Moldavské námluvy se Západem. EU posílá peníze, NATO pracuje s armádou

Uprchlické centrum v Kišiněvě © EPA-EFE/ABIR SULTAN

Nejchudší zemi Evropy zasáhla válka na Ukrajině nečekaně, o to pak silněji. Téměř třímiliónové Moldavsko se stalo životně důležitou destinací pro statisíce prchajících Ukrajinců. Ruská agrese navíc zrychlila prozápadní směřování země. Samotné členství Moldavska v EU či NATO je však zatím velkou neznámou.

Spolupráce Kišiněva se Západem přitom v současnosti probíhá intenzivněji než kdy předtím. Od loňského roku má tato země vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu poprvé proevropskou vládu i prezidentský úřad. Právě reformní prezidentka Maia Sanduová podala na začátku března spolu s Ukrajinou a Gruzií formální přihlášku do Evropské unie.

Peníze za reformy i na uprchlíky

A sympatie opětuje i druhá strana. Evropská unie například nedávno schválila finanční pomoc Moldavsku ve výši 150 miliónů eur, kterými si chce Brusel Moldavsko blíže „připoutat“ a motivovat zemi k dalším reformám. Jak vysvětlila redakci europoslankyně a zpravodajka návrhu v Evropském parlamentu Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/ESA), reformy by se měly týkat zejména oblasti nezávislého soudnictví, depolitizace administrativy a korupce. „Korupce zůstává kvůli minulým vládám jedním z největších problémů Moldavské republiky,“ dodala.

Moldavské členství v Unii však kromě formálních nedostatků naráží také na vlažné přijetí od zbylých unijních států. „Proces brzdí otázka Podněstří, které by jako sovětský skanzen nejspíš členové EU mezi sebou nechtěli,“ upřesnila Gregorová a dále uvedla, že Moldavsko má však nyní historickou šanci se EU přiblížit ve všech ohledech. „Zaslouží si rozhodně status kandidátské země. Otázka plného členství však zatím na stole není,“ dodala.

Kromě finanční pomoci týkající se přibližování země směrem k Unii jedná v současnosti Brusel a členské státy také o dalších penězích, které budou určeny převážně na zvládání uprchlické krize související s válkou na Ukrajině. Na dárcovské konferenci, kterou tento týden uspořádalo Německo, Francie a Rumunsko, evropské státy přislíbily Moldavsku pomoc ve výši 695 milionů eur. Bude složena z humanitární podpory, půjček a rozpočtové pomoci.

NATO radí moldavským vojákům

EU však není jediná, kdo se v zemi angažuje a snaží se o reformy. Od 90. let spolupracuje s Moldavskem také Severoatlantická aliance v rámci svého programu Partnerství pro mír. V roce 2017 pak byla v Kišiněvě založena Styčná kancelář NATO, která veškeré alianční aktivity realizuje. Až do letošního roku v ní působila Češka Barbora Paclíková.

Jak popsala Paclíková redakci, aliance v zemi podporuje zejména obranné reformy a rozvoj moldavských ozbrojených sil pomocí vzdělávání a výcviku. Kromě samotného posilování armády pak NATO organizuje také různé projekty přímo pro občany, „od přednášek na univerzitách, po dodávky zdravotnického materiálu během COVIDu, nebo v minulosti rozsáhlou likvidaci přebytečných a špatně skladovaných pesticidů a jiných nebezpečných chemikálií.“

Moldavsko však o samotné členství v NATO zatím nestojí. „Neutralita je zakotvena v naší ústavě. Usilujeme pouze o členství v EU, nikoliv v NATO,“ potvrdila minulý měsíc moldavská premiérka Natalia Gavrilițaová. A aliančnímu členství nenasvědčuje ani veřejné mínění. Pro vstup do Aliance se v nedávném průzkumu moldavské agentury Date Inteligente vyjádřila pouze čtvrtina obyvatelstva. Naopak členství v EU podporuje téměř 60 procent Moldavanů.

Vlna nových přihlášek. Po Ukrajině chce do EU i Gruzie a Moldávie

Gruzie a Moldávie oficiálně předložily žádost o vstup do Evropské unie, oznámil gruzínský premiér Irakli Garibašvili a moldavská prezidentka Maia Sanduová. Po přijetí do EU volá také Ukrajina, která od minulého čtvrtka čelí ruské invazi.

Názorově rozdělená země

Před vypuknutím války na Ukrajině podle Paclíkové nebyla otázka proruské či proevropské orientace v zemi příliš velké téma. „Bylo normální jezdit do Evropy a ve sportu fandit Rusku. Většina obyvatel se dorozumí rumunsky i rusky. Důležitými tématy byly spíše ekonomika, korupce a sociální otázky,” upřesnila.

Obyvatelé Moldavska jsou navíc silně spjati s Rumunskem. Přes 600 tisíc z nich, tedy zhruba pětina z celkových tří milionů Moldavanů, má současně rumunské občanství. Tito lidé tedy mohou žít a pracovat v EU. Právě značná diaspora obyvatel napříč členskými státy je také důležitou součástí moldavské ekonomiky. Peníze, které si Moldavané v zahraničí vydělávají a posílají domů, tvoří zhruba 15 procent HDP země.

I přesto jsou v zemi stále patrné proruské tendence. Živí je mimo jiné přístup k informacím z Ruska. „Ruskojazyčná média v Moldavsku, zejména televize, v naprosté většině reprodukují ruské vysílání. Velká část společnosti je vystavena propagandě a dezinformacím a není zvyklá vyhledávat alternativní zdroje informací,“ dodala Paclíková. I proto byla podle ní válka pro většinu Moldavanů překvapením. „O hromadění ruských vojsk u ukrajinských hranic a možných scénářích se před začátkem války téměř nemluvilo.“

Nyní, jak vysvětluje Paclíková, je vše jinak. Země je silně zasažena uprchlickou vlnou, od začátku války prošlo Moldavskem zhruba 360 tisíc uprchlíků, z toho zhruba 100 tisíc v zemi zatím stále zůstává a čeká na konec války. „Podle mých informací je situace velmi složitá, většinu pomoci zajišťují moldavské rodiny, neziskové organizace nebo podnikatelé, naopak mezinárodní humanitární pomoc je zatím minimální. Zároveň je ve společnosti strach z rozšíření konfliktu na území Moldavska. Válka na Ukrajině je slyšet i v Kišiněvě a Moldavané s obavou sledují zejména osud Oděsy, která je jen asi 50 km od moldavských hranic,“ popsala současnost Paclíková.

Situaci navíc komplikuje i separatistický region Podněstří, kde Rusko udržuje svou vojenskou přítomnost o síle mezi 1500 a 2000 vojáky. O možném zapojení těchto sil do invaze na Ukrajinu se spekuluje již od samého začátku ruské agrese, zatím se však tento scénář nepotvrdil.

Drahý plyn jako trest

Stejně jako u dalších evropských států, jedním z nejvíce rezonujících témat pro Moldavsko je otázka energetické bezpečnosti. Země je totiž jedna z nejméně soběstačných na světě co se týče vlastní energetické produkce. Kišiněv je zcela závislý na dodávkách energie ze zahraničí, a to zejména ruského plynu, který tvoří více než polovinu z jeho energetického mixu.

Právě tato závislost dělá stávající vládě prezidentky Sanduové v poslední době značné starosti. V říjnu loňského roku totiž ruský plynárenský gigant Gazprom pohrozil, že Moldavsku vypne dodávky plynu, pokud Kišiněv nezaplatí údajné dluhy. Země v reakci musela vyhlásit nouzový stav, aby mohla lépe zajistit dodávky energií. Obě strany v současnosti vedou komplikovaná jednání ohledně obnovení kontraktu. Rusko podle moldavských vyjádření požaduje nyní za svůj plyn daleko vyšší cenu. Moldavská vláda je tak pod značným tlakem i ze strany vlastní veřejnosti. Podle některých komentátorů ji Moskva tímto jednáním trestá za její proevropské směřování.

Kišiněv proto intenzivně hledá další zdroje plynu. Pomoct by mělo zejména sousední Rumunsko. To podle svého šéfa diplomacie Bogdana Aurescua podporuje nejen výstavbu elektrických a plynových propojení s Moldavskem, ale také zvažuje vybudování plynových zásobníků pro Moldavsko na svém území.

Ukrajina a Moldavsko jsou připojeny k evropské elektrické síti 

Ukrajina a Moldavsko dokončily proces připojení k hlavní evropské elektrické síti. O napojení informovala Evropská komise. Ukrajině připojení pomůže udržet její síť během války stabilní. 

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Markéty Gregorové (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.