Island se po volbách vzdaluje členství v EU

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Hordur Vilhjalmsson.

Na Islandu ve víkendových volbách zvítězily opoziční protievropské strany, které zemi vládly před zhroucením tamní ekonomiky v roce 2008. Islanďané tak vyjádřili svoji nespokojenost s tvrdými úspornými opatřeními, které v posledních letech prováděla sociálnědemokratická vláda. Obě středopravicové strany, které už začaly jednat o sestavení vlády, se také staví proti členství ostrovního státu v EU. Přístupová jednání se tak pravděpodobně v dohledné době znovu nerozběhnou.

Vládnoucí strana sociální demokracie ve volbách, které se konaly o víkendu (27. dubna), naprosto propadla, když získala méně než polovinu stávajícího počtu svých křesel v islandském parlamentu (Althing). Nejvíce hlasů získala konzervativní Strana nezávislosti (26,7 %), v závěsu za ní se umístila liberální Pokroková strana (24,4%). Sociálnědemokratickou stranu, jejíž vláda zahájila úspornou ekonomickou politiku po zhroucení islandské ekonomiky v roce 2008, podpořilo jen 13 % voličů.

Dvě středopravicové strany se budou moct opřít o většinu 38 ze 63 křesel islandského parlamentu. Mandát na sestavení vlády dnes od islandského prezidenta Olafura Ragnara Grimssona obdržela Pokroková strana, v jejímž čele stojí Sigmundur Gunnlaugsson. Očekává se, že vytvoří koalici se Stranou nezávislosti. Obě strany před volbami slibovaly snížení dluhu domácností a nižší daně. Profilují se také jako odpůrci evropské integrace.

Cesta do EU

Island podal přihlášku do EU v roce 2009 v souvislosti s dopady finanční krize na tamní ekonomiku. Přístupové rozhovory byly zahájeny v roce 2011, od počátku letošního roku ale jejich průběh vázne.

Jedním z důvodů zbrzdění přístupových rozhovorů bylo údajně právě i čekání na výsledky parlamentních voleb. „Důvodem, proč došlo ke zpomalení přístupových rozhovorů, je to, že chceme zajistit, aby přístupový proces probíhal v období před parlamentními volbami s rozvahou a v klidu,“ vysvětloval v lednu islandský velvyslanec při EU Thorir Ibsen (EurActiv 17.1.2013).

Výsledky voleb ale nenasvědčují tomu, že by se rozhovory měly znovu rozběhnout. Vítězné strany totiž členství Islandu v evropské integraci odmítají a v rámci předvolebních prohlášení proklamovaly, že přístupová jednání chtějí ukončit. I to mohlo sehrát roli při rozhodování voličů.

Podle politoložky Masarykovy univerzity v Brně Markéty Pitrové jsou protievropské nálady velice úzce spojeny s ekonomickou krizí a nestabilitou eura. Určitý vliv podle ní má i unijní návrh na řešení kyperské krize. „EU nyní zaznamenává ekonomické neúspěchy, které není schopna vyvážit úspěchy politickými. A to přirozeně reflektuje veřejné mínění,“ řekla Pitrová redakci. Zvláště Island pak prý byl a zůstává citlivým.

To potvrzuje i Zdeněk Sychra z Fakulty sociálních studií brněnské univerzity. Vztah Islandu k EU byl podle něj vždy velmi specifický a opatrný. Pokud prý Island svoji přihlášku do Unie stáhne, bude to z vnitropolitických důvodů a současné problémy EU v tom nebudou hrát zásadní roli.

V případě, že se nová islandská vláda skutečně rozhodne ukončit přístupové rozhovory, celkový proces rozšiřování EU to výrazně nenaruší. „Island ale měl ze všech kandidátských států ke vstupu nejblíže,“ připomněl EurActivu Sychra.