Srbsko nemusí pro zahájení přístupových jednání uznat Kosovo, tvrdí EK

Štefan Füle a srbský prezident Tomislav Nikolić; zdroj: Evropská komise

Aby mohlo Srbsko začít přístupové rozhovory s EU, nemusí nutně uznat nezávislost Kosova. Důležité bude, aby si Bělehrad s Prištinou při procesu rozšiřování neškodily a vzájemně se neblokovaly. Uvádí to zpráva o pokroku Srbska v oblasti rozšíření, kterou dnes zveřejní Evropská komise.

Evropská komise dnes (10. října) zveřejní každoroční zprávy o pokroku v oblasti rozšíření. Zřejmě nejočekávanější z nich je zpráva, která se týká Srbska. Komise v ní uvádí, že uznání nezávislosti Kosova Bělehradem  nebude představovat podmínku pro zahájení přístupových rozhovorů.

Exekutiva tak vlastně popírá nedávný výrok předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze, který po setkání se srbským premiérem Ivicou Dačičem prohlásil, že podmínkou budoucího přijetí Srbska do EU bude právě uznání jeho bývalé jižní provincie.

„Nemůžeme po Srbsku chtít něco, co nejsou schopny udělat ani všechny členské státy EU,“ sdělil českým novinářům eurokomisař pro rozšíření a evropskou politiku sousedství Štefan Füle.

Komisař tak narážel na fakt, že mezi země, které nezávislost Kosovo neuznaly, patří kromě Srbska i pět zemí Unie: Španělsko, Slovensko, Řecko, Rumunsko a Kypr. Naopak Česká republika ji, společně se zbylými jednadvaceti státy EU, uznala už v květnu roku 2008.

Podle Füleho je základním a jediným předpokladem pro zahájení přístupových rozhovorů „viditelné zlepšení či normalizace vztahů s Kosovem“.

Hlavně si navzájem neškodit

A jak by taková „normalizace“ měla vypadat? I na to by měla nová zpráva poprvé odpovědět.  Jak řekl novinářům komisař Füle, její podstatou by mělo být to, že si obě dvě země nebudou během procesu rozšiřování škodit nebo samy sebe zdržovat. V příslušnou dobu si pak umožní stát se členy EU bez toho, že by se navzájem blokovaly.

„Rozhodně se jedná o vstřícný krok ze strany EU, který cestu k přístupovým rozhovorům Srbsku nepochybně usnadňuje. Je ovšem otázkou, dokáže-li Srbsko tuto šanci využít. Současná vládní koalice je oproti předchozí nacionalističtěji orientovaná, a tudíž je o něco méně ochotná ve věci Kosova činit kompromisy,“ řekl EurActivu Kamil Pikal z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Podaří se vztah s Kosovem zlepšit?

Srbsko získalo kandidátský status v březnu letošního roku (EurActiv 2.3.2012). Kromě problematického vztahu s jeho bývalou provincií Kosovo, které v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost (více viz Link Dossier na toto téma), zaostává Bělehrad i v jiných oblastech, především v dodržování lidských práv (EurActiv 5.10.2012).

„Rozhodně lze počítat s tím, že cesta Srbska do EU bude delší a klopotnější než v případě například sousedního Chorvatska. Na druhou stranu zde vidím možnost skutečného přistoupení. Nemyslím si, že by Srbsko nutně muselo být ‘věčným kandidátem‘, jako je třeba Turecko,“ řekl redakci Pikal.

Potíže by mohlo znamenat vítězství Tomislava Nikoliće v květnových srbských prezidentských volbách. Nikolić sice podle svých slov podporuje vstup Srbska do EU, některé jeho názory, mezi které patří například výrok, že „bez Kosova a Metohije bychom se  (v EU; pozn. red.) cítili jako na smrt nemocný člověk v překrásném paláci,“ by však mohly normalizaci vztahů s Prištinou bránit.

„Navzdory této rétorice normalizace vzájemných vztahů reálná je. Samozřejmě záleží i na tom, jakou motivaci k rychlé normalizaci vztahů Bělehrad, případně i Brusel, nabídne Prištině,“ řekl Pikal a doplnil, že Bělehrad může například nabídnout zřeknutí se všech práv ke státnímu majetku na území nové republiky, což usnadní jeho privatizaci. Brusel může navíc připojit vyhlídku relativně brzkého členství, respektive zahájení přístupového procesu.

Pod evropským dohledem

Evropská komise chce podle dnes představené zprávy pomoci srbsko-kosovským vztahům i dalšími způsoby. Jedním z důležitých kroků je podle komisaře Füleho spojení vyjednávacích týmů, které pomáhaly Bělehradu a Prištině vést dialog, spolu s týmem pracujícím na rozšíření. Na vyjednávání, kterého se zúčastní oba premiéři, by tak měla dohlížet vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton.

„Vyjednávání mezi Bělehradem a Prištinou tak bude daleko více ukotveno do procesu rozšiřování,“ vysvětluje Füle.