Chorvatsko upravilo ústavu dle představ EU

Jak také EurActiv několikrát avizoval, Chorvatsko směřuje v blízké době k plnému členství v EU. Aby se proces ještě více urychlil, chorvatský parlament včera (16. června) přijal několik ústavních dodatků, které splňují požadavky Evropské unie.

Chorvatský parlament včera přesvědčivou většinou 131 hlasů pro ku 4 proti přijal sérii ústavních dodatků, které navrhla vládnoucí Chorvatská demokratická unie (HDZ). Revize ústavy by měla zemi ještě více přiblížit k pomyslné bráně do evropské sedmadvacítky.

Jak uvedl místní tisk, premiérka Jadranka Kosor již před schůzi parlamentu prozradila, že změna ústavy usnadní přijetí celkem 14 zákonů, které přispějí k uzavření přístupových jednání s EU.

Jeden z dodatků má například umožnit vydávání stíhaných chorvatských občanů k soudu v jiných zemí. Vláda také požaduje, aby byla jasně definována struktura a úloha úřadu chorvatského prezidenta.

Podle premiérky Kosor, kterou citovala chorvatská tisková agentura Hina, byl dodatek diskutován se samotným stávajícím prezidentem Ivem Josipovićem. Změna ústavy je tak naprosto transparentní a má plný souhlas hlavy státu.

Více hlasovacích práv pro „malé menšiny“

Společně s úpravou ústavy se chorvatský parlament tento týden zabýval i vládním návrhem na posílení práv národních menšin. Vláda totiž požaduje, aby byly lidem hlásícím se k tzv. „malým menšinám“, tedy skupinám obyvatel, které zahrnují zhruba 1,5 % populace, garantována dodatečná hlasovací práva. V budoucnosti by tak mohli například volit i své zástupce do zákonodárného sboru země.

Další změnou, kterou se poslanci zabývali, bylo odstranění omezení v hlasovacích právech Chorvatů, kteří žijí za hranicemi země. O posílení jejich práv dlouhodobě usilují především nacionalisticky orientované strany. Podle agentury DPA by mohli Chorvaté žijící v cizině vhazovat své hlasovací lístky do volebních uren na diplomatických zastoupeních Chorvatska v zemi, ve které momentálně žijí.