Evropská komise představila reformu rozšiřovacího procesu EU

© Shutterstock

Proces přijímání nových členů Evropské unie by mělo být možné kdykoli přerušit, pokud některá ze zemí přestane plnit požadovaná kritéria. Počítá s tím plán, který dnes zveřejnila Evropská komise ve snaze odblokovat zahájení přístupových rozhovorů s balkánskými zeměmi. O ně usiluje drtivá většina unijních států, několik zemí v čele s Francií věc ale podmiňuje právě změnou přijímacích kritérií. Podle eurokomisaře Olivéra Várhelyiho zůstává zásadním cílem EK rozšíření Unie o šest balkánských států.

Komise s novou metodologií přichází poté, co loni v říjnu nesplnila slib daný Albánii a Severní Makedonii. Obě země splnily podmínky pro zahájení přístupových rozhovorů a většina prezidentů a premiérů se na říjnovém summitu vyslovila pro start jednání, odpor francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ale situaci zablokoval.

Paříž poté předložila vlastní podnět k reformě počítající mimo jiné s rozdělením dosud jednolitého procesu do řady postupných kroků. Francie rovněž požadovala, aby se přijímací řízení mohlo v kterémkoli stádiu vrátit na úplný začátek, pokud země přestane nějaké kritérium plnit.

Komise představí nová pravidla pro rozšiřování EU, Francii se zamlouvají

Upravená pravidla pro přijímání nových členských zemí Evropské unie by mohla přesvědčit Francii, aby přestala blokovat zahájení přístupových rozhovorů se zeměmi západního Balkánu.

„Chceme, aby budoucí proces rozšiřování EU byl efektivnější a transparentnější pro každého. Posun musíme lépe odměňovat, a zájmy Unie musí být lépe chráněny, pokud se země od přístupového kurzu odkloní,“ řekl za frakci lidovců (EPP) v Evropském parlamentu poslanec Michael Gahler.

Francouzi jsou spokojení, Albánci a Makedonci ale vyhráno nemají

„Musíme dát jasně najevo, že když některé země přestanou plnit (požadavky) nebo zvrátí (dříve přijaté) reformy, i my se můžeme vydat opačným směrem,“ řekl dnes novinářům komisař pro rozšíření Várhelyi, podle něhož Komise vychází vstříc požadavkům členských zemí.

Rozšíření o šestici balkánských států – tedy Srbsko, Černou horu, Albánii, Severní Makedonii, Kosovo a Bosnu zůstává podle něho nadále cílem Bruselu. S prvními dvěma zmíněnými zeměmi Unie už přístupová jednání vede, Kosovo a Bosna jsou naopak od jejich začátku zatím daleko.

Komise v návrhu zmiňuje, že chce, aby byl proces přistoupení do EU důvěryhodnější, dynamičtější a předvídatelnější.

 

Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová po pondělním bruselském setkání s Várhelyim připustila, že plán EK vnímá její země pozitivně. Podle diplomatů však není jisté, zda bude Paříž ochotna souhlasit se zahájením přístupových rozhovorů se zmíněnou dvojicí zemí už na summitu v březnu.

Právě o to přitom usiluje předseda Evropské rady Charles Michel stejně jako šéfka EK Ursula von der Leyenová.

O návrhu Komise budou nyní jednat členské státy. Jejich velká většina včetně Německa či Česka podporuje co nejrychlejší zahájení rozhovorů s balkánskými státy a je ochotna s reformou přijímacího postupu souhlasit. Požadují však, aby Francie přestala jednání blokovat i v případě, pokud by se nová pravidla do března schválit nepodařilo.

2020: EU si v otázce západního Balkánu musí odpovědět na těžké otázky

Evropská unie musí v rámci politiky rozšíření a sousedství řešit řadu komplikovaných výzev – Turecko, Ukrajinu nebo integraci západního Balkánu. Jaký byl v tomto ohledu loňský rok a co na Unii čeká letos?