ČR dává Chorvatsku zelenou, další balkánské země se na cestě do EU potýkají s problémy

Štefan Füle, eurokomisař pro rozšíření; zdroj: Evropská komise.

Poslaneckou sněmovnou ČR dnes (15. března) bez problémů prošel návrh smlouvy o přistoupení Chorvatska k Evropské unii. Překážky se neočekávají ani v Senátu. Chorvatsko by se členem EU mohlo stát již příští rok. Situaci dalších balkánských států, Makedonie a Bosny a Hercegoviny, včera Evropský parlament prohlásil za mnohem komplikovanější.

Ratifikační proces smlouvy o přistoupení Chorvatska k Evropské unii zatím v České republice probíhá podle očekávání bez komplikací. Návrh smlouvy dnes v prvním čtení podpořila Poslanecká sněmovna. Pro přistoupení balkánské země hlasovalo 96 poslanců.   

S ratifikací smlouvy se neočekávají žádné problémy, i když je pro její přijetí nutná třípětinová většina poslanců i senátorů. Jak připomněl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, Česká republika vstup Chorvatska do Unie dlouhodobě podporuje.

„Vstup Chorvatské republiky do EU se ze strany České republiky těší dlouhodobé podpoře. Pracovali jsme na tom během našeho předsednictví EU i po jeho skončení,“ řekl ministr.

Původně se přitom zdálo, že ČR přistoupení Chorvatska k Unii zkomplikuje. Česká vláda totiž chtěla ratifikaci přístupové smlouvy spojit s hlasováním o české výjimce z Listiny práv a svobod v Lisabonské smlouvě, kterou si vymínil prezident Václav Klaus (EurActiv 22.6.2011).

V takovém případě by bylo přijetí evropské smlouvy s Chorvatskem ohroženo, protože výjimku odmítá nejsilnější opoziční strana ČSSD, která ovládá většinu Senátu.

Právní služba Evropské unie však v expertním dokumentu, který si vláda vyžádala, poukázala na to, že obě otázky není možné propojit, protože mají rozdílné právní postavení a závaznost (EurActiv 26.10.2011).

Čeká se na reformy

Pokud přistoupení Záhřebu ratifikují všechny členské země, stane se Chorvatsko 28. členem Evropské unie již 1. července 2013. Bude tak po Slovinsku druhou ze zemí bývalé Jugoslávie, která se k EU připojí.  

Evropský parlament včera přijal tři rezoluce, které se týkají dalších potenciálních členů Unie. Dva z rozsáhlých dokumentů se zabývají situací v dalších dvou balkánských zemích usilujících o vstup do EU, a to Makedonie a Bosny a Hercegoviny. Třetí rezoluce se zabývá situací na Islandu.

Největším problémem Bosny a Hercegoviny, která se letos chystá podat přihlášku do Unie (EurActiv 22.2.2012), je podle Parlamentu neschopnost přijmout potřebné reformy. Je obtížné hledat pozitivní vývoj v zemi, která se pomalu vzpamatovává z politického ochromení způsobeného spory mezi třemi etnickými skupinami, uvedl Štefan Füle, evropský komisař pro otázky rozšiřování.

„Bosna a Hercegovina by měla v prvé řadě provést zásadní opatření vedoucí k silnější a účinnější státní správě. To může zemi jako celek posunout směrem k vstupu do EU. Proto je klíčové, aby se politické elity zdržely akcí, které podkopávají autoritu státu,“ prohlásil český europoslanec Libor Rouček, místopředseda frakce S&D zodpovědný za zahraniční politiku a rozšíření.

Historické spory se sousedy

V případě Makedonie brání pokroku na cestě k Evropské unii odpor Řecka, které se svým sousedem vede letitý spor o oficiální název země. Komisař Füle se však ještě včera vypravil na návštěvu Skopje, jejímž cílem měl být podle jeho slov asociační dialog na vysoké úrovni. Podle některých názorů jsou podobné návštěvy náhradou za zablokovaný asociační proces, kterému Řecko brání již od roku 2005.   

„Důrazně vyzýváme obě strany, aby dospěly k vyváženému kompromisu. Současná situace je neudržitelná,“ uvedl Rouček.  

Evropští zákonodárci v rezoluci o Makedonii žádají, aby bylo stanoveno konkrétní datum, kdy budou přístupová jednání nastartována. „Je to země, která do Evropské unie patří, a přístupová jednání musí bez odkladu začít,“ prohlásil britský europoslanec Richard Howitt (S&D), který je parlamentním zpravodajem k této otázce.

Na druhé straně europoslanci Makedonii vyzvali, aby vyřešila historické problémy, které způsobují spory s ostatními státy regionu. Vedle Řecka jsou totiž napjaté také vztahy Makedonie s Bulharskem.