Lídři potvrdili perspektivu členství západního Balkánu v EU, mají ale podmínky

Zleva: Premiér Slovinska Janez Janša, předseda Evropské rady Charles Michel, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. © European Union 2021

Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr dnešního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu, kteří dlouhodobě usilují o urychlení stagnujícího přijímacího procesu. EU přislíbila státům ve svém jihovýchodním sousedství hospodářskou a další pomoc, podle řady unijních lídrů včetně českého premiéra Andreje Babiše by se však k rozšiřování měla postavit jednoznačněji.

„Poselstvím je, že západní Balkán patří do Evropské unie. Chceme je v Evropské unii. Jsme jedna evropská rodina,“ řekla dnes novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na rozdíl od ní však řada členských států nevidí další rozšíření bloku tak jednoznačně.

Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Kosovo dlouhodobě usilují o členství, mnozí obyvatelé i politici těchto zemí jsou však v posledních měsících zklamáni malou vůlí k pokroku ze strany některých unijních států.

Bulharsko kvůli jazykovým sporům blokuje zahájení rozhovorů se Severní Makedonií, pětice členských států dosud neuznala existenci Kosova a Francie s několika dalšími západoevropskými zeměmi zase zpochybňuje současná pravidla celého přijímacího procesu. Unijní činitelé navíc mluví o tom, že požadované reformy v balkánských státech probíhají pomalu a vina za stagnaci procesu je i na jejich straně. Předseda Evropské rady Charles Michel konstatoval, že EU sice diskutuje, zda má na další rozšíření kapacitu, balkánské státy však na druhou stranu mohou zlepšit svou pozici urychlením reforem.

Srbský prezident Aleksandar Vučić po jednání připustil, že pokud jeho země nevyřeší dlouhodobé spory s Kosovem o jeho existenci, do Unie se nedostane. „Perspektiva rozšíření existuje, ale ne všechny členské státy (do něj) mají stejnou chuť,“ řekl novinářům.

Pro české i švédské předsednictví v Radě EU je prioritou rozšíření sedmadvacítky o západní Balkán

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) dnes jednal se šéfkou švédské diplomacie Ann Lindeovou o předsednictví zemí v Radě EU. Švédsko se ujme předsednictví hned po tom českém, které odstartuje v druhé polovině příštího roku.

Šéfové unijních států se v dnešním společném prohlášení postavili za rozšíření, podmínili je však „důvěryhodnými reformami“ a „principem vlastních zásluh“. Doplnili, že pro Unii bude důležitým hlediskem, zda dokáže v budoucnu „zajistit vlastní kapacitu k integraci nových členů“.

„Je to špatně… Buď řekněme že ano, nebo že ne, ale diskutovat o tom takhle dlouho je problém,“ řekl po dnešním jednání novinářům předseda české vlády. Narážel na fakt, že EU poprvé přislíbila balkánským zemím rozšiřování jejich směrem před 18 lety, celý proces se ale příliš neposouvá.

Důležitou roli může mít v celé záležitosti české předsednictví EU, které začne za tři čtvrtě roku. Česko označuje členství balkánských států za jednu ze svých priorit a vedení EU přebere po Francii, od níž se aktivní přístup nečeká.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešním jednání prohlásil, že balkánské státy si sice zaslouží evropskou perspektivu, Unie by však zároveň kvůli přijetí dalších šesti členů musela reformovat vlastní rozhodovací proces, který je podle něj již nyní pomalý a neefektivní. Zdůraznil také, že EU musí tamním státům pomáhat prostřednictvím investic a posilování vzájemného obchodu.

Společné prohlášení lídrů obsahuje závazek finanční pomoci, která má vyvolat investice v celkové výši 30 miliard eur (760 miliard korun). EU zároveň přislíbila pokračování dodávek vakcín proti covidu-19 tak, aby balkánské země koncem letošního roku dosáhly evropského průměru proočkovanosti. Chce také postupně odstraňovat roamingové poplatky za telefonní spojení balkánských a unijních zemí.

Před rozšířením EU o západní Balkán navrhuje premiér Babiš rozšíření Schengenu

Rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu je složitý proces, který potrvá dlouhou dobu. Brusel by měl do té doby nabídnout regionu perspektivu členství v schengenském prostoru volného pohybu.