2020: Rozšíření EU a vztahy s nejbližším okolím

President Kosova Hashim Thaci (L) a předseda Evropské rady Charles Michel (P) na únorovém neformálním summitu EU a západního Balkánu v Bruselu © EPA

Rok 2020 nabídl poměrně zajímavý vývoj také v otázce vztahů EU s jejím nejbližším okolím – se státy západního Balkánu a zeměmi Východního partnerství. Dopředu se posunul také vztah s Afrikou. Shrnujeme nejdůležitější momenty.

2020: EU si v otázce západního Balkánu musí odpovědět na těžké otázky

Evropská unie musí v rámci politiky rozšíření a sousedství řešit řadu komplikovaných výzev – Turecko, Ukrajinu nebo integraci západního Balkánu. Jaký byl v tomto ohledu loňský rok a co na Unii čeká letos?

Vztah Evropské unie se západním Balkánem dostal hned zkraje roku 2020 nový rozměr, a to kvůli tomu, že předsednictví Rady EU se ujalo Chorvatsko. Pro Chorvaty byl důraz na integraci tohoto regionu něco zcela přirozeného, a chtěli sehrát roli prostředníků. Šlo především o to přesvědčit skeptičtější členské státy EU, aby daly zelenou začátku přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií.

Silná Evropa ve světě výzev? Chorvatské předsednictví má na stole hodně

Od svého vstupu do EU v roce 2013 zažívá Chorvatsko patrně největší „evropskou“ zkoušku. Od ledna se ujalo předsednictví Rady a má před sebou řadu důležitých úkolů včetně ukončení první fáze brexitu. Pod Andrejem Plenkovićem se navíc třese premiérské křeslo.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček v lednovém rozhovoru pro EURACTIV.cz poukázal na jeden z problémů rozšiřovacího procesu EU.

„Měli bychom otevřít debatu o tom, jak zabránit situaci, kdy jeden členský stát zablokuje možnost EU postupovat společně a prosazovat společnou vizi řešení. Přiznám se, že je značně frustrující, když vidíte, že naprostá většina států ví, kam bychom měli směřovat, ale dva státy to zablokují,“ nechal se slyšet Petříček.

Tomáš Petříček: EU může hrát roli stabilizátora, v případě západního Balkánu ale selhává

Visegrádu bude ještě chvíli trvat, než zacelí příkopy, které vykopal v posledních letech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Ve snaze „odblokovat“ rozšiřování Unie a přesvědčit především Francii, že vztahy se západním Balkánem je potřeba posunout vpřed, představila Evropská komise v únoru reformu rozšiřovacího procesu.

Maďarský eurokomisař zodpovědný za téma rozšiřování Olivér Várhelyi popisoval při své únorové návštěvě Prahy důvody, proč je proces tak dlouho „zaseklý“.

„Těch důvodů je mnoho. Když se podíváte na metodologii, kterou jsme navrhli, tak tam najdete odpovědi. Jde o nedostatek důvěryhodnosti, nedostatek politické odpovědnosti, nedostatek dynamiky, stejně jako o samotný administrativní proces v celé jeho šíři. Proto se snažíme o jeho revitalizaci a chceme reagovat na všechny jeho nedostatky,“ uvedl pro EURACTIV.cz komisař.

Komisař Várhelyi v ČR: V nové metodě rozšiřování jsou skryty odpovědi, proč je proces zaseklý

V Praze se sešla skupina států, které chtějí prosadit urychlení integrace zemí západního Balkánu do EU. Podpořit ji přijel i eurokomisař Olivér Várhelyi, který na dotaz redakce EURACTIV.cz shrnul, proč se Unie v procesu rozšíření dlouho nemůže pohnout z místa.

V březnu jsme se v článku blíže zaměřili na Severní Makedonii, která na své cestě do EU musela překonat spoustu překážek a další ji čekaly.

Severní Makedonie „sedí v čekárně EU“ už 20 let. Dočká se letos?

Čím dál více indicií nasvědčuje tomu, že Evropská unie po mnohaletých odkladech letos na jaře konečně spustí přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Konkrétně druhá země „klepe na unijní dveře“ už skutečně dlouho.

Evropská komise nezapomněla ani na země Východní partnerství, kam patří i Ukrajina nebo Gruzie. Novou strategii vůči tomuto regionu představila unijní exekutiva v březnu.

Východní partnerství se po roce 2020 zaměří na obchod, klima či digitální transformaci

Spolupráce EU s šesticí zemí Východního partnerství dostane po roce 2020 novou tvář. Mezi priority budou patřit inovace, modernizace hospodářství s ohledem na klima, podpora malých a středních podniků či lidská práva. Komise nezapomíná ani na důsledky boje s pandemií.

Ve stejném měsíci představila také novou strategii k africkému kontinentu, ke kterému chce nyní přistupovat jako k rovnocennému partnerovi.

Musíme radikálně změnit vztahy s Afrikou, říká Komise. EU ale ujíždí vlak, o Afriku se zajímá i Čína

Nová Evropská komise se rozhodla diametrálně změnit vztahy s Afrikou. EU má nově druhý nejlidnatější kontinent světa vnímat jakožto rovnocenného partnera s velkou budoucností, a nikoli jako rozvojový svět, který je třeba neustále něco učit.

Ještě na konci března se státy EU shodly na tom, že se Severní Makedonií a Albánií přístupové rozhovory zahájí. Zdálo se tedy, že neshody se podařilo překonat.

Zvláštní zmocněnkyně ministerstva zahraničí pro západní Balkán Janina Hřebíčková na dubnové debatě upozornila, že pokud by budoucnost tohoto regionu nebyla „evropská“,  pro EU by to znamenalo velký bezpečnostní, politický i ekonomický problém. „Váhavost“ Unie v posledních letech podle ní v regionu dala prostor zvyšování vlivu Ruska, Číny a dalších mocností, které chtějí pomocí měkkých nástrojů oslabit evropskou bezpečnost a spolupráci.

„Hrozí nám, že země [západního Balkánu] budou sedět na dvou či třech strategických židlích, a i když si od nás budou brát pomoc, budou zároveň ,flirtovat‘ ještě s dalšími partnery. To není v zájmu EU ani jejích zemí,“ poznamenala Hřebíčková.

Západní Balkán potřebuje vědět, že je pro EU prioritou

V poslední době se zdá, že Evropská unie po několika letech váhání opět začíná přistupovat k západnímu Balkánu jednotně a uvědomuje si jeho důležitost. K dalšímu posunu by mohlo dojít na videokonferenci příští týden, která nahradí očekávaný summit v Záhřebu.

Stejně jako další zahraničněpolitická agenda i rozšiřování EU muselo do velké míry ustoupit jiné prioritě – řešení koronavirové krize. V květnovém rozhovoru na to upozornil odborník na EU Tomáš Weiss.

Tomáš Weiss: Geopolitická Komise? Na zahraniční politiku EU kvůli krizi nebude čas

Snahy změnit pracně budovanou zahraniční politiku EU vůči Číně nebo Rusku se nevyplácí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz expert na EU Tomáš Weiss. Evropská komise je podle něj při řešení řady problémů nucena balancovat na hraně svých pravomocí.

Lídři EU a jejích zemí se na květnovém videosummitu se svými protějšky ze západního Balkánu zavázali, že regionu poskytnou rozsáhlou pomoc při řešení dopadů pandemie. Jeho směřování do EU však podpořili jen vágně, přetrvávaly navíc spory v zahraničněpolitických prioritách.

Na povrch se navíc dostala další potenciální překážka rozšíření EU o Severní Makedonii a Albánii – bulharské veto.

Lídři podpořili směřování západního Balkánu do EU. Konkrétní sliby ale chybí

Lídři EU a jejích zemí se na včerejším videosummitu se svými protějšky ze západního Balkánu zavázali, že regionu poskytnou rozsáhlou pomoc při řešení dopadů pandemie. Jeho směřování do EU však podpořili jen vágně, přetrvávají navíc spory v zahraničněpolitických prioritách.

Po srpnových prezidentských volbách EU reagovala na dramatickou situaci v Bělorusku. Evropští lídři na mimořádném videosummitu odmítli akceptovat výsledky voleb a dali zelenou sankcím proti osobám zodpovědným za manipulování voleb a následné násilné represe. „Jsme na vaší straně,“ vzkázal běloruskému lidu předseda Evropské rady Charles Michel.

S koncem léta se opět „rozběhla bruselská mašina“. Kolegové z EURACTIV.com na konci srpna shrnuli, co nejdůležitějšího EU v následujících měsících v otázce rozšiřování čekalo.

Rozšiřování EU: Investiční plány, reformy a volby

I když se na květnovém „rozšiřovacím summitu“ EU jaksi zapomnělo na téma rozšíření, západní Balkán zůstává mezi bruselskými prioritami. Na podzim možná dokonce dojde k překročení jednoho nebo dvou zásadních milníků.

Evropskou unii v září nepříjemně překvapila dohoda, kterou v Bílém domě v rámci „normalizace ekonomických vztahů“ podepsaly Srbsko a Kosovo. Komplikovala totiž unijní snahy posunout tyto dvě balkánské země na jejich cestě do evropského bloku.

Nová dohoda mezi Kosovem a Srbskem není tak historická, jak Donald Trump tvrdí

Evropskou unii nepříjemně překvapila dohoda, kterou v Bílém domě v rámci „normalizace ekonomických vztahů“ podepsaly Srbsko a Kosovo. Komplikuje totiž unijní snahy posunout tyto dvě balkánské země na jejich cestě do evropského bloku.

V říjnu Evropská komise představila tzv. rozšiřovací balík, v rámci kterého hodnotila pokrok zemí západního Balkánu a Turecka v reformách nutných pro případné budoucí připojení k EU. Vedle toho zveřejnila ještě očekávaný hospodářský a investiční plán pro západní Balkán, který má mimo jiné pomoct s řešením důsledků koronavirové pandemie.

EU si chce západní Balkán připoutat investicemi. Turci se rychlým tempem vzdalují

Zelenou transformací nemá projít jen EU, ale výhledově i její budoucí členské země ze západního Balkánu. Unie jim na to pošle miliardy eur v dotacích i zárukách. Otázkou je, jestli je region dokáže využít.

Květnové obavy se potvrdily v říjnu, kdy Bulharsko oznámilo, že přístupové rozhovory se Severní Makedonií vetuje. Bulharské vládě se nelíbí „protibulharská kampaň“ v makedonských médiích nebo nedostatek ochoty shodnout se na společné historii a zárukách pro menšiny.

The Capitals: Bulharsko zablokuje přístupové rozhovory se Severní Makedonií

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

K zatím poslednímu vývoji v otázce Severní Makedonie došlo v polovině prosince. Česká republika a Slovensko zablokovaly důležitý dokument týkající se dalšího rozšiřování Evropské unie, a důvodem bylo právě bulharské veto na zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií. Podle ministra Petříčka by mohl dokument dále zkomplikovat přístupová jednání.

Bělorusko zůstává pro EU důležitým tématem i nadále. Zástupci unijních zemí se v polovině prosince shodli na rozšíření běloruského sankčního seznamu o prvních sedm institucí či firem. V Evropském parlamentu  zároveň převzala Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Svjatlana Cichanouská, jedna z vůdkyň běloruské opozice.