Babiš: O Balkán soupeříme se Saudy, Tureckem a Ruskem. Region potřebuje příslib členství v EU

© Úřad vlády ČR

Balkánské státy mají nakročeno k EU, ale Unie je zatím vůči rozšiřování skeptická. Podle kancléřky Merkelové je nutné, aby země regionu nejprve prošly reformami. Premiér Babiš si myslí, že konkrétní datum vstupu do EU by je k tomu motivovalo.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie dnes ve společné deklaraci potvrdili podporu „evropské perspektivy“ zemí západního Balkánu. Na společném summitu se šesti zeměmi oblasti v Sofii slíbili větší zapojení do politické, hospodářské a sociální transformace regionu.

Dnešní prohlášení ale podle očekávání neobsahuje žádné konkrétní datum možného vstupu balkánských zemí do evropského bloku.

Jak se vyvíjely vztahy EU se zeměmi regionu? Podívejte se do factsheetu >>>>

„Dnes jsme se nesnažili předstírat, že vše je jasné a krásné. Skepse v EU, pokud jde o rozšiřování jako politický fenomén, je zjevná,“ připustil před novináři předseda Evropské rady Donald Tusk.

Trend je ale podle něj jasný a všichni lídři unijních zemí chápou, že region má „evropskou budoucnost“, nechtějí však proces pokazit nerealistickými plány. EU je a zůstane pro západobalkánské země nejspolehlivějším partnerem, doplnil.

Tusk: EU je vůči rozšiřování skeptická, není třeba si nic nalhávat.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes po summitu před novináři podotkla, že důležitější než konkrétní datum je ze strany balkánských států splnění potřebných podmínek a vyřešení letitých sporů, například o hranice.

Například český premiér Andrej Babiš ale patří mezi ty unijní lídry, kteří by si konkrétní datum přáli. Podle něj by to pomohlo snahám balkánských zemí postoupit v potřebných reformách. Poznamenal také, že zájem o region nemá jen Evropská unie.

„Nejsme sami, kdo má zájem o toto území, které je logicky součástí Evropy. Saúdská Arábie, Turecko, Rusko mají eminentní zájem mít vliv v tomto teritoriu a samozřejmě tam i investovat,“ řekl Babiš.

Konec korupce a organizovaného zločinu

Dokument, k jehož bodům se nakonec v Sofii připojili i balkánští partneři EU, tedy zástupci Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory, Makedonie a Kosova, vítá odhodlání těchto států přikládat i nadále důležitost demokracii a právnímu státu, řádné správě veřejných věcí, lidským právům a právům menšin i boji s korupcí a organizovaným zločinem.

„Musíme zintenzivnit spolupráci v oblasti boje proti terorismu a extremismu, včetně problematiky financování, radikalizace a návratu zahraničních teroristických bojovníků,“ shodli se účastníci dnešního sofijského summitu.

Ve zvládání migračních toků má spolupráce se zeměmi Balkánu velký význam.

Spolupracovat chtějí také v oblastech jako je boj proti obchodování s lidmi, převaděčství nebo pašování drog a zbraní. „Naše spolupráce v boji proti nelegálním migračním tokům prokázala svou hodnotu a my ji budeme dál rozvíjet,“ stojí také v materiálu.

EU podle textu podporuje příslib partnerů ze západního Balkánu posilovat i nadále dobré sousedské vztahy, regionální stabilitu a vzájemnou spolupráci. Připomenuta je potřeba najít definitivní a závazná řešení jejich dvoustranných sporů.

Propojení s Unií

Prezidenti a premiéři zemí EU zdůrazňovali už před summitem potřebu pomoci balkánským zemím zlepšit dopravní, hospodářské, obchodní i občanské propojení regionu. Mezi konkrétními plány, které dnešní materiály zmiňují, je například několik dálničních projektů, včetně propojení Srbska s Kosovem, rozšíření evropské energetické unie na celou oblast nebo třeba pomoc se snižováním roamingových poplatků.

Region se má s EU propojit fyzicky i digitálně.

„Vytvoření husté sítě propojení a příležitostí v rámci regionu a s EU je zásadním předpokladem pro sblížení našich občanů a ekonomik, jakož i pro posílení politické stability, hospodářské prosperity a kulturního a společenského rozvoje,“ vysvětluje se v deklaraci. Důraz je kladen na mladé lidi, slíbeno je například zdvojnásobení prostředků pro region na program studentských výměn Erasmus+.

Materiál zmiňuje také spolupráci v bezpečnostní oblasti, v přílohách je zmínka o kooperaci při řešení kybernetických útoků a počítačové kriminality, ale také boj s hybridními útoky, včetně posílení vzájemné strategické komunikace. Dokument také slibuje „prohloubit spolupráci v oblasti migrace a správy hranic.“