Ministr Kulhánek: EU by se měla ke slibům zemím západnímu Balkánu postavit čelem

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek © EPA-EFE/MARTIN DIVISEK

Evropská unie se obává, že kvůli zablokovaným jednáním o svém rozšíření ztrácí podporu v zemích západního Balkánu. Jsou o tom přesvědčeni unijní experti, jejichž názor měli tento týden při jednáních v Bruselu na stole ministři členských zemí. Těm se ani však přes tlak značné části států včetně Česka nepodařilo dospět ke shodě, která by státům bývalé Jugoslávie či Albánii dávala jasnější představu o možném členství v evropském bloku. Mezi evropskými diplomaty proto panují obavy, že svůj vliv v oblasti na úkor EU i prostřednictvím dodávky covidových vakcín posílí Rusko a Čína.

Evropská unie se loni neshodla na slíbeném zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, které splnily všechny požadované podmínky. Start jednání nejprve blokovalo několik západních zemí v čele s Francií, které si v obavách z nedostatečných protikorupčních reforem kandidátských zemí vymohly úpravu jednacích pravidel. Poté se proti postavilo Bulharsko, které přišlo s jazykovými a kulturními požadavky vůči Severní Makedonii. Tato země již dříve ve snaze o vstup do EU změnila na přání Řecka svůj název z původní Makedonie.

„My státům západního Balkánu něco dlužíme, učinili jsme nějaké sliby a měli bychom se k nim postavit čelem,“ řekl po pondělním jednání v Bruselu na dotaz ČTK ministr zahraničí Jakub Kulhánek, podle něhož je řada zemí EU včetně Česka frustrována vlekoucími se dohady.

EU si chce západní Balkán připoutat investicemi. Turci se rychlým tempem vzdalují

Zelenou transformací nemá projít jen EU, ale výhledově i její budoucí členské země ze západního Balkánu. Unie jim na to pošle miliardy eur v dotacích i zárukách. Otázkou je, jestli je region dokáže využít.

Bulharsko přitom dalo tento týden najevo, že z veta nemíní ustoupit ani poté, co Sofii povede do červencových předčasných voleb nová prozatímní vláda.

Lidé na Balkáně jsou zklamaní

Zpomalila také přístupová jednání se Srbskem a Černou Horou, které jsou ze šestice zemí usilujících o vstup do EU nejdále. Bosna a Kosovo zatím ani nezískaly status kandidátů členství, o který usilují. Dokument rozeslaný unijními experty členským zemím proto varuje, že lidé na Balkáně přes trvající snahu o vstup do Unie „zažívají pocit hlubokého zklamání z procesu rozšíření“.

„Vyhlídky členství v EU se bohužel na západním Balkáně stávají zastřenějšími, vzdálenějšími, a proto také méně motivujícími. Vytvořili jsme v regionu volný prostor, který zaplňují jiní s jinými idejemi,“ prohlásil v narážce na sílící vliv východních velmocí na Balkáně zmocněnec EU pro dialog Srbska s Kosovem Miroslav Lajčák.

The Capitals: Vynechat Severní Makedonii z rozhovorů o přistoupení? Absurdní, zní z Rakouska

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Někteří vůdčí politici v balkánských zemích se v poslední době začínají k EU stavět kritičtěji, čemuž odpovídají i průzkumy voličských nálad. Podle unijních diplomatů může sehrát roli i pozdní načasování slibovaných dodávek vakcín proti covidu-19, které EU na Balkán posílá.

Unie kvůli pomalému rozjezdu očkování ve svých členských zemích začala dodávat první vakcíny ze slíbených 651 000 dávek balkánským státům až minulý týden. Rusko a Čína jim přitom své preparáty poskytují již několik měsíců.

Nadějí pro posun rozhovorů by podle diplomatů mohlo být nadcházející slovinské předsednictví EU, které zvažuje ve druhé polovině roku uspořádání summitu lídrů EU a západního Balkánu. Téma chce posunout kupředu i české předsednictví, které začne příští rok v červenci.

Zahraniční politika EU by se měla více zaměřit na Balkán, vyzvala skupina zemí včetně Česka

Česko spolu s dalšími osmi zeměmi vyzvalo Evropskou unii, aby upřela větší pozornost své zahraniční politiky na západní Balkán. Varovaly také před působením cizích aktérů v regionu na úkor bloku.