Cesta Makedonie do EU a NATO teď leží v rukou opozice, říkají experti

© Shutterstock

V Makedonii se v referendu hlasovalo o tom, zda má země přistoupit na dohodu s Řeckem a změnit své jméno. Přes devadesát procent lidí hlasovalo pro, účast ale byla příliš nízká. Co bude dál? EURACTIV.cz se zeptal dvou expertů.

Letitý spor Makedonie s Řeckem o název země jí prozatím zabránil vstoupit do EU a NATO. Červnová dohoda mezi zeměmi zdá se představuje světlo na konci tunelu, kompromisem by mohl být místo současného a krkolomného „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“ název „Severní Makedonie“.

Odbornice na Balkán Věra Stojarová z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity dohodu označuje za „největší událost pro makedonsko-řecké vztahy“, svůj názor nyní v poradním referendu mohli vyjádřit také makedonští občané. Více než devadesát procent z nich s dohodou o názvu v neděli souhlasilo, kauza zde ale rozhodně nekončí.

Evropská komise ústy své místopředsedkyně Federicy Mogherini a komisaře Johannese Hahna výsledek kvitovala. Podle nich jde o historickou příležitost pro smíření v regionu a šanci vydat se na cestu končící členstvím Makedonie v EU, v čemž chtějí zemi i nadále podporovat.

„V klidném a demokratickém hlasování opravdu velká většina těch, kteří se rozhodli se vyjádřit, podpořila Prespanskou smlouvu, a tedy i změnu názvu a směřování země do EU,“ píše se ve společném prohlášení.

Zástupci Komise ovšem zapomněli poukázat na fakt, že referendum ani zdaleka nedosáhlo na požadovanou padesátiprocentní účast, která by zavazovala makedonský parlament přijmout rozhodnutí. K urnám totiž přišlo pouze 36 % oprávněných voličů. Premiér Zoran Zaev chce přesto tlačit dál na parlament, aby i tak rozhodnutí přijal. Podle Stojarové se nízká účast v referendu očekávala.

Kanadský software zřejmě ovlivnil prezidentské volby v USA i referendum o brexitu, tvrdí analytik Wylie

Podle analytika Christophera Wylieho, kterého dnes vyslýchal britský parlament, může za únik dat o 50 milionech uživatelů Facebooku software Ripon společnosti AggregateIQ. Před Westminster by měl předstoupit i Mark Zuckerberg, ten chce ale za sebe poslat náhradu. Evropská komise nezahálí a požaduje po něm informace o chystaných změnách na sociální síti.

Různé pohledy na věc

Přemysl Rosůlek z Katedry politologie a mezinárodních vztahů Fakulty Filozofické Západočeské univerzity v Plzni poukazuje i na další interpretace výsledku referenda, který podle něj uvrhne zemi do nestability a nejistoty.

„Na straně jedné jsou makedonská vláda, řecká vláda, USA, EU a NATO, které vyzdvihují, že drtivá většina občanů, kteří přišli k referendu, se vyslovila pro znění Prespanské smlouvy,“ říká Rosůlek. To podle něj implicitně znamená jak souhlas se změnou názvu země na „North Macedonia“, tak podporu toho, aby Makedonie vstoupila do EU a NATO.

„Makedonská opozice a nemalá část veřejnosti i expertů považuje výsledek referenda za fiasko, neboť k urnám nepřišla ani zdaleka požadovaná nadpoloviční většina voličů,“ poukazuje na pohled z druhé strany Rosůlek. Řecko-makedonskou smlouvu může „zachránit“ ještě makedonský parlament. Ten by ovšem musel schválit změnu ústavy, což podle experta není žádná formalita.

Proč k urnám nepřišlo více lidí vysvětluje Věra Stojarová. „Z výsledku je vidět, že se opozici podařilo zmobilizovat velkou část voličů, aby referendum bojkotovali,“ podotýká.

Podle The Guardian je výsledek referenda vítězstvím pro Rusko, jemuž hraje zvyšující se nestabilita a polarizace Makedonie do karet. „Pokud by referendum bylo úspěšné, pomohlo by vyřešit spor s Řeckem, které cestu Makedonie do EU a NATO blokovalo. I jinde na Balkáně, především v Srbsku, Kosovu a Černé Hoře, je Moskva odhodlaná zastavit další rozšiřování vlivu Západu,“ píše britský deník.

O svůj vliv ve Střední Asii bojuje Rusko i Čína. Do zápasu by ale měla vstoupit i EU

Oblast Střední Asie má v dnešním světě velký význam. Ruské snahy o obnovení vlivu v post-sovětském prostoru a čínské plány na vybudování Nové hedvábné stezky budou bez spolupráce tohoto regionu neúspěšné. Důležitost této oblasti vnímá i EU. Třeba česká vláda zde brzo hodlá vyslat dvě podnikatelské mise.

Klíčová role opozice, hrozba předčasných voleb

A co se stane dál? Jak říká Rosůlek, záležet bude nyní na tom, jestli premiér Zajev získá v parlamentu i část opozičních poslanců pro potřebnou dvoutřetinovou většinu.

„Pokud se to podaří, tak je šance na zlepšení vztahů s Řeckem. Pokud ne, což je dost dobře možné, tak zemi nejspíše čekají předčasné volby. Nacionalistická kampaň ve jménu boje za makedonskou identitu na úkor dohody s Řeckem může prohloubit krizi trvající skoro tři desetiletí,“ upozorňuje odborník.

Také podle Stojarové má teď vše v rukou opozice. Jestli zůstane na svých pozicích, země se nikam neposune a krize se jen prohloubí. „Pokud budou předčasné volby, lze očekávat silnou polarizaci. Zaevovi se podařilo získat albánské politické strany na svoji stranu, tudíž je velmi pravděpodobné, že by opět sestavoval vládní koalici,“ vysvětluje expertka s tím, že by se tak pouze prodloužila stagnace řecko-makedonských vztahů. Makedonie by se tak prý opět vrátila do roku 1991, kde ustrnula.

Řecko opouští záchranný program, zůstane však pod dohledem

Řecko po osmi letech opouští záchranný program. Krize ale není zdaleka zažehnána a země se úplné samostatnosti ještě těšit nemůže. Dokud nesplatí dluhy z finanční pomoci, bude do roku 2060 pod stálým dohledem expertů ze strany Evropské komise. 

Přemysl Rosůlek pro EURACTIV.cz popisuje také historický vývoj politické situace v Makedonii. „Již od počátku devadesátých let dvacátého století, kdy se systém etabloval, jsou napjaté vztahy zejména mezi hlavními politickými stranami v zemi, které volí převážně jen makedonští voliči – tedy sociálními demokraty a pravicovými nacionalisty,“ říká autor mnoha publikací o Makedonii.

Čas od času podle něj tyto spory eskalují a vytvářejí krajně nepříznivé politické prostředí a země kvůli tomu daleko zaostává za standardní demokracií. Spor o název země může prý vyvolat další z řady krizí.

Klikatá cesta do EU

Oba odborníci se shodují v tom, že pokud by opozice dohodu s Řeckem podpořila, v cestě Makedonie do NATO by nic nestálo. „Je tam i Albánie a nemyslím si, že by Makedonie byla hůře připravená na vstup do NATO,“ myslí si Rosůlek.

„Cesta do EU je přece jen složitější a klikatější. Záleží nejen na vůli přijímat a implementovat evropskou legislativu, ale i na situaci v okolních státech,“ říká Stojarová.

Podle Rosůlka je vstup do EU velmi vzdálený. „Nejde jen o to, že Makedonie je chudá země. Silné vnitřní politické rozpory mezi levicí a pravicí, stejně jako i politický potenciál stran hájících albánské zájmy občas vyústí do vážné systémové krize. To bude brzdit vyhlídky na hladký vstup do Unie v brzké budoucnosti,“ uzavírá Rosůlek.

Vstup Makedonie a Albánie do EU má od Komise zelenou. V pokračování přístupových rozhovorů s Tureckem je ale zdrženlivá

Komise dnes doporučila zahájit přístupová jednání s Makedonií a Albánií. V obou případech ale rozhodnutí o vstupu může narazit u členských států. Turecko se naopak podle Unie vzdaluje jejím hodnotám. Nadále ale zůstává strategickým partnerem.