Komisař Várhelyi v ČR: V nové metodě rozšiřování jsou skryty odpovědi, proč je proces zaseklý

© Shutterstock

V Praze se sešla skupina států, které chtějí prosadit urychlení integrace zemí západního Balkánu do EU. Podpořit ji přijel i eurokomisař Olivér Várhelyi, který na dotaz redakce EURACTIV.cz shrnul, proč se Unie v procesu rozšíření dlouho nemůže pohnout z místa.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček dnes v Černínském paláci přivítal své protějšky ze zemí Visegrádské čtyřky a západního Balkánu, které doplnili zástupci Chorvatska, Slovinska a Rakouska. Důvodem setkání bylo vyjádřit podporu zemím západního Balkánu v jejich úsilí se co nejvíce přiblížit vstupu do Evropské unie. Podle V4 je proces rozšíření EU „nejlepším nástrojem k zajištění stability, bezpečnosti a prosperity v regionu“.

2020: EU si v otázce západního Balkánu musí odpovědět na těžké otázky

Evropská unie musí v rámci politiky rozšíření a sousedství řešit řadu komplikovaných výzev – Turecko, Ukrajinu nebo integraci západního Balkánu. Jaký byl v tomto ohledu loňský rok a co na Unii čeká letos?

Evropskou komisi, která v posledních měsících zařadila západní Balkán mezi své priority, na jednání reprezentoval maďarský eurokomisař pro rozšíření a sousedství Olivér Várhelyi. Podle něj je ve strategickém zájmu EU přijmout západobalkánské země mezi sebe. Jsou totiž členskými státy obklopeny. „Visegrád hraje velice pozitivní roli v podpoře integrace západního Balkánu. Pro tuto Komisi je prioritou dostat tyto země co nejblíže EU to půjde, od začátku mandátu pracujeme na tom vrátit toto téma zpátky na stůl,“ doplnil.

Při příležitosti dnešního setkání bylo podepsáno také memorandum o spolupráci Mezinárodního visegráského fondu a Západobalkánského fondu, které by mělo přispět k dalšímu regionálnímu rozvoji oblasti západního Balkánu. Budoucí společné projekty se mají zabývat například podporou občanské společnosti.

© EURACTIV.cz

Snaha prolomit status quo

Proces rozšíření se v posledních letech nikam neposunuje a navíc zpomaluje. Důvod nemusí představovat pouze zdrženlivé členské státy, jejichž souhlas je podmínkou zahájení přístupových rozhovorů.


Jaké jsou podle Vás důvody toho, že je proces rozšiřování EU zaseklý na mrtvém bodě už tolik let?

O. Várhelyi: Těch důvodů je mnoho. Když se podíváte na metodologii, kterou jsme navrhli, tak tam najdete odpovědi. Jde o nedostatek důvěryhodnosti, nedostatek politické odpovědnosti, nedostatek dynamiky, stejně jako o samotný administrativní proces v celé jeho šíři. Proto se snažíme o jeho revitalizaci a chceme reagovat na všechny jeho nedostatky.


Právě nová metodologie procesu vyjednávání o přístupu zemí do Evropské unie byla jedním z klíčových témat pražského setkání, které bylo podle eurokomisaře perfektně načasováno. Odehrálo se totiž v období mezi představením novelizovaných pravidel, a březnovým zasedáním Rady EU a summitem Evropské rady, kde by se téma rozšíření Unie mělo řešit.

„Ministři V4 ujistili partnery o své pevné a rozhodné podpoře zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií. Obě země splnily podmínky stanovené EU a kladné rozhodnutí Rady v březnu je jedinou správnou cestou vpřed. Tento krok je klíčový pro stvrzení závazku EU umožnit členství v EU celému regionu,“ napsalo ministerstvo zahraničí o dnešním jednání.

Ambicí je mít v otázce zahájení přístupových rozhovorů s dvojicí zemí „hotovo“ ještě před květnovým očekávaným summitem EU a západního Balkánu. Nová metoda představená Evropskou komisí by k tomu měla dopomoct. V rámci přístupového procesu by mělo být možné rozhovory kdykoliv přerušit či vrátit na začátek, pokud by kandidátská země přestala plnit podmínky. Splnění předepsaných kritérií by ale zároveň mělo znamenat závazné splnění slibů ze strany všech států EU. Neměla by se tak opakovat například současná situace Severní Makedonie, která všechny podmínky splnila, stále s ní však přístupový proces kvůli obstrukcím některých států zahájen nebyl.

„Frustrovaný“ Macron blokuje rozšiřování EU. Pomůže reforma přístupového procesu?

Francouzi v říjnu zablokovali zahájení unijních přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, a chtějí reformu celého procesu. Důležitá otázka je, jestli se jedná o legitimní požadavek. Experti se ve svém hodnocení potřebnosti reformy neshodnou.

Opatrné signály ze strany dosud blokující Francie naznačují, že navrhovaná pravidla by skutečně mohla být posunem vpřed. I když eurokomisař vyjádřil své přesvědčení, že nová metodologie přispěje k překonání nesouhlasných názorů některých zemí ze západní Evropy, předbíhat však nechtěl. „Zatím jsme o tom s nimi diskutovali pouze jednou, druhé jednání bude v březnu,“ poznamenal. K odblokování situace by podle něj mohly přispět i zprávy o pokroku v plnění podmínek ze strany Albánie a Severní Makedonie, které Evropská komise zveřejní příští týden.

Nová Komise se o Východní partnerství nezajímá. Není ale všem dnům konec

Projekt Východního partnerství letos slaví deset let od svého založení. Otázkou je, jak velký prostor dostane v agendě Evropské unie do budoucna. Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něj zatím ve svých plánech zapomíná.

Vrací se Východní partnerství „na scénu“?

Eurokomisař Várhelyi se ve své agendě zabývá také vztahy s další skupinou blízko položených států, tzv. Východním partnerstvím. Před začátkem mandátu nové Evropské komise to vypadalo, že Ukrajina, Gruzie či Bělorusko nebudou spadat mezi priority nového kabinetu. Situace se však možná mění.


Jaké jsou letošní plány Komise pro Východní partnerství?

O. Várhelyi: Východní partnerství přijde také na řadu, doufám, že v březnu. Chceme navázat na základy položené [iniciativou] 20 cílů pro rok 2020, který ovšem doplníme velmi silným zaměřením na téma ekonomiky. I v tomto regionu totiž potřebujeme vybudovat velice odolné ekonomiky jednotlivých států.


20 cílů pro rok 2020 (20 Deliverables for 2020) představuje souhrn dvou desítek nejdůležitějších priorit, na kterých je do roku 2020 potřeba v rámci Východního partnerství a ve spolupráci s EU pracovat. Patří mezi ně například boj proti korupci a organizovanému zločinu nebo podpora občanského sektoru.

Herec Zelenskyj „v roli“ prezidenta. Kam jeho Ukrajina směřuje?

Zvolením politicky nezkušeného Volodymyra Zelenského do křesla prezidenta udělali Ukrajinci krok do neznáma. Zatím to vypadá, že se jejich risk vyplácí, zavádění potřebných reforem totiž nabírá na obrátkách.