Evropské miliardy reformám na Balkáně nepomohly, zjistili auditoři

© Pixabay

Stovky milionů eur, které Evropská unie utratila za zlepšení vlády práva v šestici států západního Balkánu, kýžený efekt nepřinesly. Podle agentury AP to konstatuje dnes zveřejněná auditní zpráva Evropského účetního dvora (ECA).

Ze zprávy unijních auditorů vyplývá, že přes vynaložené prostředky balkánské země mnohdy stále vykazují nedostatečné odhodlání řešit problémy, které by jim umožnily pokročit v procesu integrace do EU. Jmenovitě zmiňuje nedostatečnou nezávislost soudnictví, koncentraci moci nebo korupci.

EU s ohledem na řadu vnitřních problémů a současně nedostatečný pokrok v požadovaných reformách otálí s přijetím Albánie, Severní Makedonie, Černé Hory, Srbska, Bosny a Hercegoviny a Kosova za členy bloku. V nestabilním regionu zároveň stoupá vliv Ruska a Číny.

„Podpora EU právnímu státu na západním Balkáně zjevně nebyla úspěšná v tom, aby přinesla plošné změny,“ uvedl bývalý estonský premiér a autor značně kritické auditní zprávy Juhan Parts.

Na 52 stranách ilustruje, jak málo se v letech 2014 až 2020 podařilo dosáhnout s pomocí 700 milionů eur (asi 17 miliard korun) na budování institucí v regionu zatíženém náročnou postkomunistickou transformací i dědictvím válek doprovázejících rozpad Jugoslávie v 90. letech.

Sedmadvacítka podle zprávy často používala příliš mnoho cukru a příliš málo biče, aby investice do projektů na podporu vlády práva mohly mít dopad na celou společnost. „EU příliš zřídka využívala možnosti pozastavit pomoc, pokud příjemce nedodržuje základní zásady demokracie, právního státu a dodržování lidských práv,“ uvedl účetní dvůr v prohlášení.

Jakkoliv zpráva připouští „některé pozitivní změny v poslední době, především v Albánii a Severní Makedonii“, podle ní měla pomoc EU „v kontextu nedostatečné politické vůle omezený celkový dopad na prosazování zásadních reforem v oblasti vlády práva“.

Chce-li se některá země stát členem EU, musí nejprve přijmout tisíce pravidel a předpisů, které se v bloku již používají. Během přístupového procesu se o nich jedná v samostatných kapitolách, které zahrnují mimo jiné dodržování zásad právního státu a demokratických standardů, svobodu médií a nezávislost soudů a také uvádění socioekonomických reforem do praxe.

Značně kritická studie přichází v době, kdy se proces rozšiřování EU de facto zastavil. Dvě země bývalé Jugoslávie už členy EU jsou. Slovinsko vstoupilo v roce 2004 a Chorvatsko v roce 2013. Od vstupu Chorvatska se však EU se nerozšířila. Podle AP je to jednak proto, že se členské státy nyní soustředí především na řešení vlastních potíží, ale i proto, že u některých vlád západobalkánských států sílí autoritářské sklony. Vyhlídka členství byla od krvavého rozpadu bývalé Jugoslávie v 90. letech hnací silou reforem na Balkáně, v posledních letech však tato motivace patrně naráží na své limity.