruktivní,“ citovala média slovenského ministra. „Každý ví, že splnění (přístupových) kritérií je naprosto zásadní a zpráva komisaře Füleho byla v tomto ohledu docela optimistická. Jsem si jistý, že Chorvatsko tyto poslední metry dlouhého běhu zvládne,“ dodal.

Na otázku, kdy se tak podle něj stane, ale odmítl odpovědět. Není to podle něj až tak podstatné, mnohem důležitější je, aby Chorvatsko doběhlo do cíle.

„Nebylo by to rozumné, podle mého názoru to i postrádá jistou politickou logiku a hlavně by to bylo pro některé trochu znepokojující nebo provokativní,“ řekl ministr.

Monitorovací mechanismus může vše protáhnout

Celý proces přistupování Záhřebu do Evropské unie by mohlo výrazně protáhnout případné zavedení monitorovacího mechanismu, který v případě Chorvatska požadují některé členské země EU, mezi nimi například Nizozemsko.

„Očekáváme, že Evropská komise v následujících týdnech zveřejní důkladnou zprávu o pokroku. Myslím, že by bylo dobré zavést monitorovací mechanismus v období mezi dokončením jednání a samotným vstupem,“ prohlásil Uri Rosenthal, nizozemský ministr zahraničí. Dosavadní zkušenosti napovídají, že toto období může trvat i dva roky.

Monitorovací mechanismus (Mechanismus pro spolupráci a ověřování pokroku; CVM) byl zaveden i v případě rozšíření Unie o Rumunsko a Bulharsko. Komise jeho prostřednictvím sleduje, jak si obě země vedou při provádění nezbytných reforem (např. v oblasti soudnictví), a pomáhá jim odstraňovat nedostatky.

Komisař Füle se ale v minulosti proti zavedení takového opatření i v případě Chorvatska bránil. „Zaměřujeme se na kvalitu přístupových jednání natolik, že spekulace o eventuálním vytvoření monitorovacího mechanismu nejsou na místě a já v tomto ohledu beru svou odpovědnost velice vážně. Vedu přístupový proces tak, aby zavedení podobného mechanismu nevyžadoval,“ uvedl například v jednom z rozhovorů pro EurActiv.

Nyní se zdá, že bude muset přesvědčit i takové země jako je Francie nebo Velká Británie, které mechanismus naopak podporují.

Podle chorvatské zpravodajské agentury HINA měla Francie navrhnout, aby byl monitorovací mechanismus zaveden po vstupu Chorvatska do EU, ale francouzský ministr pro evropské záležitosti Laurent Wauzquiez toto tvrzení dementoval.

Odmítl také zacházet do detailů a vysvětlit, jak by měl mechanismus vypadat v praxi. Dodal jen, že návrh si potřebuje nejprve získat podporu všech členských zemí EU.

Podpis přístupové smlouvy už na podzim

O něco optimističtější byl ale švédský ministr zahraničí Carl Bildt, který prohlásil, že zavedení mechanismu v případě Chorvatska není nutné, a vyjádřil zároveň naději, že přístupové rozhovory s EU země dokončí v brzké budoucnosti.

Podobný názor sdílí i ministr zahraničí Itálie Franco Frattini, který prý věří, že Chorvatsko bude připraveno na vstup už koncem maďarského předsednictví. Přístupová smlouva, kterou budou muset ratifikovat všechny členské státy EU, by tak mohla být podepsána už na podzim.

„Každý by měl být přijat podle své zásluhy, podle toho, jak se mu daří, a teď je opravdu na čase, aby Chorvatsko bylo přijato,“ přidal se k nim šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.

Chorvatsko zahájilo přístupové rozhovory v roce 2006. Zatím se mu podařilo prozatímně uzavřít 30 kapitol z celkových 35 (více o přístupovém procesu Chorvatska viz Links Dossier).

Chorvatské noviny The Croatian Times citovali unijní diplomaty, kteří potvrdili, že se v evropských kruzích šeptá o tom, že Komise při plánování budoucího finančního rámce EU počítá pro vstup Chorvatska do EU s datem 1. července 2013.