EU chce vytlačit ruský vliv z Balkánu, zatím je ale váhavá

© Shutterstock

Balkánské země mají znovu perspektivu členství v EU. Unie je ale obezřetná – státy regionu si prý musí nejprve vyřešit své problémy a neshody. Na poloostrově se přitom unijní zájmy střetávají s ruskými.

Ve čtvrtek proběhne v bulharské Sofii summit EU, na kterém se budou hlavní představitelé Unie snažit posílit vztahy se šesti balkánskými státy – Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Kosovem, Makedonií a Srbskem.

Schůzka se odehrává v době, kdy se Brusel snaží snížit rostoucí vliv Ruska v regionu příslibem možného členství těchto zemí v Evropské unii. To je změna oproti stavu před čtyřmi lety, kdy byl proces rozšiřování EU pozastaven.

Svou představu o budoucnosti západního Balkánu nedávno představila Evropská komise ve svém strategickém plánu, který počítá s tím, že některé země by se mohly státy členy do roku 2025, pokud zvládnou potřebné reformy. Favority jsou v tomto případě Černá Hora a Srbsko.

Jednalo by se o první rozšíření Unie poté, co se příští rok v důsledku brexitu zmenší o jednoho člena na 27 zemí.

EU zatím není připravena

Evropská unie se také zavázala zvýšit finanční příspěvky a podpořit dopravní, elektrické a komunikační spojení s Balkánem.

Představitelé balkánských zemí ovšem upozorňují, že Rusko spolu s Čínou a Tureckem využijí jakékoliv známky zdrženlivosti ze strany EU k tomu, aby podpořili svůj vliv v regionu.

Aleksandar Popov ze srbského nevládního Centra pro regionalismus okomentoval celou situaci takto: „Už dlouhou dobu se zájmy Západu a Ruska střetávají právě zde, stejně jako v době studené války, ale Rusko se snaží svůj vliv v regionu zajistit mnohem agresivnější cestou“.

Mnoho současných členů ovšem rozšíření EU o balkánské země nepodporuje a tvrdí, že Unie by si měla vyřešit nejdříve své vlastní zájmy, než bude moci přijmout nové členy.

EU je také obezřetná ohledně rozšíření o státy, které nemají vyřešeny vzájemné spory a navíc pocházejí z oblasti, která se dodnes vzpamatovává z krvavého rozpadu Jugoslávie v 90. letech.

Podle agentury AFP se pojmy jako „členství“ a „rozšíření“ v navrženém prohlášení ze summitu vůbec nevyskytují. Neobjevuje se ani formulace, která by potvrzovala, že se na výstupu ze setkání unijní a regionální představitelé společně shodli.

Nápadná je i neúčast premiéra Mariana Rajoye zastupujícího Španělsko, které se v současnosti potýká s požadavky Katalánska na osamostatnění a dodnes neuznalo nezávislost Kosova na Srbsku vyhlášenou v roce 2008.

„Dezinformace“

Rusko není v návrhu prohlášení ze summitu přímo zmíněno, ale vyskytuje se zde zřejmý odkaz na Moskvu v podobě závazku členských zemí spolupracovat a bojovat proti „dezinformacím a dalším hybridním činnostem“ v regionu.

Rusko sice v posledních letech svůj vliv na média v zemích regionu posílilo, ale zatím se to výrazněji konkrétně neprojevilo.

V Černé Hoře, která v loňském roce vstoupila do NATO, nedokázali proruští kandidáti získat moc, navzdory existenci silné opozice podporované Moskvou.

V Makedonii, kde probíhající spor s Řeckem ohledně jména brání zemi usilovat o členství v Unii, přišel o moc Moskvou podporovaný nacionalista a novým premiérem se stal prozápadně orientovaný Zoran Zaev.

I když Moskva zůstává dlouhodobým spojencem Srbska a představitelé obou zemí se často navštěvují, rozsah ruských investic v Srbsku představuje pouhou dvanáctinu prostředků, které přichází do země z Evropské unie.

EU také představuje největšího obchodního partnera Srbska. Prezident země Aleksandar Vučić několikrát prohlásil, že strategickým cílem Srbska je stát se součástí Evropské unie, bez ohledu na úzké vazby s Ruskem.