Kosovo a Srbsko podepsaly historickou dohodu

Zdroj: CreativeCommons.org; Autor: timtom.ch

Poprvé od roku 2008, kdy došlo k vyhlášení kosovské nezávislosti, Bělehrad a Priština podepsaly dohodu, jejímž cílem je usnadnění života občanů na obou stranách hranice.

Dohodu, která představuje mezník v srbsko-kosovských vztazích, lze považovat za úspěch zprostředkovatelského týmu vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton.

K jejímu podpisu došlo tuto sobotu (2. července) během pátého bruselského setkání Borislava Stefanoviče ze srbského ministerstva zahraničí a Editou Tahiri, hlavní vyjednavačkou Kosova, za dohledu Roberta Coopera z kabinetu „ministryně zahraničí EU“.

Dohoda, od níž si všechny zúčastněné strany slibují zlepšení vztahů mezi Srbskem a jeho bývalou provincií Kosovem, které vyhlásilo nezávislost v roce 2008, a především usnadnění běžného života Srbů a Kosovanů, se týká například zpřístupnění matrik. Kosovo se se Srbskem totiž dohodlo na tom, že budou společnými silami pracovat na identifikaci chybějících údajů z období války na konci devadesátých let.

Další oblastí, v níž obě strany nalezly společnou řeč, je snadnější přechod vzájemných hranic („administrativní linie“, jak je nazývá Srbsko).

Aby mohli občané vycestovat do sousední země, budou jim k tomu stačit platné občanské průkazy, dokumentace k zaplacenému pojištění dopravního prostředku, v němž cestují, a „platné poznávací značky“.

Srbské úřady totiž dosud znemožňovaly přechod hranice automobilům, které měly kosovskou poznávací značku. Řidiči kosovských nákladních aut proto situaci řešili tím, že s sebou vozili i srbské poznávací značky a cestovní dokumenty, kterými se před srbskými celníky prokazovali.

Kosovo se se Srbskem dohodlo i na uznávaní univerzitních diplomů a mezi další témata, o nichž obě země jednaly, patří i telekomunikace, katastr nemovitostí, celní uzávěry nebo energetika.

Srbsko: dohoda neznamená uznání Kosova

I přesto, že dohoda slibuje určité sblížení mezi znesvářenými zeměmi, Srbsko odmítá, že by se jednalo o „jakoukoliv formu uznání Kosova“.

Dvoumilionové Kosovo obývají zejména etničtí Albánci. Srbů, kteří samostatné Kosovo neuznávají, žije na území bývalé srbské provincie zhruba 100 tisíc, a to převážně v posledním „smíšeném“ městě Mitrovica. 

Kosovo zatím uznalo 69 zemí. Z členských států EU to prozatím neučinilo Španělsko, Slovensko, Rumunsko a Kypr