Evropská unie udržuje Balkán v dobré náladě

I přesto, že se summit Evropské unie a západobalkánských zemí odehrál na neformální úrovni, ministři zahraničí sedmadvacítky ujistili západní Balkán, že dveře do EU jsou i nadále otevřeny.

„Západní Balkán představuje nejvyšší prioritu zahraniční politiky Evropské unie,“ prohlásil na tiskové konferenci po skončení summitu (2. června) v hlavním městě Bosny a Hercegoviny Sarajevu eurokomisař Štefan Füle.

Španělské předsednictví, které mělo organizaci jednodenního setkání unijních ministrů zahraničí s jejich protějšky ze západobalkánských zemí, v dikci, si jako hlavní cíl uložilo jasně demonstrovat, že ve členských státech nepanuje kvůli řecké krizi únava z rozšiřování.

„Dnes se Evropská unie a Západní Balkán v Sarajevu rozhodly uzavřít novou dohodu o budoucnosti – o budoucnosti naděje, míru a plné integrace do Evropské unie,“ okomentoval událost španělský ministr zahraničí Miguel Ángel Moratinos.

Summitu se účastnil i český ministr zahraničí Jan Kohout, který na konferenci uvedl: "Zájem Evropské unie na integraci zemí tohoto regionu je neměnný. Stabilita, bezpečnost a ekonomická prosperita západního Balkánu je také v zájmu EU, její bezpečnosti a prosperity.“

Ač ministři, včetně Jana Kohouta, na setkání vyjádřili vůli a podporu dalšímu rozšiřování EU, ve společném prohlášení, tzv. Sarajevské deklaraci, zároveň poukázali na řadu problematických oblastí, jejichž vyřešení představuje klíč k plnohodnotnému členství. Podle šéfů zahraničí sedmadvacítky se jedná o boj s organizovaným zločinem, zajištění právního státu a reformu soudnictví.

Žádné další výsledky však summit, který se konal při příležitosti desátého výročí konference v Záhřebu, nepřinesl. Není proto divu, že například bruselské médium European Voice sarajevský summit označilo za „jedno z dalších zklamání španělského předsednictví“. List v této souvislosti ještě připomíná odložení plánovaného barcelonského summitu EU se Středozemím z června na listopad, květnové zrušení summitu mezi Unií a USA nebo chabé výsledky jednání EU s latinskoamerickými zeměmi na konci minulého měsíce.

Degradace na neformální setkání

Ačkoliv organizátoři celé události předpovídali, že setkání EU s balkánskými ministry bude v posledním desetiletí největším svého druhu, diplomaté a pozorovatelé stejně jako European Voice neskrývají určité zklamání.

„Nemělo to takový význam,“ odmítl původní ambice španělského předsednictví nejmenovaný diplomat z jedné západoevropské země, který schůzku ministrů charakterizoval spíše jako „událost s příjemnou atmosférou“ – avšak bez kýžených výsledků.

K podobným pocitům nepochybně přispěl i fakt, že schůzka probíhala neformálním způsobem označovaným jako Gymnich (podle prvního místa setkání tohoto druhu v sedmdesátých letech). Španělské předsednictví k němu přistoupilo z toho důvodu, aby zabránilo opakování situace z předchozích regionálních summitů, kdy kosovští a srbští představitelé hrozili svou neúčastí.

Summitu se navíc nakonec nezúčastnili ani osobnosti jako ministryně zahraničí USA Hillary Clinton, francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, nebo německý šéf diplomacie Guido Westerwelle, kteří do Sarajeva poslali své zástupce.

Více konkrétní politiky

„Lidé (v regionu Západního Balkánu) Evropské unii nevěří,“ poukazuje na vážný problém jiný diplomat. Podle něj kámen úrazu tkví v nedostatečné a nekonkrétní politice, kterou Evropská unie vůči regionu praktikuje.

„To, co lidé hledají chtějí, je něco hmatatelného a konkrétního,“ vysvětluje diplomat. Jako vhodný příklad uvádí odstranění vízových bariér pro Srbsko, Černou Horu a Makedonii (EurActiv 1.12.2009) a nedávný příslib zrušení vízové povinnosti při cestování do Schengenu pro Bosnu a Albánií (EurActiv 28.5.2010).

(EurActiv ve spolupráci s agenturou Reuters).