Makedonie pod tlakem, aby přijala nový název

Poté, co včera (6. dubna) zvláštní zástupce EU v Makedonii Erwan Fouéré apeloval na Skopje, aby balkánská země urychleně vyřešila téměř dvacetiletý spor se svým jižním sousedem o název země, západní média, si pravděpodobně chybně, vyložila reakci řecké strany – jako „přátelskou nabídku na usmíření“.

Už se zdálo, že řecko-makedonský spor o název „Makedonie“ spěje ke zdárnému konci, ale nakonec tomu tak není. Ukázalo se totiž, že některá západní média, která citovala úterní slova náměstka řeckého ministra zahraničí Dimitrise Droutsase o tom, že Atény kývnou na název „Severní Makedonie“, nebyla důsledná. Droutsas totiž ve skutečnosti prohlásil, že zmiňovaný název by musel být užíván ve všech případech – tedy nejen v mezinárodních vztazích, ale i pro interní potřeby Skopje.   

Makedonský ministr zahraničí se k hojně citovaným výrokům odmítl blíže vyjádřit.

Dva názvy nebo „erga omnes“?

Podle zdrojů z diplomatického prostředí návrh na užívání názvu „Republika Makedonie“ pro interní potřeby této balkánské země a názvu „Republika Severní Makedonie“ v prostředí mezinárodních vztahů pochází z pera zvláštního velvyslance OSN Matthewa Nimetze. V praxi Nimetzův kompromisní návrh počítá s tím, že pasy makedonských občanů by obsahovaly první název v anglickém jazyce a druhý v makedonštině.

Návrh může být pro Makedonce „atraktivní“ i z toho důvodu, že s jeho přijetím není třeba měnit makedonskou ústavu. Skopje si totiž velmi dobře pamatuje rok 2001, kdy bylo kvůli etnickému konfliktu západními zeměmi donuceno provést úpravy v ústavním textu a podepsat tzv. Ohridskou dohodu. Navíc v polovině devadesátých let odstranilo symbol verginského slunce ze své vlajky a vypustilo iredentistické formule z ústavy.

Náměstek řeckého ministra zahraničí Droutsas odmítl, že by připustil myšlenku užívání dvou názvů a trval na tom, že název se musí používat ve styku se všemi – erga omnes.

„Máme jasno: užívání názvu s geografickým přívlastkem v mezinárodních vztazích. Geografický přívlastek je nutný k tomu, aby ujasnil realitu situace pro použití ve vztahu ke všem tak, aby mohla konečně přestat hra na schovávanou a našlo se definitivní řešení. ´Severní Makedonie´ spadá pod rámec řešení, který jsem popsal,“ uvedl Droutsas.

Na otázku novinářů, zda bude třeba upravit text makedonské ústavy, proti čemuž v minulosti několikrát vystoupil i samotný makedonský premiér Nikola Gruevski, Droutsas odpověděl: „Řešení, na kterém se shodneme, musí být implementováno plně a univerzálním způsobem. Jestliže bude implementace skutečně znamenat změnu ústavy, bude se tak muset stát.“

V případě, že předseda makedonské vlády Gruevski odmítne řecký návrh, bude muset svému lidu vysvětlit, „proč jej zbavuje evropské perspektivy“, varoval Droutsas. Zamrzlý spor o název země totiž zastavil Makedonii na její cestě do NATO a představuje překážku i pro její členství v Evropské unii.