EU přehodnocuje vojenskou přítomnost v Bosně

Zatímco ministři zahraničí ze členských států NATO minulý týden přiblížili Bosnu a Hercegovinu ke členství v Alianci, zdroje z bruselských diplomatických kruhů EurActivu prozradily, že některé členské země EU mají v úmyslu se z této balkánské země „vojensky stáhnout“.

Diplomaté, kteří si nepřáli být jmenováni, s EurActivem o plánu některých členských zemí na „vojenské stažení“ z Bosny a Hercegoviny, kde v současné době operuje unijní vojenská mise Althea a policejní mise EUPM, hovořili krátce poté, co minulý týden (22. dubna) padlo na schůzce ministrů zahraničí členských států NATO rozhodnutí, že Bosna bude přijata do Akčního plánu členství NATO (Membership Action Plan – MAP).

Tento několikastupňový politický dialog zavazuje kandidáta ke schválení reforem, jež jsou nezbytné pro plnohodnotné členství v aliančních strukturách. Celý reformní proces ale může trvat i několik let.

Pomyslné dveře, které NATO svým rozhodnutím Bosně pootevřelo, doprovázely podle mluvčího Aliance Jamese Appathuraie konkrétní a přísné podmínky – pro představu: jednou z nich je požadavek, aby veškerý vojenský materiál v zemi byl registrován na bosenskou federální vládu.

Appathurai také připomněl, že Bosna a Hercegovina již určitého „významného“ pokroku dosáhla, když se jí podařilo zlikvidovat přebytečnou vojenskou munici a zbraně. Ocenil také její příspěvek k misi NATO v Afghánistánu – Bosna, na jejímž území stále působí mezinárodní peacekeepingové síly, totiž symbolicky vyslala vlastní jednotku jako příspěvek k operaci ISAF.

Pro země východní Evropy dosud platilo, že předtím než vstoupily do EU, byly členy NATO. Poslední země, které NATO přijalo, byly v roce 2009 Chorvatsko a Albánie. Do Akčního plánu byla před Bosnou zahrnuta Černá Hora.

Rozhodující budou volby

Fakt, že se země, ve které se ani několik let po přijetí Daytonské dohody v roce 1995 nepodařilo stabilizovat bezpečnostní situaci (NATO i EU zde udržují finančně náročné mise a usilují o provedení reforem – EurActiv 21.10.2009), přiblížila členství v NATO, může proto působit trochu jako paradox.

Podle nejmenovaného zdroje z diplomatických kruhů si některé členské země EU již nějakou dobu pohrávají s myšlenkou, že ukončí své působení v již zmiňované unijní misi Althea. Zdroj ovšem dodal, že vše bude záležet na průběhu a výsledcích parlamentních voleb, které se budou v Bosně konat v říjnu letošního roku.

Hlavní etnické skupiny v Bosně (Srbové, Chorvaté a bosenští muslimové – Bosňáci) proti sobě vedly v období let 1992 až 1995 válku, při níž přišlo o život asi 100 tisíc lidí. Podle pozorovatelů se povaha konfliktu během posledních 15 let změnila – z otevřeného násilí se přetransformovala do obstrukčního jednání při vytváření společné budoucnosti a v kvazi-feudální oddanost vůči zkorumpovaným lídrům.

Blížící se volby proto napoví, zda si běžní občané přejí, aby se jejich země stala „normálním evropským státem“, nebo pokračovala v dosavadních trendu, uzavřeli diplomaté.