Česko-slovenský tandem zablokoval důležitý dokument k rozšiřování EU, nelíbí se mu tlak Bulharska

© Shutterstock

Česká republika a Slovensko zablokovaly důležitý dokument týkající se dalšího rozšiřování Evropské unie. Důvodem je bulharské veto na zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií. Informovala o tom dnes agentura DPA, jejíž zprávu následně potvrdil slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka by mohl dokument dále zkomplikovat přístupová jednání.

„Je mi to líto, ale museli jsme zablokovat Závěry Rady EU k rozšiřování,“ sdělil ve dnes zveřejněném prohlášení Korčok. „Tento dokument totiž neadekvátním způsobem vnáší do agendy citlivé historické otázky ve vztazích mezi členskými státy EU a kandidátskými zeměmi,“ uvedl slovenský ministr s tím, že takový přístup narušuje důvěryhodnost procesu rozšiřování a motivaci kandidátských zemí plnit úkoly a přístupová kritéria. Také podle Petříčka text obsahuje mimo jiné pasáže pozměňující historii, které by mohly být škodlivé pro proces rozšiřování obecně.

Rozšiřování EU: Investiční plány, reformy a volby

I když se na květnovém „rozšiřovacím summitu“ EU jaksi zapomnělo na téma rozšíření, západní Balkán zůstává mezi bruselskými prioritami. Na podzim možná dokonce dojde k překročení jednoho nebo dvou zásadních milníků.

Bulharsko v polovině listopadu zablokovalo přístupová jednání, neboť Severní Makedonie odmítla jeho požadavek, aby uznala, že její národní identita i jazyk mají bulharské kořeny. Podle Sofie také její balkánský soused nedodržuje pakt o přátelství, který obě země podepsaly v roce 2017, a v makedonských médiích probíhá protibulharská kampaň.

Spory se vedou rovněž o menšinu žijící na bulharském území. Severní Makedonie ji považuje za makedonskou, což Bulharsko odmítá. Sofie zastává názor, že makedonská národnost a jazyk byly vytvořeny ve 40. letech 20. století za tehdejší Jugoslávie a že před rokem 1920 se většina obyvatel v této oblasti považovala za Bulhary.

Bulharsko sice vyslovilo souhlas se zahájením přístupových rozhovorů s Albánií, nicméně vetem vůči Skopji zablokovalo také start jednání s Tiranou.

„Bulharské kolegyni náš postup dnes osobně vysvětlím, budeme si odpoledne volat. Chceme, aby proces rozšíření postupoval dále, ne aby se zadrhl na bilaterálních sporech,“ dodal český ministr Petříček.

Vzniklá situace je pro unijní diplomacii nepříjemným problémem vzhledem k tomu, že posílit svůj vliv v zemích západního Balkánu se snaží i Rusko, Čína a Turecko. Pomalý pokrok v rozvoji vztahů s EU by proto mohl vést k zanedbávání reforem požadovaných Bruselem pro větší demokracii a posílení právního státu, poznamenala DPA.

EU si chce západní Balkán připoutat investicemi. Turci se rychlým tempem vzdalují

Zelenou transformací nemá projít jen EU, ale výhledově i její budoucí členské země ze západního Balkánu. Unie jim na to pošle miliardy eur v dotacích i zárukách. Otázkou je, jestli je region dokáže využít.

Podle agentury je za obzvláště nepříjemné považováno to, že velvyslanci České republiky a Slovenska ještě ve středu text závěrů schválili a právo veta země využily až ve čtvrtek v Radě ministrů. Obě země konkrétně kritizovaly skutečnost, že do textu k otázce rozšiřování byl pod tlakem Bulharska zahrnut odkaz na historické spory se Severní Makedonií.