Komise dala zelenou vstupu Chorvatska do EU

zdroj: WikimediaCommons.org-

Chorvatsko má velkou šanci stát se 28. členským státem EU. Evropská komise se totiž obrátila na Radu EU s doporučením, aby během příštích dvou týdnů uzavřela jednání ve zbývajících kapitolách. Pokud se nestane nic neočekávaného, Záhřeb by mohl do EU vstoupit již za dva roky – v polovině roku 2013.

„Dnešek je historickým dnem pro Chorvatsko i pro Evropskou unii,“ prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. „Vytváří to cestu k tomu, aby se Chorvatsko mohlo stát od 1. července 2013 osmadvacátým členem EU,“ dodal.  

Datum je ale zatím předběžné, musí s ním totiž souhlasit všechny členské státy EU. Nepředpokládá se však, že by se tak nestalo – jasno bude v každém případě po bruselském summitu EU, který je naplánován na 24. – 25. června. 

Pokud tedy vše půjde tak, jak má, přístupovou smlouvu by mohl Záhřeb podepsat již tento podzim. Poté země uspořádá referendum, v němž se Chorvaté vyjádří, zda do Evropské unie vstoupit chtějí nebo ne. Podle posledních měření členství Chorvatska v EU podporuje méně než polovina obyvatel (např. EurActiv 19.4.2011).  

Ratifikační kolečko čeká i sedmadvacet členských států EU.  

„Jestliže jednání o přistoupení skončí opravdu do konce června a jestliže bude smlouva o přistoupení podepsána do konce roku, tak považuji rok a půl na ratifikaci ve všech členských státech za dostatečně dlouhé období pro dokončení ratifikačního procesu,“ uvedl na adresu Chorvatska eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle (citován ČTK). 

Přistoupení této jadranské země by již podle jeho slov nemělo nic stát v cestě. „Neočekávám žádné politické problémy v žádné ze zemí, kde ratifikační proces proběhne,“ řekl Füle. 

Šest let jednání 

Jednání Evropské unie s Chorvatskem trvají již téměř šest let. Podle Evropské komise Chorvatsko splňuje politické předpoklady k tomu, aby v budoucnosti do EU skutečně vstoupilo. Má stabilní demokratické instituce a nemá problémy s prosazováním vlády zákona či s nerespektováním základních práv.  

Na druhou stranu řada oblastí si podle unijních institucí pořád žádá systematické a hluboké reformy. Jedná se hlavně o soudní reformu a reformu státní správy, boj proti korupci, práva menšin a návrat uprchlíků z období válečného konfliktu v první polovině devadesátých let. Chorvatsko také musí vykazovat plnou spolupráci s Mezinárodním soudním tribunálem OSN pro bývalou Jugoslávii (ICTY).  

Po uzavření zatím poslední kapitoly věnující se rybolovu probíhají jednání ve zbývajících čtyřech kapitolách (EurActiv 8.6.2011). Ty se týkají zmiňovaného soudnictví a lidských práv, hospodářské soutěže, rozpočtové politiky a dalších otázek, které jsou spíše technické povahy.