Ministři posvětili zahájení přístupových rozhovorů se Srbskem

Bělehrad; zdroj: Evropská komise

Šéfové diplomacií evropské sedmadvacítky na svém včerejším (25. října) zasedání v Lucemburku požádali Evropskou komisi, aby se vyjádřila k srbské žádosti o členství v EU z prosince loňského roku. Srbsko tak podle některých vládních představitelů započalo „novou éru“ v novodobé historii země.

Ministři zahraničí členských zemí EU, kteří se včera sjeli do Lucemburku, vyslali Srbsku jasný vzkaz: Jsme připraveni zahájit přístupové rozhovory. Jako důkaz požádali Evropskou komisi, aby posoudila srbskou přihlášku do EU, kterou Bělehrad Bruselu zaslal vloni v prosinci (EurActiv 22.12.2010).

Jakýkoliv posun ve vyjednáváních byl ale od té doby zmražen, protože nizozemští představitelé trvali na pevnější spolupráci Bělehradu s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Požadovali především, aby před haagským tribunálem stanuli vojenští generálové Ratko Mladić a Goran Hadžić, kteří jsou obvinění ze spáchání válečných zločinů během války po rozpadu Jugoslávie v devadesátých letech.

Nizozemci vnímají tuto záležitost obzvlášť citlivě, protože v době, kdy byly spáchány masové vraždy osmi tisíc Bosňáků v bosenské Srebrenici, v oblasti působily asi čtyři stovky ozbrojených nizozemských vojáků. V průběhu vyšetřování přijala nizozemská vláda částečnou odpovědnost a jako důsledek v roce 2002 odstoupila vláda premiéra Wima Koka.

Včerejší úspěch, kterého se podařilo dosáhnout na ministerském setkání, je podle většiny komentátorů připisován zejména Belgii. Steven Vanackere, belgický ministr zahraničí, který jednání předsedal, si pochvaloval, že v konečné verzi textu, který byl přijat, jsou všechny požadavky vyvážené. Kompromisní text ocenil i nizozemský ministr Uri Rosenthal.

Vincent Degert, vedoucí srbského týmu vyjednavačů, považuje za reálné, aby přístupové rozhovory započaly v horizontu jednoho roku. Nejprve však musí tento krok posvětit Evropská komise, která ve svém stanovisku zhodnotí všechny aspekty připravenosti Srbska na členství.

Rychlost trabanta, nikoliv mercedesu

K tomu, že se ministři rozhodli Komisi o stanovisko požádat, přispělo i nedávné oznámení Srbska, že zahájí jednání s kosovskými politickými představiteli. Od roku 2008, kdy Kosovo vyhlásilo jednostrannou nezávislost, ho jeho srbský soused odmítá uznat a stále ho považuje za svou provincii. Srbsko však zároveň upozornilo, že o statutu Kosova jednat nehodlá (EurActiv 1.10.2010).

Bělehrad rozhodnutí unijních šéfů diplomacií přijal s mírným optimismem. Někteří ministři dokonce hovořili o historickém kroku a nové éře v moderní historii Srbska. Ministr práce Rasim Ljajić, který ještě nedávno působil jako koordinátor pro vyhledávání válečných zločinců, si ale uvědomuje, že cesta jeho země do EU bude ještě dlouhá a obtížná. „Jsme na cestě do Evropy, ale směřujeme tam rychlostí trabantu, nikoli mercedesu,“ prohlásil.

Zasedání Rady pro obecné záležitosti se neobešlo bez české účasti. Ministr Karel Schwarzenberg dnes (26. října) odjel s potěšující zprávou přímo do Bělehradu, kde se má setkat se svým protějškem Vukem Jeremičem a předsedou vlády Mirkem Cvetkovičem. Kromě pokroku v jednání s Evropskou unií budou politici diskutovat i bilaterální vztahy s Českou republikou.