Nezávislost Kosova platí, rozhodl soud

Zdroj: CreativeCommons.org; autor: steakpinball.

Srbsko a Kosovo mají po včerejším (22. července) rozsudku Mezinárodního soudního dvora, který uznal nezávislost bývalé jihosrbské provincie, jedinečnou příležitost, jak zlepšit vzájemné vztahy a zvýšit svou šanci na vstup do Evropské unie. Uvedla to ve svém prohlášení „evropská ministryně zahraničí“ Catherine Ashton.

Podle vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton stojí před oběma zeměmi, Srbskem i Kosovem, historická příležitost, jak urovnat své vztahy. Bývalá jihosrbská provincie Kosovo totiž v únoru 2008 vyhlásila nezávislost, kterou Bělehrad dosud neuznal.

„EU je připravena pomoct s dialogem mezi Prištinou a Bělehradem. Jeho cílem je vzájemná spolupráce, pokrok na cestě do Evropy a lepší životní podmínky místních obyvatel,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie, která zároveň vyjádřila naději na to, že obě země se jednou stanou plnohodnotnými členy Evropské unie. Nejdříve ale musí podle Ashton podstoupit řadu nesnadných reforem.

Včerejší verdikt Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který se případem kosovské nezávislosti zabýval na podnět srbské vlády a jemuž předsedal Hisaši Owada, dal za pravdu Kosovu. Owada při čtení rozsudku, jehož příprava trvala několik měsíců, prohlásil, že mezinárodní právo neobsahuje žádné „zákazy pro vyhlášení nezávislosti“.

Ačkoliv je včerejší rozhodnutí ICJ právně nezávazné, dá se očekávat, že se seznam celkem 69 zemí, které kosovskou nezávislost v minulosti uznaly, ještě rozroste. Česká republika jejich řady rozšířila v květnu 2008 (EurActiv 23.5.2010).

Kosovo je členem Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Na své členství v OSN ale stále čeká.

Samostatné Kosovo, nikdy!

I přesto, že mezinárodní soud kosovskou nezávislost posvětil, Bělehrad se s ní odmítá smířit.

„Srbsko nikdy neuzná jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova,“ sdělil novinářům srbský prezident Boris Tadić, zatímco mu jeho kosovský protějšek Fatmir Sejdiu vzkázal: „Srbsko dostalo od ICJ svou odpověď a mělo by naši nezávislost uznat.“

Vedle Srbska samostatné Kosovo odmítá například i Španělsko, Řecko nebo Slovensko. Vláda premiérky Radičové se krátce po vydání rozsudku nechala slyšet, že svůj postoj nezmění.

Důvodem, proč některé státy Kosovo neuznávají, je strach, že by to mohl být povzbudivý signál separatistickým snahám významných menšin uvnitř těchto států. Nejhlasitější odpůrci kosovské nezávislosti mimo Evropu jsou Brazílie, Rusko, Indie a Čína.

V Kosovu žijí asi dva miliony Albánců (přibližně 90 % celé populace) a sever země obývá přibližně 120.000 Srbů. V roce 1999 se dlouholetý spor mezi Albánci a Srby vyostřil a v následné válce zasahovaly i mezinárodní síly pod hlavičkou NATO.

(EurActiv ve spolupráci s agenturou Reuters.)