„Frustrovaný“ Macron blokuje rozšiřování EU. Pomůže reforma přístupového procesu?

© Shutterstock

Francouzi v říjnu zablokovali zahájení unijních přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, a navrhují reformu celého procesu. Důležitá otázka je, jestli se jedná o legitimní požadavek. Experti se ve svém hodnocení potřebnosti reformy neshodnou.

Za strategickou chybu a krok ke snížení důvěryhodnosti EU v regionu západního Balkánu mnozí označovali nedávné rozhodnutí Francie zablokovat zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií, které jim bylo přislíbeno. Prezident Emmanuel Macron argumentoval mimo jiné potřebou reformy celého procesu rozšiřování Unie, a jeho ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová už tento týden stihla svým kolegům na půdě Rady EU představit prvotní návrh změn.

Jak informovala ČTK, francouzský plán na reformu pravidel má podporu části unijních zemí, další se ale v jeho prospěch nevyjádřily. Většina z nich nadále vyzývá k tomu co nejdříve spustit přístupový proces se zmíněnými balkánskými státy.

The Capitals: Poškozuje postoj Francie k západnímu Balkánu zájmy EU?

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. Dnešní vydání přináší reakce na veto, které Francie vystavila Albánii a Severní Makedonii. 

Zdlouhavý proces

Své poslední rozšíření Evropská unie zažila v roce 2013, kdy vstoupilo Chorvatsko. Další noví členové jsou ovšem v nedohlednu a je tedy potřeba ptát se, jestli se jedná jen o přirozený vývoj věcí, nebo problém leží například v přístupovém procesu samotném.

Současná EU má podle Zdeňka Sychry z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií MU mnoho urgentnějších témat k řešení. „Přístupový proces se v minulé dekádě – právě na základě zkušeností s východním rozšířením – reformoval. Vznikly nové pojistky, které mají na začátku i na konci každé přístupové kapitoly zajišťovat plnění unijních požadavků,“ vysvětlil odborník s tím, že pod zpřísněným dohledem jsou navíc citlivé oblasti soudnictví, právního státu, spravedlnosti a vnitřní bezpečnosti. Těžko si lze dle jeho slov představit, jak ještě dál zvyšovat míru kontroly členských zemí nad vstupem nového člena tak, aby byla politika rozšiřování i nadále důvěryhodná a efektivní.

Jana Juzová z think-tanku EUROPEUM nicméně poukázala na to, že přístupový proces v současném nastavení nepřináší kýžené výsledky. „Zejména v případě Srbska je vidět, že posun v rámci procesu začíná stagnovat, zároveň nedochází k nutnému pokroku ve zcela klíčových oblastech, jako je kvalita demokracie a vláda práva,“ uvedla. Už dlouhou dobu je podle ní patrné, že rozšiřovací proces bude nutné upravit, není však potřeba mluvit hned o drastické reformě. „Expertní komunita zdůrazňuje spíše důkladnější a efektivnější monitoring ze strany EU, důslednější uplatňování kondicionality a odstranění blokování přístupového procesu ze strany jednotlivých zemí EU,“ dodala expertka.

Kdy EU po dietě jménem brexit „ztloustne" o další členy? Realistický je rok 2030

S brexitem a očekávanými evropskými volbami stojí Evropská unie před nejasnou budoucností. Kam do toho všeho zapadá plánované rozšíření členské základny o země západního Balkánu?

Francouzi navrhují rozdělení jednolitého přístupového procesu do řady postupných kroků. Požadují také, aby se přijímací řízení mohlo v kterémkoli stádiu vrátit na úplný začátek, pokud země přestane nějaké kritérium plnit.

Juzová chápe francouzské námitky, návrh ale považuje za problematický, protože například neumožňuje práci na několika oblastech najednou, jako je tomu v současnosti, nebo neadresuje problém s možností zablokování přístupového procesu individuálními členskými státy. V realitě by tak podle ní mohl být přístupový proces ještě pomalejší. Záležet bude dle jejích slov na tom, jak se zatím ne příliš dopodrobna rozpracovaným návrhem naloží ostatní členské státy a Evropská komise.

Sychra by nepovažoval za fér, aby se reforma týkala i zemí západního Balkánu se statusem kandidáta, které mají proces přibližování k EU už rozjetý, kromě výše zmíněné dvojice tedy ještě Černé Hory a Srbska. „Navíc zahájení jednání vůbec neznamená, že k rozšíření musí dojít. Je to absurdní i ve srovnání s pozicí Turecka. To je země, která formálně stále vede přístupová jednání. A se Severní Makedonií a Albánií nemají být ani zahájeny?“ kritizoval současný stav výzkumník.

Jak řekla po jednání Rady EU tento týden česká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, Česko a několik dalších států svoji podporu potenciální reformy podmiňují tím, že nebude bránit zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií.

Nad dalším postupem EU vůči západnímu Balkánu visí otazník

Jednou ze základních neznámých ohledně budoucnosti Evropské unie je i její další rozšiřování na západní Balkán a přístup k tomuto regionu obecně. Výsledek evropských voleb zatím ovšem odpovědi nepřináší, spíše naopak.

Neoblomná Francie

Experti poukazují na řadu potenciálních důvodů, které Francii mohly motivovat k rozhodnutí blokovat přístupové procesy. „Chápal bych to především v kontextu Macronovy frustrace z toho, že jeho návrhy na institucionální reformy EU se nerealizují dostatečně rychle a nesetkaly se s jednoznačným přijetím,“ řekl Sychra. Diskuse o vnitřní reformě se přitom podle Juzové nevylučuje s pokračujícím procesem rozšiřování. „Naopak by obě otázky měly být diskutovány současně a případná reforma by měla brát v potaz fakt, že jde i o přípravu na fungování budoucí EU rozšířené o nové členy. Francouzské argumenty se tak zdají přinejmenším slabé a možná neupřímné,“ doplnila.

Macron se podle Sychry také patrně obává toho, aby posílení východního křídla EU ještě více neprohloubilo třecí linie mezi členskými státy, jak je v některých oblastech v současnosti vidět například u Visegrádské čtyřky. „Jsem ale skeptický v tom, že reformou přístupového procesu Francie dosáhne nějaké trvalejší změny, která by budoucí konflikt uvnitř Unie eliminovala,“ podotkl.

Evropa se může stát prostředníkem ve vyjednávání mezi USA a Čínou, říká Macron

Francouzsky prezident Emmanuel Macron v polovině listopadu označil Evropu jako možného „prostředníka vyjednávání“ mezi USA a Čínou. Tyto země se stále nedokáží shodnout na budoucí dohodě, jejímž cílem je ukončit současnou patovou situaci v oblasti obchodu.

Juzová také upozornila, že u francouzské veřejnosti je otázka přijímání nových zemí do EU nepopulární, k čemuž velkým dílem přispívá i to, že rozšiřování je tam obvykle spojováno s Tureckem, a ne se zeměmi západního Balkánu. „Prezident Macron se pravděpodobně snaží vyhnout takovýmto nepopulárním krokům, zvláště vzhledem ke konkurenci představované nacionalistickým Národním sdružením vedeným Marine Le Penovou,“ poznamenala.

Řada států usiluje o to, aby se přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií stihly otevřít ještě před summitem EU a západního Balkánu v květnu 2020. „Pokud se [na Francii] vytvoří dostatečný tlak ze strany ostatních členských států, tak to možné je. Anebo Francie vymění svůj souhlas za ústupky v jiných oblastech, třeba důraznějších kroků v prosazované reformě EU,“ nabídl možné scénáře Sychra.

Juzová příliš optimistická není. Francie by podle ní mohla ustoupit, kdyby se v následujících měsících státy a Evropská komise dokázaly dohodnout na finální podobě reformy přístupového procesu, doladění všech detailů, podmínek a mechanismů je však běh na dlouhou trať. Dalším faktorem je dle odbornice případné zhoršení politické situace v Albánii a Severní Makedonii. Ve druhé jmenované zemi v dubnu proběhnou parlamentní volby. „Pokud se k moci dostane nacionalistická VMRO-DPMNE, strana trestně stíhaného bývalého premiéra Nikoly Gruevskiho, není jisté, že bude pokračovat v proevropské orientaci a reformních snahách současné vlády,“ uzavřela Juzová.

Zklamanou Severní Makedonii čekají volby. Jazýčkem na vahách mohou být albánské strany

Severní Makedonie společně s Albánií s nadějí čekala na zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, stopku jí však vystavila Francie. Makedonci kvůli tomu půjdou předčasně k volbám.