Angela Merkel: Pád Berlínské zdi umožnil Evropě řešit nové výzvy

Zdroj: Evropská komise.

Desetitisíce lidí včera přihlíželo oslavám pádu Berlínské zdi, ke kterému došlo právě před 20 lety, a který je symbolem pádu komunismu ve střední a východní Evropě a znovusjednocení rozděleného kontinentu. Politici ale u příležitosti výročí připomněli, že podobných „zdí“ je po celém světě ještě celá řada.

Stržení 155 kilometrů dlouhé Berlínské zdi, která 28 let oddělovala východní a západní Berlín, se v roce 1989 stalo impulsem k převratným změnám a pádu komunistických režimů v řadě evropských zemí včetně tehdejšího Československa.

Zeď v roce 1961 postavil východoněmecký komunistický režim kolem západní části Berlína aby zabránil tisícům východních Němců uprchnout na Západ. Přes ostře střeženou hranici pronikl jen málokdo a mezi roky 1961 a 1989 přišlo při pokusu o její překročení o život přinejmenším 136 lidí.

Novinářská otázka, která zbořila zeď

Samotný pád symbolu rozděleného bipolárního světa vyvolala 9. září 1989 otázka novináře deníku Bildt, kterou na tiskové konferenci položil zaskočenému představiteli východoněmecké Jednotné socialistické strany (SED) Günteru Schabowskému.

Jak vzpomíná šéfredaktor německého EurActivu Ewald König, který se tehdejšího setkání s novináři účastnil, tisková konference se chýlila k závěru bez jakéhokoliv závažnějšího sdělení až do chvíle, kdy se jeden italský novinář Schabowského zeptal na nově schválené nařízení o cestách občanů NDR do zahraničí.

Ten se do té chvíle o připravovaném nařízení, kterým východoněmecký režim reagoval na hromadné útěky východních Němců na západoněmecké ambasády v Československu a Maďarsku, nezmínil. Politik byl dotazem vyveden z míry neboť předpokládal, že novináři informace o novém nařízení mají k dispozici.

„Atmosféra v tiskovém sále byla elektrizující,“ vzpomíná König. „Schabowski si údivu mezi novináři všiml. Neměli o existenci nového nařízení o cestách ani ponětí. ‚Nejsem si úplně jist, ale bylo mi řečeno, že už tu informaci máte. Předpokládám, že jste tiskovou zprávu už dostali.’“ Novináři ale žádnou tiskovou zprávu k dispozici neměli.

„Budu se vyjadřovat velmi opatrně, protože nemám úplně poslední informace. Dostal jsem tu zprávu jen krátce předtím, než jsem sem dorazil“, prohlásil Schabowski po dlouhém váhání. Klíčový okamžik podle Königa ovšem nastal ve chvíli, kdy se jej Peter Birkmann, tehdejší korespondent deníku Bild, zeptal. „Kdy má nařízení začít platit? Okamžitě?“

A v tomto historickém okamžiku Schabowski prohlásil: „Podle mého názoru vstoupí v platnost okamžitě, ihned.“

„A to platí i pro Západní Berlín?“, zeptal se ještě Birkmann.

„Ano, lidé mohou z NDR přejít přímo i do Západního Berlína,“ odpověděl politik.

V momentě, kdy toto vyřkl se mu tisková konference podle Königa vymkla z rukou. Novinář je přesvědčen o tom, že Schabowski si důsledky svého prohlášení vůbec neuvědomil neboť hned po skončení tiskové konference odjel domů. O několik hodin později již byla zeď otevřená a po obou stranách vypukly oslavy. K fyzickému zbourání stavby, která byla po dlouhá léta symbolem rozděleného světa, došlo v průběhu následujících týdnů.

20 let poté

Včera si desetitisíce lidí shromážděných u Braniborské brány historickou událost znovu připomněly. Oslav, které trvaly dlouho do noci, se zúčastnila celá řada současných ale i bývalých politiků a dalších osobností, které se před 20 lety na pádu komunistických režimů v Evropě aktivně podíleli.

K německé kancléřce Angele Merkel, která vyrůstala ve východním Německu, se včera připojili například bývalý generální tajemník Komunistické strany SSSR Michail Gorbačov, vůdce polské Solidarity a bývalý prezident Lech Walesa, francouzský prezident Nicholas Sarkozy, britský premiér Gordon Brown nebo americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. Společně pak prošli Braniborskou bránou, která je od roku 1990 symbolem znovusjednoceného Německa.

Českou republiku na oslavách v Berlíně zastupoval premiér Jan Fischer a prezident Václav Klaus.

Projevy politiků se pak nesly v duchu vzpomínek, ale i připomenutí, že podobných „zdí“ je po celém světě ještě celá řada, a že dodržování lidských práv není všude ani zdaleka samozřejmostí.

„Pro mě osobně to byl jeden z nejšťastnějších momentů v životě,“ svěřila se lidem stojícím na místě bývalé zdi Angela Merkel. „Všichni jsme se na stržení Železné opony podíleli. Jsem přesvědčena o tom, že nám to dává sílu do 21. století“. Tato „šťastná událost“ podle jejích slov Evropu zavazuje k řešení výzev, které před ní stojí.

Podle Nicolase Sarkozyho představuje 20. výročí pádu Berlínské zdi „výzvu k boji proti útlaku a stržení všech zdí, které stále rozdělují svět, města, regiony i národy“.

Americký prezident Barack Obama, poslal do Berlína po své ministryni zahraničí videonahrávku, v níž říká, že oslavy této historické události jsou nadějí pro „všechny, kdo tváří v tvář cynismu, pochybnostem a útlaku věří, že zdi mohou skutečně padnout“.

Mezi vzletnými projevy ovšem zazněl i kritický tón. To když se mikrofonu chopil ruský prezident Dmitrij Medveděv, který si postěžoval, že po pádu komunismu ve střední a východní Evropě Severoatlantická zasahuje do dění na západní hranici Ruska.

„Doufali jsme, že rozpad Varšavské smlouvy bude doprovázet jiná úroveň integrace Ruska do společného evropského prostoru (…) Co jsme ale nakonec dostali? NATO je stále blokem, jehož rakety míří na ruské území,“ uvedl Medveděv citovaný britským deníkem Daily Telegraph.

Součástí oslav bylo i stržení obřího domina složeného z pomalovaných polystyrenových bloků. Obřímu, více než kilometr dlouhému, dominu stojícímu na místě bývalé Berlínské zdi mezi budovou Říšského sněmu a někdejším hraničním přechodem Checkpoint Charlie, dal na jedné straně impuls bývalý polský prezident Lech Walesa a na straně druhé předseda Evropské komise José Manuel Barroso společně s předsedou Evropského parlamentu Jerzym Buzkem. Postupné zhroucení tisícovky kostek symbolizovalo zhroucení komunistických režimů, které pád Berlínské zdi 9. listopadu 2009 vyvolal.